Karel III. našel svůj hlas a prolomil železné pravidlo své matky

Na to, až se stane králem, se Karel III. připravoval dlouhé roky. Přesto pro něj pozice, ve které se ocitl po smrti své matky, nebyla jednoduchá.

Zesnulá královna Alžběta II. strávila na trůnu dlouhých 70 let. Během nich se stala „babičkou národa“, jak se jí později přezdívalo. Pro mnohé Brity byla symbolem monarchie, bez kterého si ji nedokázali představit. A Karlův nástup na trůn tak provázely obavy ohledně toho, zda dokáže na královnu patřičně navázat.

Nyní, přesně po třech letech od Karlovy velkolepé korunovace, po těchto obavách téměř není stopy.

„Vystoupit zcela ze stínu Alžběty II. se mu zřejmě nikdy nepodaří. Byla výjimečnou osobností – nejen v rámci monarchie, ale v rámci celého 20. a počátku 21. století. Postupně si ale Karel III. buduje své vlastní místo,“ říká pro Seznam Zprávy britský odborník na ústavní a politickou roli monarchie Craig Prescott.

Podobně to vidí i profesorka marketingu Pauline Maclaranová, která dlouhodobě sleduje záležitosti spojené s britskou královskou rodinou. „Našel svůj vlastní hlas a těší se větší oblibě, než jsme kdy čekali,“ popisuje.

Připomeňte si, jak Londýn prožíval Karlovu korunovaci:

Svou pozici král stvrdil nedávnou návštěvou Spojených států, kterou britská vláda vyhlížela coby příležitost narovnat „speciální vztah“ mezi Londýnem a Washingtonem, který se nachází v nejhorším stavu za poslední desetiletí (psali jsme zde).

Zda bude mít jeho návštěva skutečný a trvalý dopad, zůstává s ohledem na nevyzpytatelnou povahu amerického prezidenta Donalda Trumpa otázkou. I tak ji ale už teď provází chvála ze všech stran.

Britský deník The Times napsal, že král během projevu před americkým Kongresem „předvedl mistrovskou lekci účinné diplomacie“. Stanice CNN poznamenala, že aniž by přímo kritizoval Trumpovu administrativu, dokázal vyjádřit nesouhlas se současným politickým směřováním USA - a to všechno, aniž by pobouřil amerického prezidenta.

Králi se ve skutečnosti podařil pravý opak. Trump si jeho projev po skončení pochvaloval a dokonce vtipkoval o tom, že žárlí na jeho výkon. Při loučení pak Karla III. označil za „nejskvělejšího krále, co zná“.

„Tyto projevy mu jdou přirozeně a dokáže je přednést velmi působivě. A myslím, že vláda toho do jisté míry využila a těží z toho,“ míní Prescott, který působí, stejně jako Maclaranová, na britské Royal Holloway University of London.

Král během projevu hájil pilíře západní demokracie, vyzýval k pomoci napadené Ukrajině i ochraně přírody. Postavil se také za Severoatlantickou alianci, jejíž význam a sílu Trump čím dál ostřeji zpochybňuje.

Nutno podotknout, že Karel III. byl celý život systematicky připravován na to, aby právě v takových situacích obstál. To, že je v nich tak obratný, ale podle expertů do velké míry závisí na králových osobních povahových vlastnostech, zejména pak smyslu pro humor.

„Jeho projev v Bílém domě byl plný vtipů a opravdu duchaplný,“ míní Prescott s tím, že právě v tom spočívá jedna z jeho předností, kterou vyniká v porovnání se svou královskou matkou. Americký deník The New York Times jde ještě dál a projev krále přirovnává k vystoupení stand-up komika.

Podle zahraničních pozorovatelů je navíc Karel III. mnohem otevřenější ve vyjádřování se k politickým a společenským tématům, než bývala Alžběta II.

Podle Maclaranové rozdílný přístup vychází z toho, že oba měli jinou výchozí pozici. „Karel nastoupil na trůn v pozdním věku, už předtím jsme o něm hodně věděli a vybudoval si silnou osobnost, která se zrcadlila v médiích,“ vysvětluje s odkazem na Karlovu angažovanost například v klimatických otázkách.

„Královna na rozdíl od něj byla velmi mladá, když usedla na trůn, a o její povaze se vědělo velmi málo. Navždy zůstala tak trochu skryta. Jeden nikdy nevěděl, co si skutečně myslí. Nejspíš hlavně kvůli tomu, že se řídila heslem: nikdy nic nevysvětluj, nikdy si nestěžuj,“ dodává s odkazem na známé krédo.

I Karel III. s nástupem na trůn začal být ve svých výrocích opatrnější. Během projevu před Kongresem volil slova pečlivě a držel se strategie své matky, podle které je třeba skutečný význam slov monarchy dovodit. Na poměry královské rodiny byl však jeho proslov pozoruhodně přímočarý.

„I Alžběta II. by se k těmto tématům vyjádřila, ale pravděpodobně velmi nepřímo, mnohem více v náznacích. Její slova by člověk musel interpretovat. U Karla III. bylo vše naprosto jasné. Je v tomhle ohledu přímější,“ vysvětluje Prescott v reakci na královo vystoupení.

Předtím, než Karel III. na návštěvu vyrazil, zaznívaly v Británii obavy ohledně toho, jak si s náladovým Trumpem poradí. Někteří poslanci dokonce vyzývali vládu, aby návštěvu zastavila.

Král ale předčil jejich očekávání. Podle britského listu The Independent se mu projevem podařilo nemožné - a to získat si na svou stranu i některé z nejzarytějších odpůrců monarchie.

V době, kdy řada Britů zpochybňuje potřebu monarchie, Karel III. demonstroval vliv takzvané „měkké síly“, kterou královská rodina disponuje a která dokáže přemostit politické spory.

Vřelého přijetí se králi dostalo i od britské mladé generace, která jinak příliš nevěří v přínos královské rodiny.

Podle expertky na generaci Z Chloe Combiové, citované listem The Independent, se král trefil do noty „mladickému hněvu vůči Trumpově administrativě“. Imponovalo jim také to, že se postavil na obranu slabších a dlouhodobě bojuje za ochranu životního prostředí.

„Pro monarchii to je dobrý impulz. Ukazuje to její relevanci a to, že má stále vliv a využití,“ shrnuje Maclaranová.