Článek
Konec vlády Viktora Orbána, který byl u moci dlouhých šestnáct let, bude mít zásadní vliv na další směřování Maďarska. Jeho dopady budou cítit i daleko za jeho hranicemi.
Seznam Zprávy odpovídají na základní otázky spojené s vítězstvím europoslance Pétera Magyara a jeho strany Tisza v nedělních parlamentních volbách.
Jak silné je vítězství Magyara?
Zásadní, samotný opoziční lídr mluvil dokonce o bezprecedentním výsledku. „Osvobodili jsme Maďarsko. Vzali jsme si zpátky vlast,“ prohlásil ve vítězném projevu.
Upozornil na historicky nejvyšší volební účast (okolo 80 procent), což podle něj znamená, že žádná strana v maďarských dějinách neměla tak silný mandát, jako teď získá Tisza.
Podle průběžných výsledků Tisza získala přes 53,5 % hlasů, Orbánův Fidesz dosáhl na necelých 38 %. Výsledky ještě ovlivní hlasy ze zahraničí, ale zatím to vypadá, že by Tisza mohla mít o několik mandátů víc, než je ústavní většina 133 poslanců ze 199.
Kdo je Péter Magyar:
Ústavní většina je důležitým předpokladem pro to, aby mohla Tisza rušit některé zásadní zákony, včetně ústavy a volebních zákonů. Bez ní sice může vládnout, nikoliv však roky budovaný systém zásadně měnit.
Co přinese Magyarovo vítězství Maďarsku?
Zejména konec šestnáctileté dominance Viktora Orbána a jeho strany Fidesz v politice, ekonomice i společnosti. Už před volbami Magyar sliboval klíčový obrat ve směřování země. Mluvil o změně režimu a Maďarsku, které bude „fungující, spravedlivé a evropské“.
V podobném smyslu se vyjádřil v neděli večer ve vítězném projevu. „Dnes zvítězila pravda proti lži,“ prohlásil Magyar. „Maďaři dnes řekli ne oklamávání, řekli ne podvádění a řekli ne zradě,“ dodal.
Jak vypadal Orbánův systém:
„Ti, kdo šidili maďarský stát, budou pohnáni k odpovědnosti,“ slíbil dále Magyar. Vyzval k rezignaci šéfy předních státních institucí, včetně ústavního soudu, nejvyššího kontrolního úřadu nebo mediálního úřadu. Všechny posty ovládají osobnosti spřízněné s končící vládou. „Orbánovy loutky musí odejít,“ prohlásil.
„Nastavíme systém brzd a protivah,“ zavázal se Magyar. „Zaručíme, že naše vlast bude fungovat demokraticky.“
„Otázkou zůstává, jak se promění i ty nepolitické aspekty fungování Maďarska, které se za uplynulých 16 let dostaly pod silný politický vliv vládnoucí strany nebo na ní napojených oligarchů,“ poznamenal v neděli večer pro Seznam Zprávy politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.
„V první řadě jak se promění mediální prostředí, ale třeba i školství, které rovněž bylo výrazně politizováno. Pozornost bude určitě kladena i na změny v hospodářské politice a ekonomice, což jsou témata, která tradičně mají nevětší vliv na volební výsledky a stojí i za prohrou Viktora Orbána,“ doplňuje.
Poražený premiér se zatím zřejmě nehodlá z politiky stáhnout. „Ještě nevíme, jaký hlubší význam budou mít tyto výsledky voleb pro naši vlast,“ prohlásil Orbán. Slíbil i z opozice sloužit maďarskému národu. „My to nevzdáme. Nevzdáváme to nikdy,“ dodal.
Co přinese Magyarovo vítězství Evropě?
Magyar a jeho Tisza slibují též otočku v zahraniční politice, zejména těsnější spolupráci s Evropskou unií a aktivnější roli v NATO. „Maďaři dnes řekli jasné ano Evropě, řekli ano svobodě,“ řekl v neděli večer Magyar nadšenému davu spojenců v centru Budapešti.
Po jedné z pasáži, kdy Magyar mluvil o evropském směřování, začal dav skandovat: „Rusové, jděte domů“. Maďarskou kampaň poznamenal únik odposlechů, ve kterých vyšlo najevo, jak dosavadní ministr zahraničí Péter Szijjartó servilně nabízel pomoc Rusku při rušení protiruských sankcí na půdě Evropské unie a nabízel Moskvě další laskavosti.
„V Moskvě je Maďarsko vnímáno jako cenný, potíže způsobující partner v rámci EU – udržuje energetické vazby… a zaujímá vůči Ukrajině zdaleka nejtvrdší postoj ze všech zemí EU,“ uvedl pro agenturu Reuters už před volbami Gregoire Roos, ředitel programů pro Evropu, Rusko a Eurasii britského think tank Chatham House.
„Z mezinárodního hlediska dojde (po Magyarově vítězství) určitě k oslabení vazeb na Rusko a k více proevropskému postoji,“ odhaduje pro Seznam Zprávy politolog Just. Očekávání ohledně změny maďarského postoje k válce na Ukrajině ovšem míní.
„Nečekal bych nějak diametrálně odlišnou politiku ve vztahu k Ukrajině, otočení o 180 stupňů. Péter Magyar je v mnoha ohledech názorově podobný Viktoru Orbánovi, rozdíl je ve stylu a formě, jak své názory prezentuje,“ tvrdí.
Zahraniční reakce na vítězství Pétera Magyara:
Kam se Magyar vydá na první zahraniční cesty?
„Moje první cesta povede do Polska, abych obnovil tisícileté přátelství,“ oznámil Magyar v neděli večer.
Vztahy mezi Budapeští a Varšavou jsou v současnosti napjaté jednak kvůli rozdílnému pohledu obou zemí na Rusko, ale také proto, že vláda Viktora Orbána udělila bezprecedentní azyl dvěma stíhaným politikům spojeným s předchozí polskou vládou.
Druhým Magyarovým cílem má být Vídeň. I s Rakouskem Maďarsko dlouhodobě udržuje velmi blízké vztahy. Na třetí cestu hodlá politik zamířit do Bruselu - jednou z jeho priorit je obnovení přístupu Maďarska k evropským fondům. Unie část peněz do Budapešti neposílala kvůli maďarskému porušování zásad právního státu.
Polsko-maďarské vztahy
Obě země pojí historické vazby, na které se politici dlouhodobě odkazují. Dva „bratrance“ – Budapešť a Varšavu – ale v poslední době dělí zásadní politické rozdíly. Ty jsou i jednou z velkých trhlin ve Visegrádské skupině.
Navzdory ideologické blízkosti vlád Orbána a Kaczyńského PiS se polsko-maďarské vztahy zhoršily už v únoru 2022 po vpádu Rusů na Ukrajinu. Důvodem byl rozdílný postoj Polska a Maďarska k pomoci Ukrajině a také vnímání Vladimira Putina a vztahů s Moskvou.
Co se změní pro Visegradskou čtyřku?
Právě cíl první cesty souvisí i s dalším deklarovaným Magyarovým cílem: obnovou vztahů v rámci Visegradské čtyřky. I tento bod slíbil ve vítězném projevu, i když ho nijak podrobně nerozvedl.
V4 v posledních letech prakticky nefungovala. Nejkomplikovanější byly právě zmíněné vztahy mezi Varšavou a Budapeští, které by se teď mohly zlepšit. Premiéři Česka a Slovenska Andrej Babiš a Robert Fico ale v kampani naopak otevřeně podpořili Viktora Orbána.
Vztahy s Bratislavou může zkalit otázka Benešových dekretů. Magyar před volbami ostře kritizoval nový slovenský zákon, který trestá zpochybňování poválečného uspořádání Evropy. Týká se to i zpochybňování poválečných dekretů o nuceném vysídlení Němců a Maďarů z Československa a konfiskaci jejich majetku.
Česká vláda ve svém programovém prohlášení klade důraz na spolupráci v rámci V4, usiluje i o ni i slovenský kabinet. Praha a Bratislava by se tak mohly nakonec vůči Magyarovi zachovat pragmaticky.
Co to přinese západním populistům?
Maďarské volby s napětím sledovali političtí lídři po celé Evropě i mimo ni. Jejich výsledek je totiž považován za klíčový ukazatel nejen pro Maďarsko, ale pro celou Evropu.
„Ve Spojených státech si Maďarsko získalo pozornost jako laboratoř suverenistické politiky,“ upozornil pro agenturu Reuters zmíněný analytik Gregoire Roos.
Orbána před volbami podpořil americký prezident Donald Trump a jeho viceprezident J. D. Vance těsně před hlasováním dorazil přímo do Budapešti. Orbána označil za klíčového bojovníka za zachování Západu, Vance se ostře opřel do Evropské unie, která podle něj maďarského premiéra nenávidí.
„Jste důležitou součástí toho, co učinilo Evropu silnou a prosperující,“ prohlásil například Vance.
Orbánova porážka je tak silným signálem i pro americkou vládu, která se v Evropě snaží budovat síť spojenců proti Evropské unii. Podkopání pozice sedmadvacítky Trumpova vláda otevřeně deklarovala.
Fidesz byl také zakládajícím členem frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Až dosud její členské strany ve volbách převážně získávaly, ale Orbánův pád znamená první velkou porážku i pro ni. Až maďarský premiér odejde z úřadu, jediným šéfem vlády v řadách Patriotů zůstane Andrej Babiš.
Analytička Pavlína Janebová z Asociace pro mezinárodní otázky očekává, že Orbán navzdory prohře zůstane „jednou z nejvýznačnějších osobností“ evropské radikální pravice, ale jeho role oslabí. „To, že byl 16 let premiérem, mu dodávalo mnohem větší sílu a význam,“ podotkla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
