Nejčastější evropský návštěvník Moskvy. Orbánův muž u Macinky

„Pokud budou zasahovat, mudrovat, komentovat nebo kritizovat maďarský volební proces, budou to mít v Budapešti velmi, velmi těžké,“ vzkázal minulý týden maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó unijním diplomatům působícím v Budapešti.

Varování velvyslancům EU, tedy i české ambasadorce, zaznělo na setkání v maďarské metropoli v době, kdy se země chystá na parlamentní volby. Vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána přitom čelí největší konkurenci za posledních 16 let.

Szijjártó teď v kampani pomáhá rozehrávat známý rámec o „vměšování Bruselu“ a „ohrožené suverenitě“. „Brusel chce, aby se v Budapešti dostala k moci vláda, která mu bude říkat ano válce, migraci a genderu,“ tvrdil před diplomaty.

Pokud by velvyslanci komentovali nebo kritizovali maďarský volební proces, podle Szijjártóa ztratí přístup do vyšších pater politiky a „nedostanou se výš než na úroveň zástupce vedoucího odboru“.

Podle serveru HVG vyvolaly ministrovy výroky mezi diplomaty rozpaky. „Takové věci se nezapomínají,“ citoval server své zdroje.

Právě s tímhle politickým stylem teď Péter Szijjártó přijel do Prahy. Odpoledne se v Poslanecké sněmovně sešel s jejím předsedou Tomiem Okamurou z SPD. Poté zamířil do Černínského paláce, kde má jednat s novým českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou ze strany Motoristé sobě. Zároveň je to první Macinkův host od nástupu do funkce.

Maďarská vládnoucí strana Fidesz je s Motoristy v evropské skupině Patrioti pro Evropu. Zároveň se zná i s politikem hnutí PRO Jindřichem Rajchlem (zvoleným do Sněmovny za SPD). Když byl Szijjártó na jaře 2024 v Praze kvůli jednání V4, pozval si Rajchla na maďarské velvyslanectví, kde s ním hodinu hovořil.

Szijjártó byl naposledy v Praze loni při soukromé cestě, během níž se sešel s lídrem ANO Andrejem Babišem, tehdy opozičním politikem. České ministerstvo o cestě nevědělo.

Na bilaterální návštěvě byl maďarský ministr v Praze naposledy v roce 2020. Ovšem mnohem častěji než v Praze bývá maďarský ministr v zemích, které mají Česko na seznamu nepřátelských států.

V Rusku byl po únoru 2022, tedy po ruském vpádu na Ukrajinu, podle veřejně dostupných údajů nejméně patnáctkrát. V Bělorusku pětkrát. Szijjártó se navíc opakovaně s ruskými představiteli stýká také v zahraničí – například v OSN nebo v Turecku.

V ostrém kontrastu stojí jeho statistika o cestách na Ukrajinu, již navštívil pouze jednou. V lednu 2024 byl ministr v Užhorodu nedaleko maďarských hranic, v Kyjevě nebyl vůbec. Připomeňme, že nový český ministr Macinka byl v Kyjevě minulý týden.

Zato v Moskvě byl Péter Szijjártó naposledy loni 9. prosince s velkou podnikatelskou delegací. Bylo to jen necelé dva týdny po návštěvě v Kremlu, kde byl tehdy jako doprovod premiéra Orbána.

Když maďarská delegace čekala na příchod Vladimira Putina, vtipkoval s ruským ministrem Sergejem Lavrovem. Od Lavrova dostal Szijjártó v prosinci 2021 Řád přátelství. Jde o nejvyšší ruské státní ocenění, které může být uděleno zahraničnímu občanovi.

Kontakty s Ruskem Szijjártó obhajuje pragmaticky: Jde o energie, jadernou spolupráci a nutnost „dialogu pro mír“. Většina ostatních zemí EU to považuje za porušování jednoty a faktickou podporu ruské pozice.

Otázkám na ruskou agresi se Szijjártó vyhýbá. Když loni v prosinci dostal dotaz na vyhlídky míru na Ukrajině, zopakoval vládní narativ, podle něhož ve skutečnosti chce válku už jen Evropská unie.

Na otázku, jak si vysvětluje, že Rusko pravidelně narušuje území členských států NATO například pomocí dronů, pak ministr jen stručně odvětil: „To se neptejte mě. Já nejsem Rus, pracuji pro maďarskou vládu.“

Ministři by v pondělí v Praze měli hovořit i o regionální spolupráci, tedy Visegrádské skupině. V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše se uvádí V4 jako důležitá součást zahraniční politiky.

„Důležitou prioritou naší zahraniční politiky je obnova a posílení narušených vztahů v rámci Visegrádské skupiny, založené na vzájemném respektu, společných zájmech a efektivní regionální spolupráci,“ stojí v dokumentu z letošního ledna. O obnově V4 mluvil nedávno při návštěvě Bratislavy i premiér Babiš.

O V4 mluvil český ministr Petr Macinka už minulý týden se svým polským protějškem Radosławem Sikorským.

Přitom právě vztahy Polska s Maďarskem jsou teď na bodu mrazu. V Maďarsku totiž dostali politický azyl dva stíhaní opoziční politici včetně exministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra. V rámci EU jde o bezprecedentní krok.

Polští a maďarští politici si kvůli tomu vyměnili už řadu ostrých vzkazů. Naposledy Szijjártó o Sikorském prohlásil, že se „vyjadřuje jako fanatický válečný štváč a Sorosův agent“. Zmínil tak jméno amerického filantropa maďarského původu George Sorose, kterého orbánovský tábor často kritizuje.

V době maďarské volební kampaně se zkomplikovaly i vztahy Budapešti a Bratislavy. Na Slovensku totiž vládní koalice Roberta Fica do trestního zákona nově vepsala stíhatelnost zpochybňování poválečných Benešových dekretů. Ty Maďaři dlouhodobě kritizují.

Tématu se chopil opoziční lídr Péter Magyar a slovenskou vládu a prezidenta vyzval k nápravě s argumentem svobody slova. Premiéra Orbána pak lídr strany Tisza kritizuje za nečinnost.

Orbánova poradkyně si pak na slovenský zákon stěžovala u Evropské komise.