Článek
České startupy vytváří téměř dvojnásobnou přidanou hodnotu oproti zbytku ekonomiky. Přesto jich u nás vzniká méně než polovina oproti evropskému průměru a téměř polovina těch úspěšných odchází do zahraničí.
Máme všechny předpoklady pro silnou startupovou ekonomiku. Máme kvalitní technické vzdělání, schopné lidi i první generaci úspěšných zakladatelů. Přesto se nám nedaří tento potenciál proměnit v systematický růst.
Čísla jsou v tomto směru poměrně výmluvná. Startupy a IT sektor vytváří téměř dvakrát vyšší přidanou hodnotu než průměr ekonomiky. Přesto jich v Česku vzniká výrazně méně než jinde. Na milion obyvatel u nás připadá přibližně 90 startupů, zatímco evropský průměr přesahuje dvoustovku. To znamená, že problém není v kvalitě, ale v množství. A především v tom, co se děje dál.
Úspěšní odchází do Delaware, Londýna či Singapuru
Jedním z největších slabých míst je kapitál. Investice do startupů jsou v Česku výrazně nižší než ve srovnatelných zemích. Naopak třeba Švédsko má přibližně osmkrát více investic na obyvatele. To se nutně projeví ve schopnosti firem růst a konkurovat globálně.
Nejvíce je to vidět v momentě, kdy startup přeroste počáteční fázi. Krizové období přichází typicky ve fázi Series A, kdy firmy potřebují stovky milionů korun na další růst. Český kapitálový trh na to není připravený. Zakladatelé proto hledají financování v zahraničí. A často tam rovnou přesunou i firmu. Důsledek je jednoduchý. Více než 40 procent úspěšných českých startupů má dnes sídlo mimo Česko.
Nejde jen o peníze. Jde také o prostředí, ve kterém firmy fungují. Zahraniční investoři často preferují jurisdikce jako Delaware, Londýn nebo Singapur. Ne proto, že by české firmy nebyly kvalitní, ale proto, že český právní a administrativní systém je složitější a hůře čitelný. Česko tak přichází nejen o firmy, ale i o know-how, pracovní místa a budoucí daňové příjmy.
Stovky miliard leží ladem
Další problém je v tom, že velká část kapitálu v Česku zůstává nevyužitá. Penzijní fondy spravují stovky miliard korun, které by mohly částečně směřovat do inovací a růstových firem. Místo toho končí převážně ve velmi konzervativních investicích. To je bezpečné, ale z dlouhodobého pohledu to znamená zanedbatelné výnosy pro klienty i slabou podporu domácí ekonomiky.
Startupy přitom nepotřebují dotace. Potřebují funkční prostředí. Jednodušší administrativu, srozumitelná pravidla, dostupné zaměstnanecké akcie a flexibilnější pracovní trh.
Velký nevyužitý potenciál leží také ve vědě a výzkumu. Česká republika investuje každý rok desítky miliard korun do výzkumu, ale vznikají jen jednotky spin-offů ročně. Odhady přitom mluví o potenciálu 150 až 200 nových firem ročně. Zajímavé srovnání nabízí například jedna z univerzit v Curychu, která sama dokáže vyprodukovat kolem stovky spin-offů ročně.
Přijdou změny včas?
To ukazuje, že problém není v nedostatku peněz ani talentu, ale v tom, jak celý systém funguje. Dobrá zpráva je, že se o změnách začíná mluvit. Zakládající předseda České startupové asociace se stal vládním zmocněncem pro startupy a v březnu došlo k historicky prvnímu „tripartitnímu“ setkání představitelů vlády se startupy i investory. Připravuje se startupový zákon, diskutují se úpravy zaměstnaneckých akcií i daňové pobídky pro investory. To jsou správné kroky. Otázka je, jestli přijdou dostatečně rychle a v dostatečném rozsahu, aby se Česko pro zakladatele mladých inovativních firem výrazněji zatraktivnilo.
Protože ostatní mezitím nezastavili. Polsko se dokázalo během dvou let posunout mezi nejrychleji rostoucí startupové ekosystémy v Evropě. Země jako Estonsko nebo Švédsko dlouhodobě budují prostředí, které přitahuje kapitál i talent.
Česko dnes nemá problém s nedostatkem talentu ani nápadů. Problém je, že z nich neumíme udělat větší počet firem, které tady zůstanou a porostou. Startupy u nás vznikají. Jakmile ale začnou významně růst, často odcházejí jinam. Kvůli kapitálu, právnímu prostředí nebo jednodušším pravidlům. Výsledek je jednoduchý. Nápady, které vznikají u nás, se často zhodnocují v zahraničí. Dokud se nezmění místní prostředí, budeme dál vychovávat úspěšné firmy, které budou platit daně v zahraničí.
