Mladí Slováci ve velkém odcházejí ze země

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštních zpravodajů na Slovensku/

„Za hodinu mi tady platí jen čtyři eura,“ stěžuje si během čepování piva pětadvacetiletý Richard, který obsluhuje v jedné z hospod ve slovenském Lučenci. Krk mu zdobí tetování s nápisem „devil never sleeps“, tedy ďábel nikdy nespí.

„Pracuji skoro pořád, tady a ještě v kavárně naproti. Stejně si ale skoro nic nevydělám,“ říká nám.

Při čtvrtečním odpoledni působí město v Banskobystrickém kraji ospale. Po ulicích se prochází jen pár lidí a místní podniky jsou poloprázdné, včetně toho, kde pracuje Richard.

Podle něj město nemá mladým lidem co nabídnout. O moc pozitivněji nevnímá ani život na Slovensku jako takovém. Brzy se chystá na rok odjet za prací a poznáním do Německa. Nevylučuje ani možnost, že už by tam zůstal, kdyby byly vhodné příležitosti. „Vlastně vůbec nevím, jestli se někdy chci vrátit zpátky domů,“ přemýšlí zatrpkle.

Podobně to vidí i mladý pár s dítětem, který potkáváme před nákupním střediskem. Když se snažíme zjistit, jak se jim v Lučenci žije, ptají se, jestli chceme upřímnou odpověď. Kývneme a přijde strohá všeříkající věta: „Na pí*u.“

I oni by rádi ze země odešli, nemají na to ale prostředky. Stejně jako mnozí další, se kterými se potkáváme, mluví o Česku v superlativech a říkají, že život v něm by jim dával větší smysl. Někteří z nich tam krátce žili nebo mají přátele či rodinné příslušníky, kteří se do Česka odstěhovali.

Téma odchodu je patrné takřka všude. V obchodě s oblečením z druhé ruky v Nitře visí dílo mladého umělce Igora Hanečáka s nápisem, který vystihuje pocity řady mladých Slováků: „Jestli to chcete jen po starém, mladí půjdou jinam.“

Právě stěhování mladých lidí do zahraničí pro Slovensko představuje dlouhodobě problém. Z průzkumů vyplývá, že každý desátý Slovák žije v zahraničí. „Je to obrovská ztráta pro budoucnost a prosperitu,“ vysvětlil už dříve pro Seznam Zprávy slovenský antropolog Juraj Buzalka.

Každý vysokoškolsky vzdělaný mozek, který ze Slovenska odejde, stojí podle vládní analýzy z roku 2023 v přepočtu 70 milionů korun, které pak zemi s klesající životní úrovní mohou chybět.

Toho, že je země pro mladé lidi neatraktivní, si všímá i místní krajní pravice, kterou v současné době nejsilněji zastupuje hnutí Republika. Prezentuje se jako alternativa pro mladé Slováky, kteří cítí, že na politické scéně nemají jiné zastoupení.

S předsedou mladé odnože této strany se potkáváme v uhlazené kavárně v centru Trnavy. „Je tu jistá skupina mladých lidí, která je stále nevyslyšená,“ říká nám jednadvacetiletý Alex Žambokréthy. Ke straně se přidal před čtyřmi lety, dnes vede její mládežnickou organizaci Mladí Republikáni.

„Chtějí změnu. Nechtějí volit Směr, ten je většinou spíše pro starší ročníky,“ vysvětluje a dodává, že vláda prosazuje zejména kroky, které jsou výhodné pro starší generace. A na mladé lidi, kteří se potýkají například s krizí bydlení, se podle něj dlouhodobě „kašle“.

„Nechtějí ale ani Progresívné Slovensko, protože jim vadí přílišný liberalismus, co se týče hodnot,“ dodává, na koho Republika cílí.

Slovenský politolog Tomáš Nociar, který se specializuje na krajní pravici, charakterizuje Republiku jako postfašistickou stranu. Hnutí založili bývalí členové Kotlebovy Lidové strany Naše Slovensko. Od začátku mají snahu ze sebe smýt fašistickou nálepku a etablovat se jako radikálně pravicová strana, míní Nociar.

„Za tímto účelem opustili historický revizionizmus a popírání holokaustu a v kombinaci s tradičním odporem vůči etnickým menšinám a migraci je nahradili jakýmsi fantómovým ‚antifašismem‘ bojujícím vůči údajnému ‚liberálnímu fašismu a progresivismu‘,“ popisuje politolog.

„To v jejich pojetí zahrnuje všechno od protipandemických opatření přes kulturně-etická témata spojená s LGBT hnutím či ekologií, až po kritiku Evropské unie či perzekuce vůči šíření nenávistných projevů ve společnosti,“ dodává.

Někteří Republiku považují za příliš radikální, podle Žambokréthyho ovšem nejde o negativní rys. „V mých očích to znamená, že máme nějaký plán a vizi a chceme změny prosadit ve velmi krátkém čase. V tom je to radikální,“ míní.

Ve volbách v roce 2023 hnutí Republika volilo zhruba 15 procent mladých Slováků. Ačkoliv se nejedná o zanedbatelnou část, dříve byla podle Nociara podpora krajní pravice mezi mladými ještě rozšířenější - a to především v roce 2016, kdy se Kotlebova strana stala nejpopulárnější partají mezi mladými lidmi a prvovoliči.

Z průzkumů ovšem vyplývá, že Republika nyní na Slovensku sílí. K červenci se hnutí s 10,3 % dostalo na třetí příčku, co se týče volebních preferencí - hned za Progresivní Slovensko a Smer.

Podle Nociara mu momentálně pomáhá i to, že nemá v rukou politickou moc, a tudíž ani politickou odpovědnost. „To je v porovnání s přímými konkurenty zpravidla lepší startovací čára,“ vysvětluje.

K nárůstu preferencí podle něj přispívá i to, že je aktivní na sociálních sítích stejně jako další krajně pravicové strany napříč Evropou, které se snaží cílit na mladé lidi. „Republika je dokáže využívat efektivně a prezentovat se jako antisystémové a kontrakulturní hnutí, což je pro jistou část voličstva atraktivní,“ doplňuje Nociar.

Žambokréthy vysvětluje, že Mladí Republikáni i Republika jako taková se snaží sledovat trendy na sociálních sítích a zapojovat se do nich, aby se dostali mladým lidem do povědomí. Mládežnická odnož sdílí například krátká vysvětlující videa i vtipné memy.

„Je to jeden ze způsobů, jak ovlivnit mladé lidi, kteří tráví desítky hodin týdně na sociálních sítích. Zábavnou a odlehčenou formou. Vidím to sám na sobě, někdy jsem přehlcený ze čtení o politice v běžných článcích, ale když vidím nějaký meme, tak mě to pobaví. A často je to udělané tak, že vás to přinutí se nad tím více zamyslet,“ říká.

Počet zájemců, kteří se začali hlásit poté, co tuto strategii rozběhli, podle něj svědčí o její úspěšnosti.

Jedním z klíčových témat je pro Republiku otázka národní identity stejně jako například pro maďarskou Mi Hazánk (psali jsme zde). Podle Žambokréthyho je třeba ochránit, aby ji nenahradila panevropská identita, o což podle něj usiluje Evropská komise.

Právě probuzení národní hrdosti podle něj může sehrát důležitou roli v tom, aby mladí ze země přestali odcházet. Dostat by se podle něj mělo vlastenectví více do školních osnov. Důležité je podle něj i to, aby přestaly odcházet peníze na organizaci „duhových“ akcí a místo toho šly na podporu tradičního slovenského umění, kultury, folklóru a podobně.

„Pokud ztratíme naší identitu, tak co z nás reálně zůstane? Kromě národní identity nic nemáme. Nejsme prosperující země, naší ekonomice se nedaří, propadáme se. Upřímně řečeno, kdekoliv ze sousedních zemí se vám bude žít lépe než na Slovensku,“ líčí předseda Mladých Republikánů.

Sám v tuto chvíli studuje v Olomouci a život v České republice si pochvaluje. Do vlasti se ale chce vrátit a hodlá usilovat o to, aby to tak měli i ostatní.

„Věřím tomu, že pokud budou lidé na naši zemi hrdí, tak je to bude alespoň částečně motivovat k tomu, aby ze Slovenska neodcházeli. Pokud budou mít mladí lidé pevné kořeny v národní identitě, tak i když odejdou na zkušenou do zahraničí, poté se vrátí a budou moct pomoci znovu nastartovat naši zemi,“ shrnuje.