Orbán bojuje v kampani. Po zklamání s Trumpem sází na 14. důchody

Po odsunu budapešťského summitu Trump-Putin na neurčito zažívá maďarský premiér Viktor Orbán další „zklamání“.

„Požádal o výjimku. Nedali jsme mu ji, ale požádal. Viktor je můj přítel. Požádal o výjimku,“ prohlásil v pátek na palubě Air Force One trochu záhadně na jeho adresu americký prezident Donald Trump.

Orbán totiž usiluje o maďarskou výjimku z nových amerických protiruských sankcí, které se týkají energetiky. Budapešť je závislá na dovozu ropy z Ruska, jenže za obchody s ruskými společnostmi Lukoil a Rosněfť teď Američané hrozí sekundárními sankcemi.

Washington opakovaně vyzývá Maďarsko, Slovensko i Turecko, které stále nakupují ruskou ropu a plyn, aby přešly na jiné dodavatele. Podle premiéra Viktora Orbána to ale není možné.

Lídr vládnoucí strany Fidesz se u toho odkazuje na geografickou polohu Maďarska jako vnitrozemského státu – tím je ovšem i Česko, které ropu od Ruska odebírat přestalo. Maďarsko má jako možnou alternativu ropovod Adria z Chorvatska.

Po neúspěchu se summitem za účasti Trumpa tak hrozí Orbánovi z USA ještě větší rána. Věc proto plánuje řešit přímo ve Washingtonu příští pátek. Chce vyjednat výjimku pro rafinerii v Százhalombattě.

Maďarský premiér navíc nedávno prohlásil, že bez ruských energií by ceny v Maďarsku „vystřelily do nebe“ a že „se snaží najít východisko, zejména pro Maďarsko“.

Podle ředitele jeho kabinetu Balázse Orbána by navíc mohly nastat „vážné problémy se zásobováním“. Server Telex v té souvislosti dodává, že se vláda se snaží vykreslit odpojení od ruských energií jako extrémně nákladný a nebezpečný krok, který se Západ snaží Maďarsku vnutit.

Možný nedostatek ropy a zvýšení cen ropy a plynu by Orbánovi výrazně zkomplikovaly pozici před parlamentními volbami na jaře 2026, ve kterých chce obhájit čtvrté vítězství v řadě. Podle průzkumů však Fidesz znatelně zaostává za opoziční stranou Tisza europoslance Pétera Magyara.

Zřejmě i proto teď Orbánova vláda rozhodla o zavedení 14. důchodu. „Vedli jsme o tom dlouhou debatu. Rozhodli jsme, že čtrnáctý důchod bude,“ oznámil premiér ve videu na sítích.

Podle ekonomického serveru Portfolio sice 14. důchody zlepší finanční situaci seniorů, ale zároveň představují značné riziko pro státní rozpočet.

„Stejně jako u třináctého důchodu totiž není jasné, z čeho by se opatření financovalo. Navíc vláda současně pracuje na snížení sociálních odvodů, což je jeden z hlavních příjmů důchodového systému. Kombinace obou kroků by mohla systém dostat pod tlak a dlouhodobě ještě zhoršit jeho udržitelnost,“ píše Portfolio.

Podle propočtů serveru by maďarské 14. penze stály zhruba 600 miliard forintů ročně, v přepočtu asi 37 miliard korun. O konkrétním harmonogramu zavedení se podle Orbána stále jedná. Pravděpodobně půjde o postupné zavádění, podobně jako tomu bylo u třináctého důchodu. Ten stát nejdřív vyplácel po čtvrtinách.

„V závislosti na ekonomickém výkonu by vláda mohla během dvou, tří nebo čtyř let zavést čtrnáctý důchod postupně, klidně i po týdnech,“ komentoval věc ministr hospodářství Márton Nagy.

S blížícími se volbami vláda nabízí seniorům další výhody. Na konci roku mají dostat mimořádný příspěvek k důchodu ve výši 50 tisíc forintů (3140 korun) a potravinový poukaz na 30 tisíc forintů (1880 korun), který má nahradit dřívější daňové zvýhodnění na potraviny.

Vláda také půl roku před volbami oznámila zvýšení odměn pro pěstouny a slíbila, že v lednu o 15 % porostou platy v sociálním sektoru.

Od prosince se rovněž rozšíří seznam zboží, u kterého vláda zmrazila marže. Opatření platí do konce února 2026. Na seznamu je celkem 44 položek včetně rajčat, hroznů a švestek. Nechybí ani jablka, cibule a brambory nebo také dětská výživa, vepřová játra nebo hovězí panenka.

Podle stanoviska Maďarského svazu obchodu vláda prodloužení a rozšíření cenového stropu nekonzultovala. Svaz také varoval, že pokud budou muset obchodníci dál prodávat se ztrátou, malé prodejny se dostanou do ještě hlubších problémů a zmizí prostor pro slevy, na které spoléhají zákazníci citliví na cenu.

Podle lídra opozice Pétera Magyara nechal Viktor Orbán důchodce na holičkách, protože každý čtvrtý maďarský senior žije pod hranicí životního minima. „Pokud Orbán zůstane u moci, důchodce, který dnes dostává 80 tisíc forintů, by v roce 2029 mohl dostat navíc nanejvýš 80 tisíc forintů ročně. Pokud zvítězí Tisza, stejný důchodce by ročně dostal o 720 tisíc forintů víc,“ slibuje lídr Tiszy.

Mezi sliby seniorům je i seniorská karta s prostředky na potraviny, léky, péči o zdraví a odpočinek a také navýšení penzí stovkám tisíc lidí.

Předvolební politická bitva se však v Maďarsku nevede jen o seniory. Svádí se i o média. Na maďarském mediálním trhu totiž došlo k další velké koncentraci moci. Mediální skupina Indamedia oznámila nákup vydavatelství Ringier Hungary – jednu z posledních větších firem, které dosud stály mimo přímý vliv Orbánovy vlády.

Pod Indamedii spadá mimo jiné zpravodajský web Index a skupina už teď patří mezi největší mediální hráče v zemi, působí v onlinu, tisku i reklamě. Polovinu firmy vlastní Miklós Vaszily, šéf provládní televize TV2 a dlouholetý spolupracovník oligarchy Fideszu Lőrince Mészárose, nejbohatšího Maďara a blízkého Orbánova přítele.

Koupí Ringier Hungary se Indamedia stane silným hráčem i v tištěných médiích. Do portfolia přebírané firmy patří mimo jiné bulvární deník Blikk, ženský magazín Kiskegyed a lifestylový titul Glamour.

Už teď v Maďarsku většina tiskovin, televizí i zpravodajských webů patří do rukou podnikatelů napojených na Fidesz nebo do státem řízené nadace KESMA, která ovládá přes 500 médií. Nákup bulvárního listu Blikk posiluje trend kontroly médií Orbánovým okruhem a interpretuje se jako další nástroj ve volební kampani.