Článek
Na ostrém slunci, ve stísněné atmosféře brněnského pátého nástupiště a sněmovnímu usnesení navzdory začala nová éra česko-německých vztahů.
Pořadatelé Meetingu Brno tady po boku sudetských Němců za zvuku židovských písní i české hymny uctili památku obětí nacismu. Zástupci Sudetoněmeckého krajanského sdružení do Brna (SdL) tam poprvé - 81 let od konce druhé světové války - přijeli na oficiální pietu.
„Stojíme nedaleko pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud byl na podzim roku 1941 vypraven první transport s brněnskými židy do ghetta v Minsku,“ přivítala výkonná ředitelka Veronika Smyslová hosty i běžné příchozí.
„Z Brna bylo deportováno více než 10 tisíc židovských obyvatel, po válce se jich vrátilo jen několik stovek,“ pokračovala.
Byly to mimořádně silné momenty. U popsané zašlé zdi na okraji hlavního vlakového nádraží se smíchali poslední pamětníci holocaustu, vyhnaní sudetští Němci v čele s předákem Berndem Posseltem i několik desítek protestujících.
Třičtvrtěhodinový pietní akt až na několik zvolání nenarušili. Když se ujal slova Bernd Posselt převážil potlesk, který se mísil s pokřiky demonstrantů.
„Nejhorší byly zločiny národního socialismu“
„Jsem rád za demonstrující, protože za komunistů žádné právo demonstrovat neexistovalo. Smíte protestovat. To je Evropa, to je demokracie, za kterou stojíme. Svoboda je i pro ty, kteří myslí jinak,“ zahájil svůj projev.
Zdůraznil, že historicky první sudetoněmecký sněm v Brně začíná tímto aktem záměrně. „A to sice připomínkou nejhoršího zločinu v dějinách, který se kdy udál, protože nejhorším dějinným zločinem byly zločiny národního socialismu,“ zdůraznil.
Podobně jako v předešlých projevech vyjádřil lítost a řekl, že se na nacistických zločinech podíleli i sudetští Němci. „Tady na tomto místě chci říct: zločin zůstává zločinem, zločin nemůže být relativizován. Lze jenom poprosit, prosit za odpuštění,“ dodal.
Na Posselta navázal ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus. „Nemůžeme dopustit, aby se něco podobného opakovalo. A k tomu potřebujeme spojence ve sjednocené Evropě,“ řekl.
Podívejte se na fotky z brněnského setkání:
Součástí letošního ročníku je také historicky první sněm Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Do města míří asi tisícovka sudetských Němců, od pátku mají naplánovaný program na Výstavišti.
Po krátkých projevech se rozezněly židovské smuteční písně. Hosté pak ve dvojicích pokládali růže na kolej, z níž odjížděly nacistické transporty.
„Vlast nikomu nedáme“
Posselta následoval také syn slavného zachránce židovských dětí Nick Winton. Po boku šéfa Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně uctí oběti nacismu. „Je to podaná ruka přes propast,“ řekl už dříve pro Seznam Zprávy.
Akce, která má za cíl setkávání a smíření, budí vášně u části společnosti. Na nádraží dorazilo také několik desítek protestujících. Mezi nimi muž se ženou v černobílém oděvu, typickém pro vězně koncentračních táborů.
„Nelíbí se mi, že se tady roztahují ti, kteří zapříčinili rozpad republiky. Mají na svědomí 340 tisíc mrtvých Čechů,“ řekl Jiří Heimlich.
Na dotaz ohledně původů svého příjemní má jasno. „Samozřejmě mám půlku rodiny v Rakousku a Německu. A jak to berou? Jak kteří. Většinou je to vůbec nezajímá,“ míní protestující.
Někteří z nich se vybavili transparenty. Mávají cedulemi a vlajkami s nápisy „Pro organizace spojené s nacismem zde není místo“, nebo Vlast naše drahá, milovaná. Hájíme ji a nikomu ji nedáme.
Stáli jen pár metrů od hostů z Německa a dalších částí světa. Byly mezi nimi také „Wintonovy děti“. Se zástupci sudetských dětí i s vědomím protestů. „Považuji za svou morální povinnost přijet na sudetoněmecké dny i s vědomím protiakcí,“ sdělila Eva Paddocková. Devadesátnice, žijící v americkém Bostonu, patří k posledním žijícím „Wintonovým dětem“. Na nádraží dorazila po boku sestry Mileny Grenfell-Bainesové.
Také obě ženy položily na pietní místo růže. Za zvuku žalmů slzely řady lidí, i mezi protestujícími. „Atmosféru považuju za báječnou. Přispěli k ní všichni, kdo zde byli. A svým způsobem i ti, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas,“ pochvaloval si spoluzakladatel festivalu Meeting Brno Petr Kalousek.
Vláda Andreje Babiše (ANO) minulý čtvrtek přijala usnesení, s nímž vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Někteří poslanci vládní koalice označili sjezd za provokaci.
Pořadatelé Meetingu Brno považují usnesení Sněmovny, které podpořilo 73 vládních poslanců, za projev „slabosti a strachu z vlastní minulosti a nikoli za projev národního sebevědomí“.
„Naším posláním zůstává kultivace česko-německých vztahů skrze otevřenou a upřímnou reflexi společných dějin. Právě osobní setkávání a navazování nových partnerství považujeme za jedinou cestu, jak zabránit tomu, aby se historie stala zbraní v rukou populistů,“ reagovali v oficiálním prohlášení.
Článek jsme rozšířili v plném rozsahu.
