Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Přijde den, kdy ve Varšavě bude Budapešť,“ prohlásil v roce 2011 lídr polské národně konzervativní strany Jarosław Kaczyński. Vyjadřoval tím naději, že politický styl maďarského premiéra Viktora Orbána zavládne i v Polsku.
Po vyhraných volbách v roce 2015 se Kaczyński o „Budapešť ve Varšavě“ osm let pokoušel: Soustředil moc do své stranické kanceláře, podmanil si státní média a vzal útokem i soudnictví.
Z aspirací je spíš vtip
O 15 let později je Kaczyńského výrok spíš už jen důvod ke vtipu. Jeho tábor v roce 2023 volby prohrál a úplná kopie Orbánova režimu se v Polsku nekonala. Naopak, teď se s nadsázkou žertuje, že se z Budapešti stává Varšava.
V Maďarsku totiž dostal politický azyl už druhý stíhaný politik Kaczyńského strany Právo a spravedlnost (PiS), navíc s manželkou. A nejde jen tak o někoho. Exministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro je na polské poměry „politická velryba“.
Ultrapravicový politik byl předsedou koaliční strany Suverénní Polsko a hlavní tváří autoritářského stylu politiky a tvrdého postupu vůči opozici, včetně nasazení pokročilého spywaru Pegasus.
Právě Ziobro od roku 2015 řídil převrat (a nakonec rozvrat) soudního systému a prokuratury. Kromě zpolitizované justice a právního chaosu, kdy si soudy vzájemně neuznávají rozsudky a třeba ústavní soud neuznává Soudní dvůr EU, zůstala po Ziobrovi i řada kauz.
Z čeho prokuratura Ziobra viní?
V případu jde o podezření ze zneužití v přepočtu 860 milionů korun k politickým, osobním a stranickým účelům. Dotace z fondu měly jít organizacím napojeným na politiky PiS nebo někdejší Ziobrovy strany Suverénní Polsko a na fiktivní projekty.
Formálně mělo jít o „právní pomoc“ či „prevenci“, ve skutečnosti ale měly peníze použít na volební kampaň, odměny spolupracovníkům nebo prémie pro samosprávy podporující konzervativní politiku – například homofobní usnesení o „zónách bez LGBT“.
Prokuratura ho viní i ze zneužívání pravomocí, ovlivňování dotačních nabídek a praní špinavých peněz. Obvinění se týkají i nákupu špionážního softwaru Pegasus z prostředků fondu. Spyware se měl přitom využívat k odposlechům opozice a nepohodlných lidí z prostředí justice.
Ziobrovi může hrozit až 25 let vězení. Exministr od začátku všechna obvinění odmítá jako „nepravdivá a absurdní“ a tvrdí, že jde o politickou pomstu vlády Donalda Tuska.
Polský parlament loni v listopadu souhlasil s jeho vydáním ke stíhání a soud pak povolil vazební stíhání. Ziobro byl tou dobou už v Budapešti, kde nakonec získal politický azyl. V pondělí to politik i jeho právní zástupce potvrdili na sociálních sítích. Mezinárodní ochranu v Maďarsku získala i Ziobrova manželka.
Trhlina v evropském prostoru
Udělování politického azylu mezi státy EU je bezprecedentní. Maďarsko krokem fakticky zpochybnilo fungování polského právního státu a nabourává základní důvěru mezi členskými státy a jejich justičními systémy. Kromě politické rozepře tak jde o trhlinu v evropském právním prostoru.
Podle maďarského ministerstva zahraničí je „právní stát v Polsku v krizi a mnoho lidí tam čelí politické perzekuci“. „V Maďarsku je lidem trpícím politickou perzekucí přiznán status uprchlíka v souladu s legislativou Evropské unie,“ citoval úřad server Telex.
Už na konci loňského října Ziobro vystoupil na konferenci po boku Orbánovy pravé ruky Gergelyho Gulyáse a později pózoval na společné fotografii s premiérem Orbánem. Orbán tehdy tvrdil, že polská „probruselská“ vláda zahájila politický hon na konzervativce a že Ziobrův případ do tohoto rámce zapadá.
Polský exministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro a maďarský premiér Viktor Orbán.
Vše se děje krátce před maďarskými parlamentními volbami, které se budou konat v dubnu. Na domácí scéně Orbán vede tvrdý střet s lídrem opoziční neparlamentní strany Tisza Péterem Magyarem.
Magyarova strana v pondělí k věci napsala, že „za její vlády z Maďarska nebude útočiště pro zahraniční zločince“.
Rozbité vztahy ve V4
Připomeňme, že kvůli Magyarovu tlaku už musela Orbánova vláda reagovat i na kontroverzní slovenskou novelu, která kriminalizuje zpochybňování Benešových dekretů. Na zákon Ficovy vlády si Orbánova poradkyně stěžovala u Evropské komise.
Azyl pro Ziobra tak dál komplikuje vztahy ve Visegrádské skupině, o jejíž resuscitaci poslední dobou mluví premiéři Andrej Babiš, Robert Fico i Viktor Orbán. Varšava dává od „toxické V4“ ruce pryč.
Ziobro navíc není prvním polským konzervativním politikem, jenž našel útočiště u Orbána.
V Maďarsku už dříve pobýval bývalý ředitel petrochemického gigantu Orlen Daniel Obajtek. Dnešní stíhaný europoslanec PiS loni několik měsíců bydlel v Budapešti v luxusním apartmánu.
Vlevo exministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, vpravo Marcin Romanowski.
Ještě dál zašel případ Ziobrova podřízeného z ministerstva, náměstka Marcina Romanowského z PiS. Ten předloni kolem Vánoc uprchl před vyšetřováním do Maďarska, kde mu vláda Viktora Orbána zařídila jako prvnímu politický azyl. Krok citelně zatížil polsko-maďarské vztahy.
Když se minulou středu objevila zpráva, že Maďarsko udělilo azyl dvěma polským občanům, Varšava reagovala popuzeně a předvolala si na kobereček maďarského velvyslance. Tehdy ještě nebylo jasné, zda jde o Ziobra.
Informaci o exministrovi potvrdil až v pondělí ráno jeho právní zástupce a posléze i sám politik.
„Hon a politická pomsta“
Ve svém stanovisku Ziobro píše, že v Polsku čelí politickému honu a osobní pomstě. „Volím boj proti politickému banditismu a bezpráví. Stavím se na odpor postupující diktatuře,“ napsal na sociálních sítích s tím, že se stal terčem proto, že jako generální prokurátor zahájil vyšetřování korupce a rozkrádání v okruhu dnešního premiéra Donalda Tuska.
„Velmi děkuji premiérovi Viktoru Orbánovi,“ dodal a orbánovské Maďarsko, na rozdíl od Polska za Tuska, označil za příklad „země víry, rodiny a suverenity“.
V zahraničí chce Ziobro zůstat do doby, než se v Polsku „obnoví skutečné záruky právního státu“. Manželka prý dostala azyl kvůli obavě z „politické msty“.
Krátce už na věc reagoval polský premiér Donald Tusk. „Bývalý ministr spravedlnosti (!), pan Ziobro, který byl mozkem systému politické korupce, požádal vládu Viktora Orbána o politický azyl. Logická volba,“ napsal na síti X v angličtině.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski byl v reakci osobnější. „Zbyšku, lidsky s tebou soucítím. Azylantský chleba jsem okusil i já. Jenže já jsem utíkal před komunistickým režimem, a ty před polským prokurátorem a soudy, které jsi sám reformoval. Přesto ti přeji návrat do vlasti a spravedlivý rozsudek,“ vzkázal Ziobrovi s odkazem na svou emigraci v roce 1982.
Zastání našel Ziobro u expremiéra a místopředsedy opoziční strany PiS Mateusze Morawieckého.
„Stojí za to si položit otázku, zda je prokuratura skutečně politizovaná. Samozřejmě že je. Je stíhán z politických důvodů? Samozřejmě že je stíhán z politických důvodů. Proto mi to (maďarské rozhodnutí o azylu) nepřijde nijak zvláštní,“ řekl expremiér v rádiu RMF FM.
