Mladí Maďaři vidí svou zemi jako klec. A krajní pravice se toho snaží využít

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštních zpravodajů v Maďarsku/

„Je to nejlepší premiér, kterého bychom si mohli přát,“ říká nám jednadvacetiletá Maďarka Mónika, která si do Ostřihomi přijela z Budapešti poslechnout projev maďarského premiéra Viktora Orbána. Mónika si pochvaluje, že mu záleží na mladých lidech.

„Všichni mladí jsou rebelové,“ vzkázal Orbán zaplněnému náměstí v městečku na slovenské hranici, kam dorazil na studentský festival. Pořádá ho Mathias Corvinus Collegium (MCC), konzervativně laděná vzdělávací instituce financovaná maďarskou vládou.

„V Maďarsku existují dva typy rebélií. Liberální mladí lidé se bouří proti veškeré autoritě, zatímco mladí lidé hlásící se k nacionalismu se bouří proti globální a bruselské elitě,“ dodal.

Mladí lidé na náměstí se řadí zejména ke druhé zmíněné skupině. Někteří z nich si premiéra natáčejí a jeho slova doprovázejí nadšeným potleskem.

Mónice se na Orbánovi prý ze všeho nejvíc líbí to, že je silným lídrem. Kvůli této vlastnosti si maďarský premiér od politických analytiků vysloužil přirovnání k autokratům, jeho stranu Fidesz označují jako radikální a někdy až jako krajně pravicovou.

Průzkumy ukazují, že podobné názory, jako má Mónika, jsou mezi mladými lidmi napříč Evropou čím dál populárnější.

Nedávné šetření v Británii ukázalo, že 52 % lidí mezi 13 až 27 lety má za to, že zemi by se lépe dařilo, kdyby ji vedl silný lídr, který se neobtěžuje s parlamentem a volbami. Více než polovina Poláků pak má pochyby ohledně toho, že demokracie je tím nejlepším uspořádáním. Podobně to vidí i mladí Francouzi či Španělé.

Že je Orbán „skvělým“ politikem, je přesvědčený i Marton, kterého potkáváme opodál. Na rozdíl od skupinek mladých lidí, které premiérovi nadšeně tleskají, však mluví kritičtěji.

Přiznává, že premiér je zkorumpovaný, i když záhy dodává, že oproti korupci v Evropské unii to nic není. Vadí mu ale to, že je u moci už šestnáctým rokem. „Už je tady příliš dlouho, potřebujeme změnu,“ říká Seznam Zprávám Marton, který si stejně jako většina mladých nikoho jiného než Orbána v čele Maďarska nepamatuje.

Průzkumy veřejného mínění v poslední době naznačují, že Maďarsko možná opravdu změna čeká. Šanci porazit Orbánův Fidesz by mohla mít opoziční strana Tisza europoslance Pétera Magyara.

Zdaleka ne všichni mladí, které na festivalu potkáváme, ji ovšem považují za vhodnou alternativu a mají pochybnosti, jestli vůbec nějaká existuje.

Když se jich ptáme, jak se jim v Maďarsku žije, je z nich cítit především frustrace. Mnozí říkají, že, co to půjde, plánují zemi opustit. Jako cílovou destinaci nejčastěji zmiňují Rakousko nebo Německo.

Počet obyvatel Maďarska dlouhodobě klesá. Zatímco ještě v 90. letech tam žilo zhruba stejně lidí jako v Česku, v posledních 20 letech, z nichž většinu vládne zemi Orbán, Maďarsko zaostává. Aktuálně se Česko blíží 11 milionům, Maďarsko má něco přes 9,5 milionu obyvatel.

„Maďarsko je jako klec,“ líčí dvacetiletý József. Mladým podle něj život v zemi ztěžuje nedostatek příležitostí, špatně placená zaměstnání i nedostupnost bydlení. Jak sám říká, má štěstí - pochází z dobře zajištěné rodiny a nejisté ekonomické situaci dokáže lépe čelit. Většinu jeho kamarádů ale zlákala krajní pravice, která z frustrace těží. „Volí ji v podstatě všichni z nich,“ doplňuje.

Jak dříve popsal Seznam Zprávám německý politolog Michael Zeller z Ludwig-Maximilians-Universität München, který se zaměřuje na krajní pravici, řada radikálních stran napříč Evropou se rozhodla vsadit právě na mladé lidi, kteří mají mnohdy pocit, že se na ně zapomnělo (psali jsme zde).

V Maďarsku tuto roli plní Mi Hazánk (v překladu Naše Vlast, pozn. red.), v současné době nejsilnější krajně pravicové hnutí v zemi. V roce 2018 ho založil dlouholetý aktivista extrémní pravice László Toroczkai, který dříve působil ve straně Jobbik, jež se postupem času posunula více do středu.

Na maďarské politické scéně si v poslední době strana vydobyla stabilní pozici. A to i kvůli tomu, že ji toleruje nebo dokonce podporuje vládní Fidesz, míní Zeller.

„Je to skutečně významné, jelikož tím získávají prostor některá z poměrně extrémních témat,“ vysvětluje politolog, který se Maďarskem zabývá.

Odpovědí na problémy v zemi se stala krajní pravice i pro jednadvacetiletého Ákose Erdelyie z jihomaďarského města Kaposvár. O politiku se začal zajímat už ve čtrnácti letech. Názorově se našel právě u Mi Hazánk, kam se později rozhodl i vstoupit. Dnes je členem městské rady v Kaposváru.

„Viděl jsem morální a demografický úpadek Západu spolu s velkým počtem migrantů vstupujících do Evropy, což ve mně vyvolalo obavy, že by stejný osud mohl potkat i Maďarsko,“ vysvětluje Seznam Zprávám, co ho k tomu motivovalo. Klíčovým faktorem pro něj byla také zkušenost s tím, co nazývá „covidovou diktaturou“.

„Mi Hazánk je opravdová a upřímná. Neřídí se mainstreamovým narativem ani se nestará o „politickou korektnost“. Říká to, co lidé skutečně cítí uvnitř,“ vysvětluje, čím je podle něj atraktivní také pro další mladé Maďary.

Navíc podle něj dbá na jejich problémy a například apeluje na vládu, aby zřídila program sociálního bydlení.

Stěžejním tématem je pro Mi Hazánk, která se vyznačuje ostrými výroky ohledně migrace, národní identita a její ohrožení v globalizovaném světě. V tomto ohledu má blízko k Fideszu, který na tomto tématu rovněž staví.

Podle Erdelyie jde ale mnohdy ze strany vlády pouze o plané řeči. „Ačkoli tvrdí, že podporují nulovou imigraci, jejich hospodářská politika umožnila vstup do země přes 100 000 zahraničních pracovníků,“ vysvětluje Erdeleyi.

Číslo, které Erdeleyi udává, odpovídá oficiálním údajům. Od letošního roku ale maďarská vláda snížila limit na vydání povolení pro zahraniční pracovníky na 35 tisíc ročně z původních 65 tisíc.

Podle mladého politika je nicméně Mi Hazánk jedinou stranou, které skutečně záleží na ochraně národní identity a zájmech Maďarska.

Maďarská identita je klíčová i pro Martona, který tvrdí, že stranu Mi Hazánk bedlivě sleduje, i když je pro něj v některých otázkách až příliš radikální. To, co na ni sám oceňuje - a je lákadlem - také pro další mladé lidi, je jejich zájem o životní prostředí a „zelená“ témata.

Strana Mi Hazánk se ve svém programu z roku 2022 označuje za „první evropskou zelenou národní radikální stranu“. Hlásá, že je pro ni mimořádně důležité poskytovat efektivní řešení výzev spojených s klimatickou změnou. „Máme za to, že pokud někdo miluje svou vlast, je z něj/ní samozřejmě ochránce životního prostředí,“ uvádí.

Ve svých příspěvcích na sociálních sítích z poslední doby uvádí, že udržitelnost je v dnešní době důležitější než kdy dříve. Mluví o potřebě prosazovat ekologické zemědělství, které myslí na zachování dlouhodobé rovnováhy mezi životním prostředím a člověkem.

V tom, proč k ní mladí tíhnou, zřejmě hrají roli i sociální sítě, kde je Mi Hazánk i pod ni spadající mládežnická organizace Mi Hazánk Ilfai dosti aktivní, stejně jako krajně pravicové strany jinde v Evropě.

Podle Erdelyie k tomu byla dotlačená mainstreamovými médii, která je ignorují a nepustí ke slovu. Jako paradox ovšem působí to, že její členové i příznivci se jim mnohdy sami vyhýbají a o svých politických názorech odmítají mluvit, jak jsme se přesvědčili i při vzniku této reportáže.

Ačkoliv Mi Hazánk se drží okolo šesti procent a nestalo se z něj tak silné hnutí jako například v Německu z AfD, situace v Maďarsku je možná ještě více alarmující, myslí si Zeller.

„To, že si Mi Hazánk vydobyla místo v Maďarsku, považuji za obzvláště nebezpečné. Ne proto, že je to jedinečné, i v jiných zemích existují extrémně pravicové strany a získávají podporu voličů. Důvodem je, že vládnoucí strana Fidesz, která má kontrolu nad všemi vládními institucemi, dala najevo ochotu selektivně je a jejich témata podporovat,“ vysvětluje s tím, že tato skutečnost Maďarsko odlišuje od téměř všech zemí.