Článek
Opoziční koalice a nezávislí kandidáti uspěli ve většině slovenských krajských měst. Progresívne Slovensko, hnutí Slovensko Igora Matoviče i vládní strany Směr a Hlas získaly každý jednoho župana, progresivci byli úspěšní v Trnavě s potřetí zvoleným Jozefem Viskupičem. V Trenčíně bude další čtyři roky županem člen Směru Jaroslav Baška. Pozice si tak strany ubránily, nové zisky však hlásí málokdo.
Politici dezinformační scény neúspěšně kandidovali v Banskobystrickém kraji, Republice se nepodařilo získat místa v Nitranském zastupitelstvu, no úspěšný nebyl ani nejznámější kandidát extrémní pravice Milan Mazurek. Přestože od posledních voleb jeho volební zisk narostl na trojnásobek, jeho domovská dezinformační scéna ho kritizuje, že se v kampani více nesnažil.
„Až na již zaběhnuté tváře, které obhajovaly posty, uspěli zejména nezávislí kandidáti. Tam, kde se opozice nespojila a byl v nabídce i silný protikandidát z řad koalice nebo z lokálních osobností, bylo vidět, že opoziční kandidáti neměli šanci,“ hodnotí v rozhovoru pro Seznam Zprávy politický analytik agentury NMS Mikuláš Hanes.
Kdo je vítěz a kdo poražení těchto voleb?
Je těžké hledat jednoho. Mezi poražené jednak strany vládní koalice a stejně tak i Progresívne Slovensko. Pokud plánovaly tyto strany něco víc než obhájení výsledků z posledních voleb, tak to se jim nepodařilo.
Jak se vládním stranám dařilo ve svých typických baštách? Směr prohrál Bardejov, Námestovo, Veľký Krtíš, Zvolen. V Žilině měla dominantní podporu SNS, v Holíči končí místopředseda SNS Zdenko Čambal. Hlas ztratil Považskou Bystrici a Myjavu.
Jednoduše vládní koalice nedokázala navýšit své zisky v župách během posledního volebního období, ani v krajských městech. Obhájily jen pozice ve velkých městech a v menších ztrácely. Je to dost velká ztráta, nedokázaly vygenerovat nové tváře. I politici, kteří mandát obhájili, zaostali za očekáváními.
Pro tyto strany je to impuls, že pokud nepřijdou s novým programem nebo novými tvářemi, tak se mohou jejich voliči v parlamentních volbách rozhodnout nevolit vůbec nebo hledat alternativu jinde.
Nejvíce pozornosti včera patřilo Prešovskému kraji. Milan Mazurek získal přes 100 tisíc hlasů, v předešlých volbách to bylo 30 tisíc. Poslala krajní pravice do Prešova svého nejnadějnějšího kandidáta?
Jednoznačně ano. Přestože se Milan Mazurek sice nestal županem, můžeme ho označit za jednoho z vítězů voleb, protože jeho zisk je výrazně nad očekáváními a potvrdil stoupající preference Republiky.
To se například nepodařilo v Banské Bystrici kandidátovi Republiky Miroslavu Sujovi.
V Prešově vládní strany podporovaly extremistu v náznacích, v Nitranském kraji Směr, Hlas, SNS a Republika vytvořily přiznanou koalici s Republikou na podporu člena Hlasu Branislava Becíka. Otestovala si koalice úspěšně v sobotních volbách možnosti spolupráce s krajní pravicí?
Jasně se ukazuje, že na výhru nestačí jen nálepka Republiky a kandidát nemůže být náhodný. Kandidát, aby byl úspěšný, musel být široce známý a dokázal vázat velkou část voličů bez ohledu na to, zda má podporu Směru, nebo ne.
Milan Mazurek je autentický jednak ve svém programu, ale také dlouhodobě působí v Prešovském samosprávném kraji. Nejde tedy o náhodnou nominaci ani dosazeného člověka či funkcionáře strany. Jde o kandidáta, který i před čtyřmi lety byl v těchto volbách a dokázal oslovit autenticky i lidi, kteří by v Prešově za jiných okolností volili Směr.
Tento scénář však zatím jiné osobnosti hnutí nevědí replikovat.
Dosud spolupráci s Republikou vzdoroval zejména koaliční Hlas. V květnu tohoto roku odmítali regionální předvolební koalici s Republikou, v srpnu ji uzavřeli. Padly tedy zábrany?
Myslím, že ano. Když se podíváme na výsledek pana Becíka nebo poslance Igora Šimka v Košické župě, bez podpory Republiky by jejich výsledky byly určitě nižší.
Směr se pokusil získat Bratislavu. Jak hodnotíte výsledek Jozefa Ráže?
Jeho výsledek určitě není zklamáním. Roli sehrálo i to, že neměl volební noc, nepodílel se na čekání na výsledek. Bylo vidět, že jeho kandidatura byla spíše gestem do budoucích voleb, kde se v Bratislavě strana Směr snažila mít silné jméno, přes které by sáhla po voličích jiných stran, nejen Republiky.
Matúš Vallo, dokud bude chtít obhajovat post primátora a nebude mít výrazné skandály, tak ho kandidát druhé názorové strany nedokáže ohrozit. Jediným skutečným ohrožením by pro něj byl kandidát vlastního politického spektra.
Platí to i pro parlamentní volby. Ve ziscích politických stran, které podporovaly Matúše Valla, a v jeho výsledku vidíme průnik. Bratislava tak zůstává pravicově-liberální.
Váš průzkum před volbami hovořil o tom, že o výsledku rozhodne 650 tisíc nerozhodnutých voličů. Komu se nejvíce podařilo mobilizovat?
Určitě úspěšně mobilizoval právě Matúš Vallo v Bratislavě, ale do jisté míry se podařilo mobilizovat do jisté míry i předsedovi KDH Milanu Majerskému, který díky tomu porazil v souboji o místo prešovského župana Milana Mazureka.
Milan Majerský je také jedním z vítězů těchto voleb, stejně jako KDH. Je to jedna z mála stran, která přežila i roky mimo parlament a dokáže obsadit post župana, zároveň působit v opozici, ale i z opozičních lavic prosazuje některé body svého hodnotového programu.
Celkově ale můžeme o těchto volbách říci, že měly průměrnou stabilní volební účast.
Jak úspěšná byla spolupráce opozice? Ve více městech, například v Banské Bystrici nebo Košickém kraji, jsme viděli, že kandidáti opozice nezískali dostatek hlasů. V Bratislavě se do městských zastupitelstev nedokázali dohodnout na společných kandidátech. Je to důsledek chybějících struktur stran v regionech?
Celkově jsou tyto volby poznamenané tím, že jak opoziční, tak koaliční strany mají problém nominovat autentické osobnosti ze svých řad nebo oslovit ke spolupráci pod jejich značkou silné osobnosti z regionů. Až na již zaběhnuté tváře, které obhajovaly posty, uspěli zejména nezávislí kandidáti. Tam, kde se opozice nespojila a byl v nabídce i silný protikandidát z řad koalice nebo z lokálních osobností, bylo vidět, že opoziční kandidáti neměli šanci. Tam, kde to nebylo autentické a opozice se nespojila, prohrála.
