Maďaři odmítli vodku s džusem. Orbánův konec to ale ještě neznamená

Jen málokdy se v Evropě s volbami pojí vyhlídky na tak zásadní změnu ve směřování země, jako tomu aktuálně je v případě Maďarska. Vítězný Péter Magyar slibuje demontáž režimu, v rámci něhož si dlouhá léta upevňoval svou moc Viktor Orbán. Může se otočení kurzu teď vůbec odehrát „podle pravidel“?

Panování Viktora Orbána utrpělo tvrdý náraz do zdi a z ještě donedávna mocného premiéra je najednou muž padající do politické propasti. I tak by se dalo interpretovat volební zemětřesení v Maďarsku. Samozřejmě, že nebylo úplně nečekané - Orbán a jeho vládnoucí Fidesz rozhodně nebyli v souboji se stranou Tisza podle většiny průzkumů favoritem. Přesto zpráva, že opoziční formace vybojovala v maďarském parlamentu dokonce ústavní většinu, rezonuje i daleko za hranicemi Maďarska.

Vždyť Maďarsko bylo Orbánovým hájemstvím, kde nepřetržitě vládl dlouhých 16 let, během nichž zemi notně posunul autoritářským směrem. Po nedělních volbách je to však jeho vyzyvatel a lídr vítězné Tiszy Péter Magyar, kdo předkládá plány toho, co hodlá v premiérském křesle do budoucna udělat. „Toto opravdu znamená začátek nové éry,“ prohlásil v pondělí na povolební tiskové konferenci s tím, že se voliči vyslovili pro naprostou změnu režimu.

„V tuto chvíli Tisza může buď začít demontovat ten systém (vytvořený Orbánem) a nahrazovat ho jiným, který se bude vyznačovat vyššími znaky demokracie. Anebo se samozřejmě může chovat úplně jinak. Zatím ale Péter Magyar všem slibuje tu první variantu,“ říká hungarista Jiří Januška z Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že díky vysokému volebnímu zisku je každopádně Magyar na cestě stát se novým „neomezeným vládcem Maďarska“.

Ostatně sám opoziční lídr si podle Janušky u voličů o dvoutřetinovou ústavní většinu v parlamentu výslovně řekl. Argumentoval tím, že jen v tom případě prý bude možné po volbách něco udělat se systémem, v němž dosavadní premiér zabetonoval své mocenské postavení. „Zatím (Magyar) veřejně deklaruje, že tu plnou moc využije tím správným způsobem,“ uvádí hungarista a připomíná, že jedním z proklamovaných záměrů Tiszy a jejího šéfa je například zavedení limitu na maximálně dvě funkční období pro jednoho premiéra.

Pokud je ale cílem vítězů maďarských parlamentních voleb demontovat staré pořádky, je potřeba pochopit jejich povahu. Podle Jiřího Janušky se „systém Viktora Orbána“ v Maďarsku zrodil v roce 2010 v reakci na vládnutí socialistického premiéra Ference Gyurcsányho, jehož úřadování provázelo hned několik skandálů. A poté, co Orbán zvítězil ve volbách, začal budovat tzv. systém národní spolupráce (Nemzeti Együttműködés Rendszere; zkratka NER).

Expert z Filozofické fakulty UK popisuje, že NER stojí na třech pilířích. První z nich se nachází v ekonomice, kdy Orbán začal budovat okruh podnikatelů blízkých Fideszu. Druhou oporu představuje oblast médií, v níž vládní politici ovládli nejen ta veřejnoprávní, ale prostřednictvím ekonomických tlaků i výraznou většinu soukromých médií. A za třetí pilíř pak Januška označuje „naprosté politické ovládnutí Maďarska na všech úrovních, od vládní až po samosprávy“, kdy parlament rovněž přijal novou ústavu a vznikla i širší spleť dalších zákonů upevňujících pozice Orbánovy vlády.

Je teď proto vůbec možné takto vystavěný systém změnit za pomoci standardních demokratických prostředků? Český hungarista v této souvislosti poukazuje právě na ústavní většinu, kterou se Magyarově Tisze podařilo získat - zkrátka pokud za její pomoci Orbán zvládl svou moc upevnit, mělo by být možné stejnou cestou dokázat opak.

Změna slibovaná Péterem Magyarem ale má obsahovat ještě více odstínů. Hned ve svém vítězném povolebním projevu dal jasně najevo, že cílem jeho vlády bude usilovat i o potrestání těch, kteří se v Maďarsku dopouštěli korupce, včetně představitelů starého režimu. Jestli ale v tomto ohledu může dojít i k soudnímu procesu se samotným Viktorem Orbánem, to se hungarista Januška zatím předvídat neodvažuje.

V jiné otázce „nového Maďarska“ má nicméně expert jasno - přijde výrazná změna kurzu Budapešti směrem od Ruska k Evropské unii. „Poptávka voličů Pétera Magyara po tom, aby Maďarsko přerušilo jakékoliv sympatizující styky s Ruskem, byla opravdu velká,“ popisuje Jiří Januška a připomíná i sentiment z předvolebních mítinků, kde často znělo skandování „Rusáci, domů!“, známé jako symbol povstání proti sovětské nadvládě v Maďarsku v roce 1956, které Moskva krvavě potlačila.

A na obřím koncertě namířeném proti Orbánově režimu zase v pátek před volbami sklidily velký aplaus davu verše přednesené známým kritikem dosavadního premiéra Róbertem Puzsérem. „Už nikdy více vodku s pomerančovým džusem,“ pronesl Puzsér zjevnou metaforu odkazující na spojení Ruska a strany Fidesz, jejímž symbolem je oranžová barva.

Navzdory této avizované demontáži jím vystavěného režimu ale Viktor Orbán v neděli působil až překvapivě vyrovnaně. Už relativně krátce po zahájení sčítání hlasů pogratuloval svému soupeři k vítězství, načež vystoupil s projevem, ve kterém vcelku klidným hlasem oznámil odchod Fideszu do opozice. Zpochybňování výsledků nebo napadání protistrany se nekonalo.

„Takový znak pokojného předání moci opravdu snad nikdo nečekal,“ říká expert Januška. Orbánův klid si však vysvětluje zkušenostmi tohoto politického matadora, kdy Magyarovo vítězství - resp. Orbánova prohra - bylo zřejmě natolik drtivé, aby si premiér dobře uvědomoval, že by zpochybňování výsledků vedlo jen k jeho zesměšnění.

A navíc mohl Viktor Orbán kalkulovat s tím, že ani takto výrazně ztracené volby nemusí nutně znamenat konec jeho mocenských aspirací. Podle Jiřího Janušky je tu ostatně řada důvodů, proč se domnívat, že zatímco Orbánův režim zřejmě skutečně končí, nelze na druhou stranu s jistotou mluvit o tom, že končí také on sám. Jednak je mu totiž stále jen 62 let a zároveň z expertova pohledu platí, že vždy prokazoval schopnost učit se ze svých úspěchů i neúspěchů.

V neposlední řadě pak Viktor Orbán stále má početnou a pevnou základnu svých voličů. „Fidesz a jeho příznivci nezmizeli a vše bude záležet na tom, jak se nové vládě povede řešit především ekonomické otázky. A také to, nakolik se ta nová vláda - a obecně celá Tisza - bude chovat jako jednotná strana, nebo nakolik se začne postupně dělit na nějaké frakce a rozpadat. (…) Já bych Viktora Orbána úplně neodepisoval,“ dodává akademik v úterním vydání podcastu 5:59.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o plánech vítěze voleb Pétera Magyara nebo další podrobnosti o tom, jakým způsobem Viktor Orbán zabetonoval v Maďarsku své pozice. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.