Nový hlas Ruska v Evropě? Fico nemá to, co Orbán, říká expert

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Po roce 2018 byl šéf maďarské vlády Viktor Orbán nejbližším spojencem slovenského premiéra Roberta Fica. Shodli se na kritice Bruselu, Ukrajiny i právního státu či nevládních organizací.

Viktor Orbán postavil svou letošní nakonec neúspěšnou předvolební kampaň na spojování svého oponenta Pétera Magyara s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Robert Fico Zelenského i bez kampaně označuje za posvátnou krávu, kterou nelze kritizovat, a za osobu, které nevěří ani nos mezi očima, pokud jde o informace o poškození ropovodu Družba, který začátkem roku poškodil ruský nálet.

Slovenský premiér se za svůj maďarský protějšek schovával i v situaci, kdy odmítal společné evropské iniciativy na pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

Ficova strana Směr doufá, že v odmítavém postoji vůči Ukrajině najde shodu i s vítězem nedělních maďarských voleb.

„V Maďarsku vyhrál pan Magyar, který je suverenista, nacionalista, konzervativec, velmi dobře ví, kolik je pohlaví a že chce hájit především zájmy Maďarska. Takto přistupujeme k politice i my na Slovensku. V Maďarsku vyhrál mladý Orbán, ne mladý Šimečka,“ reagoval na výsledky voleb poslanec Ficovy strany Richard Glück. Narážel na lídra největší slovenské opoziční strany Progresivní Slovensko Michala Šimečku.

Magyar ale nemusí mít takový zájem o Roberta Fica. Už dal najevo, že se bude zaměřovat na zlepšení vztahů s Polskem. Jeho první zahraniční cesta má směřovat do Varšavy, o návštěvě Bratislavy zatím nemluvil.

Ředitel Výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Tomáš Strážay se proto domnívá, že slovenský premiér zůstane oslabený.

„Robert Fico má na mezinárodní scéně v porovnání s Viktorem Orbánem menší vliv. Orbán založil frakci v europarlamentu, která měla odezvu i u dalších lídrů ultrapravicových a ultranacionalistických stran či podporu Donalda Trumpa. Toto Robert Fico nemá,“ poznamenává Strážay pro Seznam Zprávy.

Kromě boje proti Bruselu si Orbán a Fico rozuměli i jako zástupci ruských zájmů uvnitř Unie.

Během předvolební kampaně zveřejnili investigativní novináři z několika evropských serverů nahrávku, na které si maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó telefonuje se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a slibuje mu, že spolu se Slovenskem pomohou při vyškrtnutí sestry ruského oligarchy Ališera Usmanova ze sankčního seznamu.

„Volám na žádost Ališera a on mě jen požádal, abych vám připomněl, že jste něco dělali v souvislosti s jeho sestrou,“ říkal v nahrávce Lavrov.

„Věc se má tak, že společně se Slováky předkládáme Evropské unii návrh na její vyškrtnutí ze seznamu. Předložíme ho příští týden, a protože začne nové období přehodnocení, bude to zařazeno do programu a uděláme vše pro to, abychom ji dostali ven,“ odpověděl Szijjártó.

Nahrávky, jejichž pravost maďarský ministr nezpochybnil, se tak staly důkazem, že Maďarsko a Slovensko se snaží zmírňovat sankce proti Rusku, ať už vůči jednotlivcům, nebo některým subjektům.

Fico a Orbán se vedle soukromých telefonátů nevyhýbali ani návštěvám Moskvy, a to ani po vypuknutí plnohodnotné války proti Ukrajině v roce 2022. Minulý rok se Robert Fico jako jediný představitel EU a NATO zúčastnil oslav výročí konce druhé světové války v Evropě – za přítomnosti více než 11 tisíc ruských vojáků, z nichž nejméně 1500 se zúčastnilo i invaze na Ukrajinu. Hodlá tam vyrazit i letos.

Fico nicméně podle Strážaye nemá takové odhodlání hájit ruské zájmy jako Szijjártó nebo Orbán.

„Kdyby se slovenská vláda rozhodla jít do extrému v komunikaci s Evropskou unií, kdo by se jí zastal? Represivní nástroje Unie včetně článku 7 jsou k dispozici a Fico by do takového rizika zřejmě nešel, protože je stále do jisté míry pragmatický politik,“ vysvětluje analytik.

Článek 7 je něco jako „jaderné tlačítko“ Evropské unie, jež má zaručit, že státy budou dodržovat základní hodnoty svobody, demokracie nebo právního státu. V první fázi státy po jeho aktivaci dostanou doporučení, jak situaci napravit, ve druhé fázi je možné je zbavit některých práv.

Slovensko už v minulosti od některých plánů po kritice Bruselu ustoupilo. Kvůli obavám ze ztráty eurofondů vláda opakovaně změnila novelu trestního zákona nebo měnila plány na zrušení úřadu na ochranu whistleblowerů.

„Otázka je, do jaké míry je Fico připraven hrát takovou roli, jakou měl Viktor Orbán,“ poznamenal pro Seznam Zprávy bývalý slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Wlachovský.

Podobná očekávání mají i v Evropské unii. „Věřím, že Fico se teď více na východ neposune. Bude někoho hledat, aby v Bruselu neskončil v naprosté izolaci,“ řekl agentuře Reuters jeden z evropských diplomatů, který si kvůli citlivosti záležitosti nepřál uvést své jméno.

Strážay dodává, že ani Viktor Orbán se nebude chtít po odchodu z premiérského postu vzdát veškerého vlivu. Fidesz bude i nadále působit v europarlamentu a určitý vliv mu zůstane.

Fidesz Maďarsku dlouhodobě i s pomocí tamního volebního systému vládl sám, Směr na Slovensku nemá moc nad všemi resorty či rozhodnutími a oslovení odborníci vnímají šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára jako slabšího ministra než jeho maďarský protějšek.

Například blokování 18. sankčního balíku v zájmu Moskvy s Jurajem Blanárem podle dostupných informací dohadoval Szijjártó, ne někdo z Ruska.

První ukázkou toho, jak rázně bude Fico vystupovat proti evropským zájmům, tak může být stále nedořešená evropská půjčka Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Jejímu vyplácení brání právě orbánovské Maďarsko, vítěz voleb Magyar ale avizoval, že jí dál bránit nebude.

Robert Fico nemá na mezinárodní úrovni příliš mnoho blízkých partnerů. Strážay proto očekává, že se bude obracet na českého premiéra Andreje Babiše. Jeho kabinet obnovil mezivládní konzultace se Slovenskem, které předchozí vláda Petra Fialy přerušila kvůli sblížení Bratislavy s Moskvou.

„Může to znamenat příklon k Česku, ale ani tam to není ve všech otázkách stejné. Například vztah k Rusku vnímá hnutí ANO premiéra Babiše jinak než slovenská vláda. Náhrada za Maďarsko se tedy nebude hledat lehce,“ vysvětluje Strážay.

Péter Magyar při svých prvních vystoupeních mluvil o korektních vztazích se Slovenskem. Vyčetl mu ale přijetí zákona o kriminalizaci zpochybňování Benešových dekretů, které schválili Směr a jeho koaliční partneři koncem loňského roku.

Magyar tak podle Strážaye bude mít zájem zejména na spolupráci s Polskem. „Byli to Poláci, kdo se stáhl ze spolupráce ve V4, zejména kvůli pozicím Viktora Orbána vůči Rusku a Ukrajině nebo polské opozici,“ připomněl bezprecedentní maďarský azyl pro dva politiky bývalé polské vlády, kteří jsou doma stíháni.

„Je otázka, jak se tato pozice vyvine, ale Péter Magyar si uvědomuje význam Varšavy v regionu,“ uzavřel analytik.