Článek
Buckinghamský palác před projevem v Kongresu avizoval, že královy projevy ve Spojených státech budou – jak velí ústavní pořádek – nepolitické. Přesto nakonec měla slova Karla III. jasné politické sdělení, zvlášť v kontextu napjatých vztahů USA s Británií, potažmo Evropou.
Lekce první: spolupráce v NATO
Už během projevu v Kongresu britský panovník jasně reagoval na stížnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Evropa Spojeným státům v krizích nepomáhá dost.
Trumpovi v poslední době vadilo, že se evropské země nezapojily do války s Íránem, i když americká vláda s nimi začátek konfliktu vůbec nekonzultovala. Vyjadřoval také nejistotu ohledně toho, jestli by spojenci z NATO přišli Američanům na pomoc, kdyby se dostali do problémů.
Karel III. v Kongresu zopakoval fakta z historie, která v posledních měsících zaznívala i od dalších evropských lídrů. Tedy že článek o kolektivní obraně NATO aktivovalo pouze jednou, a to v roce 2001, kdy byly ohroženy právě Spojené státy.
„Bezprostředně po 11. září, kdy NATO poprvé aktivovalo článek 5 a Rada bezpečnosti OSN vystoupila jednotně tváří v tvář teroru, jsme společně odpověděli na výzvu, tak jako to naše národy (britský a americký, pozn. red.) činí už více než sto let. Bok po boku jsme stáli během dvou světových válek, studené války, v Afghánistánu i v dalších okamžicích, které utvářely naši společnou bezpečnost,“ připomněl král. Během své řeči si několikrát vysloužil od kongresmanů potlesk vestoje.
Návštěva krále Karla ve Spojených státech
Ani zmínka o Afghánistánu nebyla náhodná. Trump například v lednu zpochybňoval zásluhy spojenců během tohoto konfliktu, když tvrdil, že jednotky ostatních států se držely mimo samotné boje. Řada vojáků z dalších států přitom v konfliktu zahynula. Do války se mimochodem zapojil i Karlův syn princ Harry.
Lekce druhá: Kdo by mluvil jakým jazykem
Pomoci napříč Atlantikem se král dotkl i během své další řeči při státní večeři v Bílém domě. Tentokrát spíše s humorem reagoval na lednové Trumpovo vystoupení na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, kde americký prezident kritizoval Dánsko a jeho evropské spojence, že nechtějí předat Grónsko do správy USA.
Trump zdůvodňoval získání ostrova mimo jiné tím, že Grónsko Američané potřebují k zajištění své národní bezpečnosti. Připomněl, že po obsazení Dánska nacistickým Německem se americké síly vylodily v Grónsku, aby nacistům zabránily ostrov ovládnout.
Poválečné opětovné začlenění Grónska do Dánského království označil za velkou hloupost, kterou USA připustily.
Svou snahu o získání ostrova navíc vykreslil jako laskavost, kterou si Spojené státy zaslouží za pomoc Evropě. Trump připomněl, že to byly USA, kdo Evropu i svět zachránily.„Bez nás byste vy všichni teď mluvili německy a možná trochu japonsky,“ řekl.
Karel III. v této souvislosti v úterý zašel ještě dále do historie. „Nedávno jste prohlásil, pane prezidente, že nebýt Spojených států, evropské země by dnes mluvily německy. Dovolím si poznamenat, že nebýt nás, mluvil byste vy francouzsky,“ reagoval král s typickým britským humorem.
Panovník pravděpodobně narážel na britsko-francouzské soupeření o dominanci v Severní Americe v 18. století. Během sedmileté války Britové (a američtí kolonisté) porazili francouzská vojska a právě Británie získala kontrolu nad velkou částí francouzských území na kontinentu, včetně některých částí současných Spojených států.
Během americké války za nezávislost to byla ale naopak Francie, kdo podporoval americké kolonisty. Británie vedla válku s USA ještě v 19. století, skutečně spojenecké vztahy obě země navázaly až na konci 19. století.
Prohlédněte si galerii:
