Článek
Strana Fidesz (Maďarská občanská unie) byla založena v roce 1988. Předsedou je od roku 2003 Viktor Orbán, který je zároveň premiérem Maďarska.
Volby v Maďarsku 2026
Parlamentní volby v Maďarsku se budou konat 12. dubna 2026. Podle dlouhodobých průzkumů mají šanci na výhru strana Fidesz, v čele s Viktorem Orbánem, a opoziční Tisza, s lídrem Péterem Magyarem.
Tyto volby velká část maďarské společnosti vnímá i jako referendum o dalším směřování země: buď si zachová silné vazby s Ruskem, nebo se posune směrem k obnově vztahů s EU. Výrazným tématem kampaně jsou i podezření z korupce obklopující Orbánovu vládu.
Původní reportáže i dění přináší v sérii textů reportér Seznam Zpráv Filip Harzer.
Historie a program
Původně šlo o Svaz mladých demokratů, nezávislou studentskou organizaci, která měla být protipólem komunistického svazu mládeže. Podílela se na pádu komunistického režimu a po volbách v roce 1990 se stala parlamentní stranou.
Zpočátku mohli být členy pouze lidé mladší 35 let, ale tato podmínka se na sjezdu v roce 1993 zrušila. Téhož roku se do čela strany postavil jeden z jejích zakladatelů Viktor Orbán. Po neúspěchu ve volbách v roce 1994 začalo docházet k postupné změně od politického liberalismu k národně-konzervativnímu směřování.
Strana se tak odvolává především na tradiční hodnoty, křesťanství, rodinu a silný stát, je konfrontační vůči institucím a politice Evropské unie, zejména v otázkách migrace, suverenity a ekonomické politiky.
V roce 1998 se Fidesz poprvé dostala do vlády a stala se největší stranou v Národním shromáždění. Orbán byl zvolen premiérem. Podstatnou částí stranického programu bylo tehdy usilování o vstup Maďarska do Evropské unie se zachováním národních hodnot.
Ve volbách v roce 2002 volební úspěch Fidesz nezopakoval a zaujal místo v opozici. Do vlády se znovu dostal až o osm let později. Napomohla tomu mimo jiné špatná ekonomická situace v zemi a hospodářská krize. Od voleb v roce 2010 je Fidesz v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou u moci v Maďarsku nepřetržitě, ve volbách 2010, 2014, 2018 a 2022 získal i ústavní většinu v parlamentu.
