Článek
Britského krále Karla III. čeká jedna z nejdůležitějších misí jeho dosavadního panování.
V době, kdy se stále častěji mluví o konci „speciálních vztahů“ mezi Londýnem a Washingtonem, král po boku své manželky královny Camilly v pondělí zahájí státní návštěvu Spojených států.
Zda a případně nakolik ovlivní program sobotní střelba, k níž došlo ve Washingtonu během večeře Asociace korespondentů Bílého domu, není v tuto chvíli jasné. Buckinghamský palác v neděli uvedl, že král byl „o vývoji situace průběžně informován“.
Americký prezident Donald Trump je dlouhodobě známý tím, že má slabost pro britskou královskou rodinu a veškerou okázalost, jež se s ní pojí. Králova cesta za oceán by proto možná mohla oživit vztahy, které si Británie z mnoha důvodů nemůže dovolit zpřetrhat.
Podle agentury Reuters jsou dnes na nejhorší úrovni od Suezské krize v roce 1956. Trump v poslední době zesílil výpady proti britskému premiérovi Keiru Starmerovi, se kterým zpočátku udržoval navzdory ideologickým odlišnostem poměrně vřelé vztahy. Svým přístupem vůči válce v Íránu si jej Starmer ale zjevně znepřátelil.
„Je to vztah, ve kterém: Když jsme je požádali o pomoc, nebyli tu. Když jsme je potřebovali, nebyli tu. Když jsme je nepotřebovali, nebyli tu. A pořád tu nejsou,“ postěžoval si nedávno americký prezident na počínání Británie.
Trumpova fascinace královskou rodinou
Americký prezident má britskou královskou rodinu ve velké oblibě. Roli v tom může hrát to, že matka Donalda Trumpa byla původem Skotka a členy monarchie vždy obdivovala.
Ve své knize The Art of the Deal (Umění udělat dohodu) vzpomíná, jak Mary Trumpová v televizi užasle sledovala korunovaci Alžběty II. „Byla prostě okouzlena tou pompou a okázalostí, celou tou myšlenkou královské rodiny a lesku,“ napsal.
Jestli může někdo Trumpův postoj k Británii změnit, je to Karel III. „(Trump) má určitý názor, pokud jde o britskou vládu, ale britská monarchie je pro něj zcela samostatná záležitost a je jejím velkým obdivovatelem,“ poznamenal pro agenturu Reuters královský expert Robert Hardman.
Americký prezident se o něm, stejně jako dříve o jeho matce, zesnulé královně Alžbětě II., vyjadřuje v superlativech.
V nedávném rozhovoru pro britskou stanici Sky News jej označil za „skvělého člověka“ a „přítele“, kterého si velmi váží. Chválu zopakoval i ve čtvrtečním rozhovoru pro stanici BBC. Připustil přitom, že jeho návštěva by skutečně mohla přispět k urovnání vztahů mezi zeměmi.
Ani král to ovšem nebude mít jednoduché. Británie a Spojené státy se od návratu Trumpa do Bílého domu dostaly do zásadních sporů, řada z nich zůstává nadále otevřená a živá. Někteří britští politici a komentátoři v souvislosti s tím dokonce apelovali na Buckinghamský palác, aby plánovanou cestu zrušil. Podle nich se totiž může stát, že Trump příležitost využije k další kritice a krále dostane do ošemetné pozice.
Zatímco král míří do Spojených států, Seznam Zprávy shrnují, kde se nachází třecí plochy mezi Washingtonem a Londýnem.
Cla i obchod
První větší rána pro „speciální vztahy“, jak spojenectví napříč Atlantikem poprvé nazval Winston Churchill, přišla s celní válkou, kterou Trump rozpoutal krátce po svém návratu do funkce.
Británie z ní vyvázla s pouze 10% cly, narozdíl od Evropské unie, které Bílý dům vyměřil cla ve výši 20 %. Výpad ze strany jednoho z nejbližších spojenců ovšem narušil vzájemnou důvěru a přispěl k vyšší nejistotě.
Program Karla III. ve Spojených státech
Pondělí 27. dubna
Král Karel III. a královna Camilla dorazí do Spojených států. V Bílém domě je na soukromý čaj přijmou prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Součástí návštěvy bude ceremoniální vojenská přehlídka, zahradní slavnost i schůzka krále a prezidenta mezi čtyřma očima.
Úterý 28. dubna
Král vystoupí s projevem před oběma komorami Kongresu. Stane se teprve druhým britským monarchou, který něco takového udělá, a to po proslovu své matky Alžběty II. z roku 1991. Večer bude následovat státní večeře v Bílém domě.
Před odjezdem z Washingtonu Karel a Camilla položí také věnec k památníku padlých amerických vojáků.
Středa 29. dubna a čtvrtek 30. dubna
Královský pár se přesune do New Yorku, kde se setkají s rodinami obětí teroristického útoku z 11. září 2001. Karel jako propagátor ochrany životního prostředí navštíví organizaci propagující městské zemědělství, Camilla se zúčastní oslavy ke 100. výročí první publikace Medvídka Pú.
Z New Yorku zamíří pár do Virginie, kde se setkají se zástupci domorodých obyvatel a organizací chránících životní prostředí. Ze Spojených států se král již bez královny vydá na Bermudy, britské zámořské území.
Ta pokračuje dodnes. Trump v souvislosti s postojem Londýna k válce v Íránu pohrozil zrušením ekonomické dohody, kterou Británie v květnu coby vůbec první země podepsala s USA. Tu Londýn dosud považoval za důkaz toho, že „speciální vztahy“ pokračují a její zrušení by zřejmě nesl těžce.
„Nabídl jsem jim výhodnou obchodní dohodu. Lepší, než jsem musel. Což se vždycky dá změnit. Ale nabídli jsme jim obchodní dohodu, která byla velmi výhodná, protože mají spoustu problémů,“ řekl Trump v rozhovoru pro Sky News.
S celními výhrůžkami pokračoval i ve čtvrtek, kdy vzkázal, že pokud Británie nezruší daň z digitálních služeb uvalenou na americké firmy provozující sociální sítě, uvalí na ni cla. „Zabývali jsme se tím a můžeme na to velmi snadno reagovat tím, že na Spojené království uvalíme vysoká cla, takže by měli být opatrní,“ pohrozil.
Válka na Ukrajině
Jako rozdílné se brzy po návratu Trumpa k moci ukázaly i postoje Washingtonu a Londýna v otázkách války na Ukrajině a vztahů s Ruskem.
Británie dlouhodobě patří mezi jedny z nejstabilnějších spojenců napadené země a na válku nahlíží jako na boj za hodnoty a svobody, které zastává Západ.
Postoj amerického prezidenta je v porovnání s tím vlažnější. Trump se zdráhá přitlačit na Kreml a distancovat se od ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeho vztah s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským je značně kolísavý.
Američtí diplomaté zároveň opakovaně tlačí na to, aby Kyjev přistoupil na příměří i za cenu toho, že se bude muset vzdát dalšího území, jak to požaduje Rusko. Británie naopak podporuje pozici Ukrajiny.
Výhrůžky Grónsku
Napětí mezi Británií a Spojenými státy výrazně eskalovalo poté, co Trump v lednu začal vyhrožovat zabráním Grónska.
Starmer se stejně jako řada dalších evropských lídrů proti nárokům na autonomní území Dánska jasně vymezil. „O budoucnosti Grónska musí rozhodnout Grónsko a Dánské království, a to výhradně Grónsko a Dánské království,“ vzkázal britský premiér.
Trump v reakci na to pohrozil Británii a dalším zemím, které stojí v cestě americké nadvládě nad Grónskem, uvalením cel ve výši 10 %. Od kroku, který by byl bezpochyby ránou pro speciální vztahy, ale nakonec ustoupil. Zatím.
Válka v Íránu
K dosud nejvýraznějšímu zlomu ve vzájemných vztazích došlo v souvislosti s válkou v Íránu, kterou koncem února odstartoval americko-izraelský útok.
Až dosud britská vláda mluvila o rozdílech v postojích opatrně. Ať už šlo o obchodní válku nebo budoucnost Grónska, ve svých vyjádřeních obvykle kritizovala politiku, nikoli samotného prezidenta.
Všechno se změnilo, když se Starmer a Trump střetli poté, co Británie odmítla dát Spojeným státům povolení využívat své základny k útokům na Írán, píše britská stanice BBC.
Ačkoliv Londýn později svolil k jejich využití během obranných akcí, ze strany Trumpa přišla v návaznosti na to řada rétorických výpadů. Starmera například kritizoval slovy, že „nejde o Winstona Churchilla“. Sdílel také komediální scénku, která ukazuje, jak panikaří před jejich společným telefonátem a ptá se, proč je tak těžké mluvit „s tím strašidelným, strašidelným, úžasným prezidentem“.
Amerického prezidenta pobouřilo také to, že Británie se navzdory pobídkám ze strany Washingtonu odmítla zapojit do znovuotevření Hormuzského průlivu a do oblasti vyslat své válečné lodě. Trump reagoval příkře - britské lodě označil v porovnání s těmi americkými za „hračky“ a vzkázal, že se USA obejdou bez nich.
„Musíte se naučit bojovat sami za sebe, Spojené státy vám už na pomoc nepřijdou, stejně jako vy jste nepřišli na pomoc nám,“ pohrozil Británii a dalším zemím a vyzval je, „ať si jdou pro svou vlastní ropu“ z Hormuzského průlivu.
Ačkoliv byla kritika mířena na více zemí, na Británii se soustředila obzvlášť podrobně. Trump zemi hanil za její vojenskou, domácí a zahraniční politiku i nedostatek loajality vůči Spojeným státům.
Svou rétoriku v reakci na výpady zostřil i britský premiér, který v dubnu stanici ITV News přiznal, že má „plné zuby toho, jak se rodinám po celé zemi zvyšují a snižují účty… kvůli činům Putina nebo Trumpa“. V reakci na Trumpovy výhrůžky ohledně odstoupení od obchodní dohody vzkázal, že tlaku Bílého domu „nepodlehne“.
NATO
V souvislosti s neochotou Británie a dalších zemí zapojit se do války na Blízkém východě začala značně sílit i Trumpova kritika Severoatlantické aliance.
Americký prezident v nedávných rozhovorech Alianci označil za „papírového tygra“ a členské země obvinil z toho, že mu nebyly oporou, když je potřeboval. Čím dál otevřeněji mluví také o možném vystoupení USA z NATO či alespoň stažení amerických vojáků z Evropy.
Trumpovy výpady přiměly Británii k tomu, aby se začala více ohlížet evropským směrem. Poté, co Trump zmínil možnost vystoupení z NATO, britský premiér v projevu zdůraznil potřebu obranné i ekonomické spolupráce s Evropskou unií.
