Magyar může v EU navázat na Orbána. Na začátku má silnou motivaci být jiný

Vítězství Pétera Magyara vyvolalo napříč Evropou nadšené ovace.

„Evropa a evropské hodnoty dnes zvítězily!“ komentoval výsledky maďarských voleb španělský premiér Pedro Sánchez. „Jsem možná šťastnější než vy,“ říkal Magyarovi v telefonátu polský premiér Donald Tusk. „Srdce Evropy dnes večer v Maďarsku bije silněji,“ vzkázala pak šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Německý kancléř Friedrich Merz i další zástupci sedmadvacítky už nyní vzkazují, jak se těší na spolupráci s lídrem maďarské vítězné strany Tisza Péterem Magyarem, který po 16 letech u moci vystřídá Viktora Orbána.

Berlín v pondělí vyjádřil naději, že se brzy podaří v Evropské unii uvolnit půjčku 90 miliard eur pro Ukrajinu blokovanou Maďarskem. Magyar následně řekl, že tato záležitost už byla rozhodnutá v prosinci, kdy EU půjčku schválila. Budapešť se nadále nechce podílet na financování dluhu.

„Očekávání jsou s nástupem Magyara obrovská,“ shrnul reakce v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik a vedoucí pražské kanceláře Institutu pro evropskou politiku Europeum Viktor Daněk.

„Míra frustrace z Viktora Orbána už přesáhla lecjakou hranici. To, co mu dřív řada premiérů říkala za zavřenými dveřmi, teď říkají zcela otevřeně: Že se chová neloajálně, že vystupuje v podstatě ve prospěch zájmu Ruska, že si bere ostatní členské státy jako rukojmí,“ vyjmenovává důvody evropské nespokojenosti.

Vztahy mezi Evropskou unií a vládou Viktora Orbána byly v posledních letech značně napjaté. Maďarsko opakovaně s pomocí práva veta blokovalo unijní rozhodnutí v otázkách, které vyžadují jednomyslnost, a komplikovalo tak jednotný postup například v otázce sankcí proti Rusku.

Magyar slibuje nastavit proevropský kurz i aktivnější roli Budapešti v sedmadvacítce i v NATO. „Chci, aby Evropa mluvila silným hlasem,“ zopakoval na pondělní tiskové konferenci, první od volebního vítězství. Je prý připravený přispět k dosahování kompromisů.

„Vztahy mezi Maďarskem a Evropskou unií budou lepší, konstruktivnější a bude tam větší důvěra,“ nepochybuje analytička Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky, která Seznam Zprávám poskytla rozhovor bezprostředně po zveřejnění výsledků.

„Mezi vládou Viktora Orbána a Evropskou unií a naprostou většinou evropských partnerů byla v této fázi důvěra už na bodu mrazu. Je tam proto velký prostor pro zlepšení,“ vysvětluje.

I spolupráce s Magyarem ale zřejmě bude mít své limity, upozorňuje Daněk s ohledem na to, že postoje lídra Tiszy se v mnoha oblastech neliší od těch, které zastává Orbán. Jmenuje například migrační politiku, bezpečnost, rozpočet i vztah vůči Ukrajině.

„V řadě otázek, a možná dokonce i v těch klíčových, to zase tak velká změna nebude,“ míní Daněk. „Umím si dokonce představit i to, že Maďarsko nadále zůstane členem, se kterým bude obtížná dohoda, který bude třeba často zdrženlivý a bude váhat se svým souhlasem,“ odhaduje.

Motivací ke spolupráci se sedmadvacítkou Magyarovi, aspoň v začátcích, budou miliardy z fondů Evropské unie, které Brusel blokuje kvůli obavám z Orbánových výpadů proti právnímu státu či svobodným médiím.

Podle Janebové bude Magyar postupovat tak, aby tyto peníze získal, jelikož je „bezpodmínečně potřebuje k tomu, aby naplnil svoje sliby v oblasti sociálního státu a zlepšení ekonomické situace země, zejména v sektoru školství a zdravotnictví“.

Lídr Tiszy v předvolební kampani slíbil provést reformy, které by měly vést k uvolnění finančních prostředků. O penězích chce se šéfkou Komise von der Leyenovou jednat už příští pondělí.

Pouhý slib reforem ale možná Evropské komisi stačit nebude. Analytici a diplomaté, na které odkazuje stanice Deutsche Welle, upozorňují, že k jejich odblokování může dojít až poté, co se nová maďarská vláda prokáže konkrétními výsledky svých reformních snah.

Podobně to vidí i Daněk. Připomíná, že v případě Polska po návratu Donalda Tuska do čela vlády Unii k obnovení důvěry stačil slib. Situace Maďarska je podle něj jiná: na rozdíl od Tuska není Péter Magyar na evropské úrovni politicky tak známý a v případě Polska navíc nešlo o zmrazené fondy.

„To jsou věci, které naznačují, že by přece jenom Evropská komise mohla být opatrnější, než byla v případě Polska,“ odhaduje Daněk.

S otázkou evropské spolupráce úzce souvisí i zmíněná pomoc Ukrajině, kterou Orbán na poli EU za pomoci práva veta systematicky oslaboval.

Bývalý maďarský diplomat György Varga očekává, že vztahy Budapešti s Kyjevem a Moskvou se změní. „Ale pomalu, postupně,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Musí počítat s tím, že v Maďarsku dlouho probíhala masáž, že Ukrajina je nepřítel a jakési zlo. To nejde úplně rychle překlopit,“ dodal.

Zásadní obrat nečeká ani politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha. „Nečekal bych nějak diametrálně odlišnou politiku ve vztahu k Ukrajině, otočení o 180 stupňů. Péter Magyar je v mnoha ohledech názorově podobný Viktoru Orbánovi, rozdíl je ve stylu a formě, jak své názory prezentuje,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Magyarova pondělní tisková konference potvrdila, že nebude nadšeným podporovatelem Ukrajiny. „Nepodporujeme zrychlený vstup Ukrajiny do Evropské unie,“ řekl s tím, že všechny kandidátské země by měly splnit stejné podmínky a přistoupení sousední země by museli Maďaři schválit v referendu. „Neočekávám to v následujícím desetiletí,“ dodal.

Za nutnou podmínku pro zlepšení vztahů označil obnovení práv maďarské menšiny na Ukrajině. Na druhou stranu jasně řekl, že Ukrajina je ve válce s Ruskem oběť a nikdo nemá právo nutit ji k tomu, aby se vzdala území.

„Rusko představuje bezpečnostní problém,“ řekl dále. S Moskvou chce Magyar udržovat „pragmatické“ vztahy, ale nehodlá telefonovat prezidentovi Vladimiru Putinovi a vyjádřil naději, že Rusko bude brzy nuceno válku ukončit.

Magyar zopakoval, že chce znovu vyjednat nebo ukončit dohody o energetických dodávkách z Ruska. Budapešť spoléhá na ruské dodávky ropy a plynu a také na tamní technologie při výstavbě jaderné elektrárny Paks.

„Nikdo by neměl o Magyarovi říkat, že je proukrajinský - není - ale není protiukrajinský, narozdíl od Orbána, a už to je skvělé,“ řekl pro agenturu Reuters ukrajinský poslanec Oleksij Honačarenko. „Putin ztratil svého hlavního spojence v Evropě,“ dodal.

V týdnech před volbami vyšlo díky odposlechům a přepisům odposlechů zveřejněným americkým deníkem The Washington Post a skupinou evropských investigativních novinářů, jak hluboké byly vazby Orbánovy vlády na Putinův režim.

Dosavadní ministr zahraničí Péter Szijjartó poskytoval Moskvě citlivé informace přímo z jednání v Bruselu, pomáhal Rusku zajistit zrušení části sankcí a nabízel zprostředkování další pomoci. Servilně se v hovorech s Putinem vyjadřoval také premiér Orbán.