„Migrace nám krade identitu.“ Názor, který sílí mezi mladými v Rakousku

„Celé hnutí LGBT a woke propaganda k tomu jen přidávají. Tradiční hodnoty se začaly zpochybňovat, přitom dneska jsme v opravdových problémech právě kvůli snahám o nějaké liberálnější politiky. Nejvíce to šlo vidět třeba u environmentálních témat nebo právě imigrace, kde v naší vládě úplně odešel zdravý rozum,“ vysvětluje mi.

Frustrace z migrace a obavy o budoucnost jsou těmi hlavními důvody, se kterými se mi mladí Rakušané, kteří se rozhodli pro volbu krajní pravice, svěřují.

Podobně jako v dalších evropských zemích ukázaly poslední rakouské parlamentní volby na rostoucí trend.

Vítězství si v nich na podzim připsala radikální a populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ), vládu se jí ale sestavit nepodařilo. Od března 2025 tak vede spolkový kabinet lidovec Christian Stocker společně se Sociálnědemokratickou stranou Rakouska (SPÖ) a liberálními NEOS.

Průzkum Foresight ukázal, že 27 procent mladých voličů se rozhodlo pro FPÖ, ve srovnání s 20 procenty pro Rakouskou lidovou stranu (ÖVP). Svobodní přitom v předchozích volbách, které se konaly v roce 2019, získali pouze 20 procent.

Mezi voliči středního věku získala FPÖ 37 %, což je téměř dvojnásobek oproti lidovcům a výrazný skok od 16 %, které krajní pravice získala ve volbách před pěti lety. Překvapivě nezvítězila pouze u voličů starších 60 let.

FPÖ u voličů bodovala svým známým heslem „Pevnost Rakousko“, kterým odkazovala na odpor proti imigraci.

Tamní krajní pravice prezentuje tento narativ dlouhodobě, používá konkrétní příklady a slogany, které jsou voličům srozumitelné, a označuje imigranty za „útočníky s noži“ nebo imigraci za „výměnu obyvatelstva“.

Rakousko skutečně stojí v popředí evropských zemí, které migranty přijímají. Počet lidí v zemi, kteří se narodili v zahraničí, případně se tam narodili jejich rodiče, vzrostl mezi lety 2015 a 2024 o více než třetinu a nyní tvoří přibližně 27 procent z celkové populace čítající asi devět milionů obyvatel.

Přestože FPÖ tvrdí, že migranti „zavlekli do Rakouska násilí“, není to doposud podložené žádným systematickým výzkumem a nenapovídají tomu ani statistiky zveřejňované ministerstvem vnitra.

Navíc se mnoha migrantům podařilo úspěšně integrovat, a to i díky tomu, že Rakousko dlouhodobě trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Studie navíc ukazují, že země z migrace ekonomicky profituje. Přesto to přináší i řadu výzev a v některých částech země často převládá silný odpor vůči příchodu cizinců.

Migrace ale není jediným tématem krajní pravice v Rakousku. Na rozdíl od mnoha krajně pravicových lídrů šéf Svobodných Herbert Kickl a jeho strana nikdy neskrývali své pohrdání demokratickými normami a principy ani své plány na jejich podkopání.

Během kampaně před posledními volbami se Kickl prezentoval jako Volkskanzler („lidový kancléř“), což byl termín používaný nacisty k popisu Adolfa Hitlera.

Mladým, se kterými ve Vídni mluvím, už nevadí minulost strany, kterou v 50. letech vedl bývalý důstojník SS, a pro většinu politického spektra tak zůstává nepřijatelná.

Svobodní přitom nadále koketují s nacistickými slogany, mají prokazatelné vazby na Rusko a jejich rostoucí popularita vyvolala varování ze strany skupin přeživších holokaustu.

Když se na tuhle stránku věci ptám 23letého Martina, jednoho z účastníků pochodu, odpovídá mi, že jde pouze o snahy zdiskreditovat Svobodné a krajní pravici jako celek.

„Často nám říkají, že jsme nacisti. Ale já se tak vůbec necítím, vyjadřuju se proti tomu, co se dělo tehdy. A jen volím stranu, která slibuje, že něco změní. Rakousko dnes opravdu není v dobrém stavu a může za to hlavně migrace,“ popisuje mladý muž, který pracuje v IT.

„To, že chci, aby se ti lidé vrátili k sobě domů, je jen o tom, že si nechci nechat ukradnout naši rakouskou identitu a přeju si budoucnost pro naše lidi. To není v systému, kde se musíme věnovat migrantům možné,“ říká. On sám prý takové pocity má několik let a je rád, že se dostávají stále více do mainstreamového vnímání.

Vypráví také o tom, že nevěří médiím. Vyfotit se nenechá, protože údajně stojím na špatné straně. „Všichni přece vědí, že média lžou. Snaží se lidem ukazovat, že migrace není zas tak špatná, že vláda má pravdu. Já už jsem aktivní hlavně na sociálních sítích,“ přiznává mi.

Právě sociální sítě hrají ve vzestupu krajně pravicových stran významnou roli - a to zejména u mladých, kteří tam přijímají velkou část informací. Tento trend se ukázal už v německých volbách - tamní AfD, která u voličů skončila druhá, jasně dominuje například TikToku. Ani v rakouském kontextu nemají tradiční strany na těchto platformách zdaleka takový vliv.

S 216 tisíci odběrateli na svém oficiálním kanálu YouTube zastiňuje FPÖ 1500 odběratelů dlouholeté vládnoucí konzervativní lidové strany. Svobodní mají také mnohem více sledujících na Facebooku, Instagramu a TikToku.

„FPÖ nabízí jednoduchá řešení na složité problémy a dělá to velmi vizuálně. Videa na sítích často ukazují konflikty ve veřejném prostoru, které mají vzbudit emoce. Už v roce 2010 vydali rapovou píseň, vytvořili videohru, kde hráč střílí na minarety, a to všechno zabalili do jazyka popkultury. Kontroverze jim vždy hrála do karet,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy politolog Reinhard Heinisch působící na Univerzitě v Salcburku.

Nedůvěra vůči médiím je na protestu za remigraci zřetelná i u dalších lidí, se kterými mluvím. 20letá Katrin je oblečená v černém, na sobě má kapuci a sluneční brýle. Přestože se mnou původně moc mluvit nechce, nakonec souhlasí, když zaručím, že z toho nevznikne fotografie.

„Nemám média ráda. Překrucují věci a dělají z nás špatné lidi, co chtějí někomu ubližovat. Nelíbí se mi, že jen jednoduchá myšlenka, že chceme, aby v Rakousku bylo bezpečno a že migrace překročila mez, je tak kontroverzní,“ říká mi. Většina lidí, kteří ji kritizují, jsou podle ní až moc liberální a neuvědomují si, co se opravdu děje.

„Bojují za klimatickou politiku nebo LGBT lidi, ale nedochází jim, že Rakušani potřebují úplně jiné věci. Já se tu třeba necítím bezpečně, tak proč se mám zajímat o nějaké uměle vytvořené problémy?“ ptá se dívka, která ještě studuje na vysoké škole.

Svobodní ale nejsou zdaleka jedinou krajně pravicovou silou, která v zemi působí a získává stále více podporovatelů. Velké pozornosti se těší ještě radikálnější Identitární hnutí, které dlouhodobě prosazuje silný zásah proti migraci a někteří experti ho označují za rasistické. Také toto uskupení, v jehož čele stojí pro některé charismatický Martin Sellner, má za sebou řadu kontroverzí.

Z důvodů veřejné bezpečnosti má Sellner zakázaný vstup do Velké Británie a USA. Jeho jméno se skloňovalo také v souvislosti s útokem na mešity v novozélandském městě Christchurch, při kterém zemřelo 51 lidí. Útočník měl před svým činem poslat předsedovi hnutí v přepočtu téměř 40 tisíc korun.

Na sociálních sítích se ale těší značné popularitě a jen na Telegramu ho sleduje téměř 100 tisíc uživatelů. Často prezentuje myšlenku, že západní společnosti jsou degradovány přílišným mísením kultur a že za mnoha problémy moderní Evropy stojí nekontrolovaný multikulturalismus.

Nedaleko centra Vídně se kolem něj ale shlukují zejména mladí muži, kteří hlasitě podporují každý jeho projev. Většina z nich má zakryté tváře a blokují novináře, kteří chtějí dělat fotografie. To mi pak jeden z organizátorů vysvětluje tím, že zejména mladí lidé mají strach se na takových akcích ukazovat, protože by mohli čelit kritice okolí.

Také to je podle již citovaného 23letého Martina jeden z důvodů, proč na podobné akce nechodí tolik žen, přestože tvrdí, že jejich podpora vůči hnutí není mizivá.

Akce nepůsobí klidným dojmem, doprovází jí zvedání pěstí do vzduchu a hlasité volání hesla remigrace a dalších kritických sloganů proti migrantům. V pozdějších chvílích dochází k hlasitým hádkám mezi účastníky demonstrace a jejími oponenty, kteří na ně křičí, že jsou fašisti.

„Identitární hnutí je takovým popkulturním křídlem radikální pravice. Vypadají jako influenceři, umějí komunikovat s mladými a FPÖ je chytře využívá – jsou jejich ‚pěšáci‘. Strana přitom veřejně předstírá, že jde o běžnou stranu, ale v zákulisí spoléhá právě na tyhle radikálnější hlasy,“ podotýká politolog Heinisch.

Na propojení Identitárního hnutí se Svobodnými upozornila řada médií, představitelé obou uskupení se často potkávají a sdílí i své myšlenky.