Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podobně jako Andreji Babišovi (ANO) se mu po pauze v opozici podařilo vrátit k moci. Poprvé byl Viktor Orbán premiérem v letech 1998 až 2002 a pak znovu od roku 2010. Od té doby je předsedou vlády nepřetržitě až dodnes.
Ve volbách postupně posiloval a měnil Maďarsko k obrazu svému. Jeho strana Fidesz ovládla – přímo nebo pomocí prostředníků – podstatné sféry veřejného života: od veřejných zakázek přes fotbal až k médiím.
Až do jara 2024 byl Orbán nezpochybnitelným suverénem. Scénáře volební kampaně si s nadsázkou psal s několikaletým předstihem. Jako premiér teď ale poprvé čelí konkurenci, která ho může od moci odstavit.
Místo suverenity je tak v Orbánově straně cítit nejistota, frustrace a obavy z porážky v dubnových volbách. Náladu v partaji nedávno v analytickém textu popsal investigativní web Direkt36 jako nervózní.
Už loni na jaře si prý vládní poslanci mezi sebou stěžovali na zhoršující se sociální situaci, slabou ekonomiku a rostoucí nespokojenost voličů.
Inflace sice oficiálně klesala, ale ceny potravin rostly. HDP se propadal a slibovaný ekonomický růst se ukázal jako iluze. Maďarsko navíc v unijních ekonomických žebříčcích končí na chvostu.
I uvnitř Fideszu si prý politici dělali legraci z ministra hospodářství Mártona Nagye, jehož prognózy se míjely s realitou.
Strana zároveň ztratila schopnost nastolovat silná mobilizační témata. Antiimigrační rétorika i volání po míru už tolik nefungují a nová sázka na protiukrajinskou kampaň se ukázala jako slabá a odtržená od každodenní reality voličů.
Přesto ji Viktor Orbán dál alespoň technicky využívá. Loni v prosinci opakovaně prohlašoval, že se Brusel – tedy Evropská unie – připravuje na válku s Ruskem.
Podle Orbánova světa Západ provokuje Rusko k válce. Dokonce prohlásil, že maďarské jarní parlamentní volby budou „poslední před válkou“.
Paralelně ministr zahraničních věcí při opakované návštěvě Kremlu říkal, že Maďarsko chce být připravené na „nový poválečný svět“.
Ministři zahraničí Péter Szijjártó a Sergej Lavrov při uvolněném rozhovoru v Kremlu loni v prosinci.
Maďarští politici navíc dlouhodobě považují Rusko za smyšlenou hrozbu. Orbána v tom zřejmě utvrdil Putinův slib z počátku února 2022 o tom, že nezaútočí na státy NATO.
Neutrální vztah k Rusku a zároveň kritický vůči Západu převládá ve straně Fidesz i v médiích (často ovládaných státem nebo spřízněnými oligarchy).
Svůj recept na mír Orbán nepřináší, všechno sází na iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten nahrává spíš ruskému agresorovi a klade Ukrajině jen velmi těžko stravitelné podmínky.
Svého rivala Pétera Magyara naopak Orbán vykresluje jako stoupence Ukrajiny. Vládnoucí strana vypouští i konspirační teorie o tom, že za Magyarovou Stranou respektu a svobody (Tisza) stojí ukrajinské tajné služby.
Fidesz oblepil zemi propagandistickými billboardy, na nichž Magyar, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen vysypávají pytle s penězi do zlatého záchodu. Magyar se u plakátu recesisticky vyfotil a snažil se útok zesměšnit.
Péter Magyar před plakátem z dílny Fideszu.
Orbán v kampani, která běží už dlouhé měsíce, sází kromě strašení válkou i na „vrtulníkové peníze“ shazované voličům, které potřebuje oslovit. Pro Fidesz jde o osvědčenou předvolební taktiku – a ne levnou.
Vláda už slíbila vyplácet seniorům ke 13. důchodům i 14., dále pak daňové úlevy, sociální příplatky a rostoucí platy pro rodiny a státní zaměstnance. Rozšířila i seznam potravin, u kterých platí regulovaná cena.
Ve hře jsou i půjčky pro malé a střední podniky a příspěvky na bydlení pro některé skupiny státních zaměstnanců.
Ani to ale zatím nestačí. V průzkumech dál s náskokem vede Tisza.
Péteru Magyarovi navíc nahrává další kauza spojená se zneužíváním dětí. Nezletilé chlapce měli týrat dozorci a vedení nápravného zařízení v Budapešti. Mladé ženy tam čelily sexuálnímu vykořisťování.
Případ vyvolal protivládní demonstrace a Maďaři opět vyšli ve velkých počtech do ulic.
Připomeňme, že podobná kauza s milostí v aféře zneužívání v dětském domově si v únoru 2024 vynutila rezignaci prezidentky Katalin Novákové. Vyvolala i masové protesty a stala se prvním vážným otřesem Orbánova režimu.
Aféra vynesla na pódium nového konkurenta – nepřítele zevnitř systému. Právě to přidává Magyarovi na autenticitě a pomohlo mu stát se lídrem opozice, i když s rizikem, že to může být Orbán v odlehčené verzi.
Strana Fidesz přitom Magyara podcenila. Nového politika Orbánovi lidé považovali za politického klauna, který se sám znemožní. Jenže to se nestalo a ve Fideszu nastala podle serveru Direkt36 panika. Magyara se navíc straně nepodařilo zdiskreditovat.
Péter Magyar a Viktor Orbán v Evropském parlamentu.
Vládní politici podle analýzy přiznávají, že Magyar je děsí právě proto, že připomíná „mladý, nezkorumpovaný Fidesz“. K tomu Orbán udělal několik politických chyb, z nichž tou důležitou byl jarní pokus kriminalizovat LGBT+ organizace.
Zákaz Budapešťského pridu vyvolal reakci občanské společnosti a pochodu se – navzdory hrozbám pokut – nakonec zúčastnily statisíce lidí. I uvnitř vlády prý zaznělo, že šlo o vlastní gól.
Orbán pak obměnil svůj volební tým a kampaň převzal jeho politický ředitel Balázs Orbán. Premiér si prý uvědomil, že samotná mobilizace jádra už nestačí a že Fidesz prohrává boj na sociálních sítích, kde má Péter Magyar výrazně lepší dosah.
Fidesz proto zřídil takzvaný Klub bojovníků – těch internetových. Pravidelně je úkoluje a mobilizuje k tomu, aby lajkovali a sdíleli stranické příspěvky.
Nervozitu ve vládní straně odrážejí i manévry kolem pravomocí prezidenta. Vládnoucí strana v prosinci prosadila změnu v procesu odvolávání hlavy státu.
Ztěžuje se tím případné prohlášení prezidenta za nezpůsobilého k výkonu funkce. Pokud se na tom parlament přeci jen usnese, zákonnost impeachmentu bude nově posuzovat ústavní soud.
Jde zřejmě o další pojistku Orbánova režimu, jak si zachovat politický vliv v případě volební prohry. Prezident má sice ceremoniální roli, ovšem může zpomalovat legislativní proces právem veta.
Předsedou ústavního soudu se letos stal Orbánův spojenec Péter Polt. Ten stál dvacet let v čele generální prokuratury. Úřad měl vést až do roku 2028, letos ale rezignoval a vládní většina ho okamžitě zvolila za ústavního soudce.
Proč k manévru došlo? Podle politologa Bálinta Madlovicse, se kterým Seznam Zprávy před časem hovořily, šlo o orbánovské „betonování“ státních institucí.
K řádné volbě nového generálního prokurátora totiž mělo dojít v novém volebním období, ve kterém může mít většinu Péter Magyar. Fidesz si uspíšenou volbou pojistil důležité funkce na roky dopředu.
Kdo je Péter Magyar?
Lídr strany Tisza Péter Magyar.
- Léta se pohyboval uvnitř orbánovského systému. Působil ve vedení státních a polostátních institucí, které byly pod přímou politickou kontrolou vlády Fideszu. Kariérní postup mu zaručovala loajalita k Orbánovi.
- Péter Magyar byl navíc manželem důležité postavy Fideszu: někdejší ministryně spravedlnosti Judit Vargové. Roky orbánovský systém nekritizoval, a to ani při ovládnutí právního státu nebo mediálního systému v zemi. Naopak z něj profitoval.
- Zlom nastal při politické krizi začátkem roku 2024. Skandál kolem milostí v případech zneužívání dětí otřásl Fideszem a smetl i prezidentku Katalin Novákovou. Magyar tehdy vystoupil s ostrou kritikou systému a rychle se stal populárním.
V souvislosti s prezidentskou funkcí se spekuluje i o možné nové roli Viktora Orbána. Agentura Bloomberg nedávno napsala, že by mohl ještě před dubnovými volbami výrazně posílit prezidentské pravomoci a úřad převzít od Tamáse Sulyoka.
Neslo by to s sebou ale riziko drtivé porážky Fideszu. Strana by tím totiž přiznala strach a křečovité manévry.
Sám Orbán v minulosti odmítal přechod k prezidentskému systému. Podle serveru Telex ale Maďarům doporučil, aby tuhle otázku nikdy nepovažovali za definitivně uzavřenou.
