Článek
Už to ví celý fotbalový svět. Nechutné televizní záběry z pražského derby, kdy fanoušci vletěli na hřiště, zamířily ven zhruba ve chvíli, kdy sparťanský autobus spěšně opouštěl stadion Slavie. S policejní eskortou.
Ohnivé derby bylo předčasně ukončeno. Dohrát se nemohlo.
Je to nekonečná hanba pro Slavii. Tak dlouho důvěřovala svým věrným příznivcům z populární Tribuny Sever, až právě od nich schytala kudlu do zad.
Nebyli schopní a ani ochotní slavit ligový titul v mezích.
Přitom je vyprovokovala pouze zápletka v derby proti nenáviděnému soupeři.
Nechali se vybláznit do té míry, že poškodili svůj klub, který jim prakticky ve všem vycházel vstříc.
Anebo právě kvůli tomu?
Najednou si fotbalový svět neukazuje působivá chorea, na nichž Tribuna Sever důvtipně, barevně i okázale představuje svůj vztah ke Slavii. Éterem létají sekvence, na kterých zakuklenci sprintují mezi hráče, zblízka střílejí nebezpečné světlice do sektoru sparťanů a nebojí se dokonce útočit na samotné fotbalisty soupeře. Škody se budou sčítat dlouho, možná roky. Viděli jsme to nejhorší z Balkánu a Latinské Ameriky dohromady.
Sparťanský brankář Jakub Surovčík vzkazuje tomu, kdo ho napadl, že se bude bránit právní cestou. „Tak si užij večer, ty zm*de,“ rozčileně naťukal na svůj Instagram. Kromě jiného vylíčil, jak ho uráželi kvůli slávistické minulosti, jak vyhrožovali smrtí jemu i jeho rodině. Nakonec schytal ránu, lhostejno jestli kelímkem od piva. A nebyl jediný ze sparťanů, kdo utrpěl lehké poranění.
Policie začala okamžitě vyhodnocovat záznamy z kamery, výtržníkům hrozí za napadení až dva roky vězení.
„Nemůžeme pro nás hledat žádné polehčující okolnosti. Je to ostuda a musíme s ní žít,“ prohlásil slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.
Slavia byla první klub v republice, která zrušila ochranné zóny. Na nově otevřeném stadionu věřila tomu, že fanoušky zkrotí. A měla výborně našlápnuto. Prakticky neustále nabitý Eden, parádní atmosféra, v sobotním večeru takto slávisté hodlali slavit další titul pod trenérem Jindřichem Trpišovským.
Jenže hanebný závěr celou dobrou víru spláchl do žumpy.
Přitom zbývaly tři minuty do cíle. Tři minuty, které Trpišovského páté zlato proměnily v totální chaos.
Pořadatelé naprosto podcenili situaci. Domnívali se, že lidé neztratí rozum, i když se blížil závěr. Slavia přitom dvakrát prohrávala a dvakrát vyrovnala. Pak dala gól na 3:2, jenže zároveň přišla o vyloučeného útočníka Chorého, který viděl za faul loktem už třetí červenou kartu v sezoně, což připomíná bilanci nepoučitelného fotbalisty-recidivisty. Devět minut se nastavovalo.
Ale to už ultras přelezli bariéry. Ne desítky, ale stovky. Zakuklenci, opilí pupkáči, ale taky tátové s dětmi. Nechali se strhnout. Seděli na reklamních panelech, podupávali za slávistickou brankou, kopali do kuželů, na kterých stojí míče. Jelikož těžkooděnci nenastoupili rovnou, neexistovala jediná možnost je zastavit. Jeden hvizd rozhodčího, který však nenáležel konci, nýbrž popoháněl slávistického brankáře Markoviče, všechny vypustil do arény.
Šílená lidská vlna se valila jako tsunami a je vlastně s podivem, že to ze sparťanů odnesli „jen“ dva.
Jak to mohla Slavia dopustit?
„Je to naše vina,“ přiznal okamžitě Tvrdík.
„Hovada! Hovada!“ křičela umírněná většina arény, když se situace jakž takž zklidnila.
Tento křik jako by byl hlasitou obžalobou celého českého fotbalu. Pro podobnou věc neexistuje v žádném vesmíru omluva.
Před derby se dokola - včetně podcastu Seznam Zpráv MVP - řešilo, že se očekává válka, v níž budou od kopaček létat jiskry a na hřišti lokty, což rabiát Chorý orazítkoval svým hrubým zákrokem. Zároveň ještě těsně před koncem derby existovaly „polehčující okolnosti“ v podobě pěti gólů.
I ty jsou najednou pryč. V případě českého fotbalu je vždy značně ošemetné napsat následující slova, ale zdá se, že právě nalezl své dno.
