Hlavní obsah

Konec Orbána po 16 letech? Proč se průzkumy liší a co nahrává Fideszu

Foto: Shutterstock.com

Maďarský premiér Viktor Orbán.

Maďarské parlamentní volby rozhodnou nevoliči, mobilizace a systém, který premiér Viktor Orbán přizpůsobil vlastní moci. Průzkumy ukazují, že Orbánův Fidesz zaostává za opoziční silou Pétera Magyara.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Řeknu to otevřeně a natvrdo: tyhle volby musíte vyhrát vy. Vy musíte mobilizovat, protože výsledek voleb 2026 závisí na tom, zda se komunální politici spojení s Fideszem zapojí do kampaně,“ burcoval nedávno na akci se starosty maďarský premiér Viktor Orbán.

„Pokud ne, nevyhrajeme,“ varoval lídr strany Fidesz s tím, že ve volbách půjde o mobilizaci voličů s „národním smýšlením“.

K zopakování zisku dvoutřetinové ústavní většiny musí podle Orbána vyhrát jeho strana i v Budapešti, pro zisk absolutní většiny však prý stačí vyhrát na venkově. „My, na rozdíl od strany Tisza, venkov nenavštěvujeme, my z něj pocházíme, a to je velký rozdíl,“ dodal premiér, který v Maďarsku vládne už 16. rokem.

Parlamentní volby čekají Maďarsko letos v polovině dubna a podle vícero průzkumů z poslední doby má opoziční neparlamentní strana Tisza v čele s Péterem Magyarem nad Fideszem náskok pět až osm procentních bodů.

Co říkají průzkumy? A dá se jim věřit?

Před volbami 2022 průzkumy přeceňovaly opozici a naznačovaly, že souboj bude vyrovnaný. Volby ovšem skončily Orbánovým ziskem dvoutřetinové většiny a drtivým vítězstvím Fideszu.

Tentokrát průzkumy relevantních agentur, jako Idea, Medián nebo Republikon, už déle než rok přisuzují náskok nové straně Tisza Pétera Magyara. Mezi rozhodnutými voliči má nad Fideszem stabilní převahu zhruba deseti procentních bodů, v celé populaci to je zhruba pět procentních bodů.

Seznam Zprávy vycházejí z dat nezávislého serveru Telex, který agreguje průzkumy hlavních maďarských agentur se srovnatelnou metodikou. Použitá data jsou reprezentativní, statisticky vážená a zprůměrovaná v čase, aby co nejlépe zachycovala skutečný vývoj volebních preferencí.

Je tedy dva a půl měsíce před volbami jisté, že Orbán volby prohraje?

Fidesz nelze podceňovat. Před volbami v dubnu 2022 některé průzkumy naznačovaly relativně těsný souboj, jenže hlasování dopadlo jasným vítězstvím Fideszu a ziskem ústavní většiny v parlamentu. I díky tomu Orbán vládne už třetí volební období v řadě.

Vyloučit Orbánovu výhru nelze ani letos. Připomeňme, že Fidesz za posledních 15 let srostl se státem, na své straně má sílu státních a oligarchy získaných médií, státních institucí, prokuratury, soudů a řady dalších „orbanizovaných“ institucí.

Orbán reaguje na změnu podmínek

Velkou roli navíc hraje už zmíněná mobilizace a kampaň Fideszu na sociálních sítích. Partaj si systematicky udržuje databázi svých příznivců, kterým v období voleb klepe na dveře a připomíná jim, že mají dorazit do volební místnosti. Ostatně kampaň je povolená i během voleb, na rozdíl od Česka.

Orbán tlačí na mobilizaci komunálních struktur, starostů a místních sítí, protože ví, že se situace oproti minulým volbám změnila. Reaguje na proměnu politické mapy.

Fidesz tentokrát nečelí roztříštěným opozičním silám, ale jednomu silnému soupeři: straně Tisza. Už to není Fidesz proti „trpaslíkům“, ale dva polarizované bloky.

Z průzkumů vyplývá, že voliči Fideszu neutíkají k Tisze, ale že Magyarova strana roste především mimo tradiční stranický systém. Chystají se ji volit dosavadní nevoliči nebo pasivnější lidé, ke kterým se politika současné opozice v posledních letech nedostala.

To je pro Magyara na jednu stranu dobře, na druhou to znamená, že jeho voliči nejsou tak disciplinovaní jako voliči Fideszu. Organizovanost vládnoucí strany je pro Orbána výhodou, podobně jako „orbanizovaný“ volební systém, který si vládnoucí strana přizpůsobila po roce 2011 tak, aby jí pomohl maximalizovat volební zisky.

Co může pomoci Fideszu?

Složitý „supersmíšený“ volební systém. Voliči budou 12. dubna rozhodovat ve 106 jednomandátových obvodech s většinovým systémem a zároveň hlasovat i pro celostátní stranickou listinu s poměrným systémem. Tam se rozděluje 93 mandátů.

Touhle kombinací si nejsilnější strana, tedy dosud Fidesz, zajistila zásadní mandátový bonus.

V jednomandátovém obvodu stačí kandidátovi vyhrát o jediný hlas. Všechny hlasy, které získá navíc, se pak započítají straně jako bonus k celostátní kandidátce.

Znamená to, že když vyhraje jen těsně, jde o malý bonus. Pokud je ale rozdíl velký, jde o podstatnou vzpruhu pro celostátní kandidátku. Zároveň se do celostátního výsledku započítávají i hlasy poraženého kandidáta.

V praxi to znamená, že systém zvýhodňuje nejsilnější politickou sílu, která dokáže vyhrávat v jednomandátových obvodech s velkým náskokem a když prohrává, tak jen těsně. Přesně to dlouhodobě dokáže Fidesz.

Orbánově partaji pomáhá i geografie volebních obvodů. Jejich mapa totiž po úpravě v roce 2023 odpovídá geografii podpory Fideszu a straně tak usnadňuje výhru.

Premiér veřejně říká, že voličská základna strany je na venkově, který označuje za „srdeční čakru Fideszu“.

Na druhou stranu složitost volebního systému znamená, že i relativně malý posun v hlasech může znamenat velký rozdíl v počtu mandátů. Tedy riziko.

Jaká je volební matematika?

Co lze v tuto chvíli říct s poměrně velkou jistotou, je to, že získání ústavní většiny je pro Fidesz výrazně složitější než v minulosti. Málo pravděpodobné je teď i to, že by dvoutřetinovou většinu získala Tisza.

K tomu by musela vyhrát drtivou většinu jednomandátových obvodů, ideálně kolem 90 ze 106, a zároveň získat téměř polovinu hlasů na celostátní listině. To by navíc předpokládalo, že se do parlamentu buď nedostanou další strany, nebo zůstanou velmi slabé.

Reálnější je scénář s těsnými rozdíly mezi hlavními rivaly, což nás vrací k roli mobilizace a rozhodujícímu faktoru: volební účasti. Důležití jsou proto i lidé, kteří v průzkumech uvádějí, že zatím nevědí, koho budou volit. Celkově jich jsou statisíce.

Foto: Bernadett Szabo, Reuters

Lídr opoziční strany Tisza a europoslanec Péter Magyar.

Roli mohou hrát i malé chyby v kampani, například když si strana popudí část voličů. Naposledy se to „povedlo“ ministrovi výstavby a dopravy Jánosi Lázárovi. Ten sklidil kritiku za výrok o Romech, o kterých mluvil jako o „maďarských cikánech“, kteří mají místo chybějících migrantů ve vlacích InterCity uklízet záchody.

Politik se omluvil, výroku se ale chytla strana Tisza. Pomocí místních rozhlasů a letáků chce v obcích ministrův výrok připomínat veřejnosti.

Podobně si Magyar řekl i o hlasy Maďarů na Slovensku, když se opřel do slovenské novely kriminalizující „zpochybňování poválečného uspořádání“ a převzal iniciativu obhájce zájmů menšiny.

Orbán zas po přestřelce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským avizuje „národní petici“ namířenou proti Ukrajině. Podle Fideszu se Kyjev snaží zasáhnout do voleb ve prospěch Magyara.

Doporučované