Orbánův systém má před volbami praskliny, ale nerozpadl se, říká novinář

Už v neděli budou Maďaři volit novou vládu i premiéra. Očekává se, že rozhodující souboj mezi sebou svedou stávající premiér a šéf strany Fidesz Viktor Orbán a kandidát opoziční strany Tisza Péter Magyar, kterého favorizuje většina průzkumů veřejného mínění. O co všechno v tomto souboji jde a jakému protivníkovi v osobě úřadujícího předsedy vlády Magyar čelí, rozebíráme v podcastu 5:59.

Maďarsko se za posledních 16 let zásadně změnilo. V parlamentních volbách v roce 2010 Viktor Orbán a jeho strana Fidesz vyhráli volby, a to se značným náskokem. Dokonce tak velkým, že v maďarském parlamentu získala partaj ústavní většinu. To Orbánovi zásadně pomohlo, aby nejen v zemi vládl, ale přizpůsobil její fungování vlastním potřebám.

Středoevropský reportér Seznam Zpráv Filip Harzer v podcastu 5:59 vysvětluje, že změny, ke kterým za poslední více než dekádu došlo, nemusí být na první pohled patrné. „Formálně je Maďarsko pořád demokracie, konají se tam volby, existuje opozice, jenže ten terén politického hřiště už, řekněme, není rovný,“ říká Harzer. I díky tomu se v Maďarsku do klíčových pozic dostali lidé, kteří jsou podle něj loajální systému, a velká část mediálního prostoru dnes „mluví provládním, fideszovským, orbánovským jazykem“.

A proměna je čitelná i v ekonomické rovině. „Za vlády Fideszu totiž vznikla nová elita podnikatelů, nebo spíš oligarchů napojených na stát, kteří bohatnou díky veřejným zakázkám a evropským penězům. Moc a peníze se tedy v tom Orbánově systému navzájem propojují,“ vysvětluje novinář.

Viktor Orbán na konci května oslaví 63. narozeniny, v politice už má ale odslouženy bezmála čtyři celé dekády. Vstoupil do ní v roce 1988 jako součást generace, která se vymezovala vůči tehdy vládnoucímu komunistickému režimu. Patřil k zakladatelům strany Fidesz, která vznikla jako liberální hnutí mladých demokratů a zamýšlená protiváha režimního svazu mládeže.

„Vystudoval právo a krátce studoval i na Oxfordu, mimo jiné díky stipendiu financovanému Georgem Sorosem, jehož si později vybral jako hlavního vnějšího politického nepřítele,“ přibližuje v podcastu 5:59 Harzer Orbánův přerod z prozápadního liberála v národního konzervativce.

„Ten obrat začal už ve druhé polovině 90. let, protože Viktor Orbán tehdy pochopil, že liberální prostor je omezený a že větší politický potenciál je na pravici. Fidesz se tehdy postupně proměnil z liberální strany v konzervativní,“ vysvětluje reportér s tím, že klíčový moment Orbánovy politické kariéry nastává v roce 2002. Tehdy po prvním volebním období a vyhraných volbách v roce 1998 poprvé s Fideszem prohrál.

„Tam si odnesl ponaučení, že nestačí volby vyhrát, ale že je potřeba ovládnout celý systém, aby už příště neprohrál. Od té doby začal budovat mnohem disciplinovanější a centralizovanější politický projekt a zároveň i ostřejší ideologii, která je postavená na národě, suverenitě a později i na odporu vůči Bruselu,“ vypočítává Harzer.

K tomu Orbán zdatně hraje s kartou strachu a obrazem vnějšího nepřítele. Za něj mu dlouho sloužil již zmíněný americký finančník maďarského původu George Soros, později mimoevropští přistěhovalci a v poslední době především Ruskem napadená Ukrajina v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle politologa Bálinta Magyara, s nímž Filip Harzer vývoj v Maďarsku konzultoval, může systém, který Orbán vytvořil, najít zastání jen u dalších autokratů, jako je Vladimir Putin v Rusku nebo Recep Tayyip Erdogan v Turecku.

Napojení maďarských vládních politiků na Rusko se ostatně před volbami ukázalo v celé nahotě, když zahraniční média přinesla zprávy o zachycených citlivých hovorech mezi maďarským a ruským šéfem diplomacie a také mezi Viktorem Orbánem a Vladimirem Putinem. Agentura Bloomberg například zveřejnila přepis rozhovoru, který se měl uskutečnit 17. října loňského roku, ve kterém Orbán Putinovi nabídl, že bude jako myš, která pomáhá lvovi.

Vřelé vztahy Orbán udržuje i s administrativou amerického prezidenta Trumpa, o čemž svědčí i návštěva viceprezidenta J. D. Vance v Budapešti z tohoto týdne, během níž Vance maďarského premiéra přímo podpořil.

I tak je ale maďarský premiér v posledních týdnech viditelně mimo svou komfortní zónu. „U Orbána teď byla vidět nervozita, to je u něj něco nového. Nedávno na mítinku v Győru předvedl dost podrážděnou reakci na demonstranty, jako by byl překvapený, že v davu už nestojí jenom loajální kulisa,“ všímá si Filip Harzer, že se opozici kolem Pétera Magyara podařilo vládnoucí režim dostat pod tlak.

„Pro Orbána je to největší výzva za poslední roky. V jeho systému se objevily praskliny, ale zatím se mu nerozpadl pod rukama. A právě proto jsou tyhle volby tak důležité, protože nejde jenom o to, kdo bude vládnout, ale jde o to, jestli se vůbec dá takhle vystavěný režim porazit ve volbách,“ uzavírá středoevropský reportér Seznam Zpráv, který bude nedělní hlasování sledovat v Budapešti.

V podcastu 5:59 se mimo to dozvíte, jak se na vztahy Orbána a jeho vlády s Ruskem dívají voliči Fideszu, se kterými Filip Harzer během svých reportážních cest po Maďarsku mluvil. A také uslyšíte, jak to vypadá v „Orbánlandu“, jak se přezdívá vesnici, kde maďarský premiér vyrostl. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.