Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podíl zlata v rezervách centrálních bank se bude v příštích pěti letech dál zvyšovat, zatímco podíl amerických dolarů bude klesat. Vyplývá to z průzkumu mezi centrálními bankami, jehož výsledky dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (World Gold Council; WGC).
Ceny zlata od ledna vzrostly o 30 % a za poslední dva roky se zdvojnásobily, protože nejistota na světových trzích a volatilita na trzích podpořily poptávku investorů po zlatě. Letos v dubnu se cena drahého kovu vyšplhala na rekordních 3500,05 dolaru (zhruba 75 000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Od února 2022, kdy Rusko zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, se tak zvýšila asi o 95 procent, napsala agentura Reuters
Podle průzkumu centrální banky očekávají, že v letošním roce budou nadále nakupovat více zlata, a naopak předpokládají, že jejich držba amerických dolarů v příštích pěti letech klesne, uvedl deník Financial Times.
Zlato nedávno předstihlo euro a stalo se druhým největším rezervním aktivem na světě hned za americkým dolarem.
Rekordních 95 procent respondentů průzkumu Světové rady pro zlato nyní očekává, že se v příštích 12 měsících zvýší držba zlata globálních centrálních bank, což je nejvyšší hodnota od zahájení každoročního průzkumu v roce 2018.
Zároveň tři čtvrtiny respondentů očekávají, že držení amerických dolarů centrálními bankami v příštích pěti letech poklesne. Na průzkum odvětvového orgánu přitom odpovídalo více než 70 centrálních bank.
„Centrální banky v každém z posledních tří let naakumulovaly přes 1000 tun zlata, což znamená výrazný nárůst z průměrných 400 až 500 tun v předchozím desetiletí. Toto výrazné zrychlení tempa akumulace nastalo na pozadí geopolitické a ekonomické nejistoty,“ uvedla WGC.
V průzkumu WGC centrální banky uvedly, že hlavními důvody pro držení zlata jsou výkonnost v „krizových dobách“, absence rizika nesplacení a jeho role jako zajištění proti inflaci.
Také Česká národní banka v letošním prvním čtvrtletí nakoupila zhruba pět tun zlata. V nákupech tak pokračovala podobným tempem jako v předchozích čtvrtletích. Ke konci března měla v rezervách 1,807 milionu troyských uncí zlata, což odpovídá 56,2 tuny. Guvernér ČNB Aleš Michl v minulosti uvedl, že do roku 2028 by měly zlaté rezervy dosáhnout 100 tun, uvedla ČTK.
Příliš zlata je ale také problém
Na druhou stranu Evropská centrální banka (ECB) ve své květnové zprávě o finanční stabilitě upozorňuje, že trhy se zlatem mohou při vyhrocení geopolitického napětí představovat reálnou hrozbu pro stabilitu finančního systému eurozóny.
Podle čtyř ekonomů ECB, Maurizia Michaela Habiba, Oscara Schwartze Blicka, Emilia Siciliana a Jonase Wendelborna, spočívá problém v kombinaci několika faktorů - silná poptávka po fyzickém zlatu, dominance několika velkých hráčů a nízká transparentnost trhu.
Zlato sice zůstává atraktivním aktivem v dobách nejistoty, ale podle centrální banky mohou prudké přesuny investorů k fyzickému kovu narušit likviditu obchodníků a dalších aktérů na trhu a tím vyvolat tržní otřesy. Ty se pak mohou přenášet do ostatních částí finančního systému včetně bank nebo fondů.
„Pokud by došlo k extrémním událostem, mohly by mít trhy se zlatem nepříznivý dopad na finanční stabilitu,“ varují autoři zprávy. Podle nich se zranitelnost „zlatého trhu“ odvíjí od koncentrace v rukou několika firem, využívání finanční páky a neprůhlednosti, která plyne zejména z rozsáhlého používání mimoburzovních (OTC) derivátů.
