Článek
Projekt anglicky zvaný The Silence of the Mole vymyslela čtveřice autorů. Vybrala ho odborná porota, podle níž osobitým způsobem rozvíjí česko-slovenské vztahy a bude mezinárodně čitelný.
Za nápadem stojí umělecká dvojice Alex Selmeci a Tomáš Kocka Jusko, výtvarník Jakub Jansa a umělec i kurátor Peter Sit.
Pomyslnou ústřední postavou se stane vyčerpaný herec K, který desítky let ztvárňoval postavu Krtka. Ve fiktivním příběhu je vyslán, aby reprezentoval Česko a Slovensko jako diplomaticky přijatelná, politicky neutrální figura, která ale zároveň ztělesňuje výčitku, ticho či zmatenou identitu.
„The Silence of the Mole rozvíjí téma vztahů v rovině česko-slovenské koexistence, kolektivní paměti i ekologické únavy,“ tvrdí Jana Holcová, mluvčí pražské Národní galerie.
Podle ní porota ocenila, jak vyváženě projekt propojuje účastníky z obou zemí a nakolik mezioborově spojuje film, performance a instalaci. Mezi porotci byli například Juraj Králik a Martin Dostál ze Slovenské národní galerie nebo Michal Novotný a Radka Neumannová z té české.

Vizualizace vítězného projektu The Silence of the Mole.
Česko a Slovensko na projekt pro Benátky vypsaly soutěž, přihlásilo se 17 zájemců. The Silence of the Mole dle hodnocení vynikl v práci s prostorem i kontextem společné prezentace. Kombinuje historickou reflexi s aktuálním kritickým pohledem, domnívají se odborníci.
Kurátorkou příštího Benátského bienále měla být kamerunsko-švýcarská expertka Koyo Kouoh, která však letos v květnu zemřela ve věku 57 let. Podle deníku New York Times se tak stalo v důsledku rakoviny. Navzdory jejímu úmrtí hodlají umělci respektovat metaforu mollových tónin, kterou kamerunská rodačka zvolila jako pomyslné motto, napsal server Artnews.com.
Mezinárodní přehlídka současného umění zvaná Benátské bienále existuje od roku 1885, v italském městě se pravidelně střídá s bienále architektury. Patří k nejvyhledávanějším akcím ve světě umění, pravidelně přivítá přes půl milionu lidí, naposledy to bylo dokonce až 700 tisíc.
Bienále se každé dva roky koná v národních pavilonech jednotlivých zemí, které doplňuje ústřední výstava v zahradách Giardini a budově Arsenale. Zatímco o obsahu národních pavilonů rozhoduje každá země sama, díla pro ústřední přehlídku vybírá kurátor. Akce se příští rok uskuteční od 9. května do 22. listopadu.
Na loňském posledním ročníku bienále Česko reprezentovala výtvarnice Eva Koťátková s projektem Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí, který lze aktuálně vidět v pražském Veletržním paláci.
Československý pavilon patří k nejstarším v benátských zahradách. Stavba jednoduchého obdélného půdorysu s jediným centrálním výstavním sálem vznikla podle návrhu architekta Otakara Novotného, slavnostně byla otevřena v roce 1926. Od rozdělení Československa se Česko v přípravě expozice v pavilonu střídá se Slovenskem. Příští rok si obě republiky připomenou 100. výročí otevření budovy.