Článek
Podle předběžného odhadu spotřebitelské ceny v dubnu 2026 meziměsíčně vzrostly o 0,5 procenta a meziročně o 2,5 procenta. Definitivní údaje zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) 13. května.
Analytici předpokládali, že kvůli růstu cen pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě bude meziroční inflace dál zrychlovat. V minulosti ČSÚ pokaždé předběžný odhad později potvrdil.
Z předběžných údajů je patrné, že v dubnu tlačily inflaci vzhůru především ceny energií, mezi které se počítají i pohonné hmoty. Energie meziměsíčně zdražily o 2,3 procenta a meziročně o 1,5 procenta. V meziročním srovnání nejvíce vzrostly ceny alkoholických nápojů a tabáku, a to o 5,2 procenta. Výrazně zdražovaly také služby, jejichž ceny byly proti loňsku vyšší o 4,8 procenta. Zboží meziročně zdražilo o 1,1 procenta.
Naopak potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně levnější o 1,3 procenta a nezpracované potraviny dokonce o 2,0 procenta. Meziměsíčně ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly o 0,4 procenta, zatímco alkoholické nápoje a tabák zdražily o 0,9 procenta.
Analytik Komerční banky Jaromír Gec očekával inflaci 2,4 procenta a za jejím zrychlením rovněž vidí růst cen pohonných hmot. „Přidal celkové meziroční inflaci dalších 0,3 až 0,4 procentního bodu. To jen lehce kompenzovalo snížení spotřební daně z nafty, jehož efekt odhadujeme na minus 0,06 procentního bodu,“ uvedl.
Cenové tlaky ale podle něj působily i v jiných položkách spotřebního koše. „Potraviny vzrostly podle nás meziměsíčně o 0,3 procenta. K tomuto nárůstu pravděpodobně přispělo odeznění velikonočních slev,“ dodal Gec.
Těžké odhadovat další vývoj
Podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka sehrály v dubnovém vývoji spotřebitelských cen opět hlavní roli ceny pohonných hmot. Cena benzinu podle něj vzrostla o dalších deset procent, nafta zdražila dokonce o 15 procent. „Při současném výrazném kolísání cen ropy a nepředvídatelném geopolitickém vývoji je prakticky nemožné spolehlivě odhadovat další vývoj cen energií,“ uvedl Marek.
Také hlavní ekonom investiční společnosti Investika Vít Hradil upozornil, že duben z pohledu inflace nepřinesl výraznější překvapení. Podle něj dál pokračuje svižné zdražování služeb, jehož intenzita se téměř nezměnila. Naopak pozitivní trend podle Hradila přináší zlevňování potravin.
Dvojznačně pak do inflačních statistik vstupují energie. Na jedné straně převedení podpory obnovitelných zdrojů energie na státní rozpočet způsobuje jejich meziroční zlevnění, na druhé straně inflaci prostřednictvím dražších pohonných hmot zvyšuje válka v Íránu.
„Tento nepříznivý efekt bude s velkou pravděpodobností pokračovat i v nejbližším období a ve druhé polovině roku se k němu přidají i nákladové tlaky způsobené omezením dodávek dalších komodit z oblasti Perského zálivu,“ doplnil Hradil.
Analytik Raiffeisenbank Martin Kron upozornil, že ceny potravin vzhledem k rostoucím cenám energií a hnojiv nebudou klesat věčně. V dalších měsících podle něj inflace zůstane zřejmě na podobné úrovni jako v dubnu. Rozhodujícím faktorem ale bude délka konfliktu na Blízkém východě a situace v Hormuzském průlivu.
V březnu byla meziroční inflace 1,9 procenta, proti únoru tak zrychlila o půl procentního bodu. Za vyšší inflací stály už v minulém měsíci dražší pohonné hmoty, analytici ale tehdy varovali, že se zdražení paliv do spotřebitelských cen ještě nepromítlo v plné síle.
