Evropa přichází o stovky miliard. Firmy a investoři raději míří do USA

V Americe jde firmu založit na pár kliků. V EU tomu brání odlišná pravidla i jazyková džungle. Evropská komise teď vymýšlí virtuální domov pro firmy, kde by se všem žilo stejně. Pomůže i investorům, říká ekonomka.

Podnikat v Americe je snazší. V Evropě se mluví každých pár set kilometrů jiným jazykem. V každé zemi platí jiné právo, jiné daně. Co trh, to jiná mentalita. Evropská komise chce teď tenhle „evropský Babylon“ sjednotit.

Na národní pravidla nesáhne, ale pro zájemce založí nový, virtuální právní rámec, kde budou platit jedna pravidla pro všechny. Zatím vyfasoval ošklivé úřednické jméno, 28. režim. Jana Matesová mu přezdívá „Evropský Delaware“.

Zatímco mezi milovníky historie je tento mrňavý americký státeček známý jako ten, který jako první ratifikoval americkou ústavu, u byznysu proslul díky svému příznivému podnikatelskému prostředí. Má pouhý milion obyvatel a sídlí v něm přitom dva miliony firem.

„Většina amerických korporací se tam registruje, ale mohou potom podnikat kdekoliv ve Spojených státech. Ten stát si z tohoto vytvořil svou konkurenční výhodu, takže celý proces zápisu do obchodního rejstříku je velmi rychlý a pohodlný,“ popisuje ekonomka a někdejší zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Něco podobného by chtěl do Evropy přinést právě 28. režim, který navrhuje Evropská komise. Firmy by se zakládaly a bankrotovaly podle jednotných pravidel. Zjednodušily by se i daňové systémy pro firmy, které působí ve více členských státech. Pracovní právo a výše daní by ale zůstala v kompetenci národních vlád.

I firmy registrované v tomto virtuálním režimu by daně odváděly „doma“. Sjednotit například danění výnosů z akcií je ale pro členské státy totálně neprůchodné. „Mají pocit, že ve chvíli, kdy se zasáhne do daňových zákonů, tak ztratí daňovou suverenitu,“ vysvětluje Matesová v podcastu Ve vatě.

Přitom by změna podle Matesové přinesla pozitiva i drobným investorům. „Pro velké fondy, do kterých investují čeští střadatelé, není na evropském trhu dostatečná likvidita, oni potřebují mnohem likvidnější a hlubší kapitálové trhy.“

Evropané (a Češi nejsou výjimkou) si zvykli spořit na penzi do amerických akcií. „Ročně 300–500 miliard eur z peněz úspor občanů Evropské unie odchází na americký kapitálový trh. Mnozí z vás třeba ani netuší, když mají nějaké bankovní investiční produkty, že část toho jde do USA,“ říká ekonomka.

A tyhle peníze pak v Evropě chybí. Firmám a následně celé ekonomice, která roste jen pomalu. „Nefinancují firmy u nás, ale v Americe. A ty firmy potom odvádějí daně ve Spojených státech, čili ti investoři podporují americkou ekonomiku. Vidíme spoustu evropských firem, které když nejsou schopné získat vstupní kapitál, tak odcházejí rovnou do Spojených států.“

Odchod nadějných startupů má svou daň. „Kdyby tady zůstaly, tak budou zaměstnávat a odvádět korporátní daně v Česku, zaměstnanci budou odvádět daně v Česku. Kromě toho inovační firmy kolem sebe šíří to fluidum inovací a inspirují jiné.“

Ekonomka by šla s integrací pravidel potřebných pro rozvoj byznysu a investic ještě dál. „Například si nemůžete založit bankovní účet třeba v Německu, pokud tam nemáte podnikání nebo zaměstnání nebo nějakou jinou formu dlouhodobého legálního pobytu a příjmu,“ uvádí příklad.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) spočítala, že takovéto vnitřní bariéry na trhu služeb – nejen na tom finančním – stojí Unii v součtu tolik, jako kdybychom mezi sebou v rámci EU měli 110procentní clo, podtrhla Jana Matesová.

Ohledně toho, jestli se Česko k tomuto projektu připojí, je Matesová skeptická. Ani k předešlým projektům, které šly stejným směrem, se země nepřipojila. Jedno patentové řízení, díky kterému patent platí ve všech zemích Evropské unie, odmítla. Stejně tak neumožnila u nás zakládat tzv. evropské obchodní korporace podle evropského práva.

„Zase budeme čekat,“ glosuje Matesová. „Politici mají pocit, že jak se jednou dovolí nějaký společný virtuální právní rámec, tak se bude salámovou metodou rozrůstat. Že by došlo k rychlejší federalizaci. Vždycky nová generace politiků přijde s tím: Vy nám budete brát naši národní suverenitu.“

Prosazení 28. režimu podle ekonomky aktivně brání ještě dva další hráči. Jedním z nich jsou podle ní provozovatelé burz. „Oprávněně. Tuší, že nejlepší tituly by jim možná unikly,“ říká Matesová. Projekt se ale nelíbí ani některým centrálním bankám. Obávají se, že se některé subjekty vymaní z jejich regulace a že to odnesou investoři.