Článek
Obrovský objem peněz, mizerné výnosy. V transformovaných alias „starých“ penzijních fondech leží v současné době skoro 350 miliard korun, které svým 1,7 milionu střadatelů skoro nic nenesou. Přitom na podporu spoření na penzi dává stát miliardy ročně.
Vláda se teď odhodlává tento nefunkční spořicí nástroj definitivně zrušit. Diskutuje o tom, že by měl za deset let skončit. „V transformovaných fondech leží stovky miliard, které kvůli zákonné garanci nezáporného výnosu investují velmi konzervativně a reálně se po inflaci znehodnocují. To není v zájmu střadatelů ani ekonomiky,“ uvedl pro SZ Byznys vicepremiér pro ekonomiku a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
Co to jsou transformované fondy
- Transformované fondy jsou penzijní fondy, do kterých byly k 1. lednu 2013 převedeny vklady klientů z původního penzijního připojištění.
- Tyto fondy jsou součástí III. pilíře důchodového systému, jsou uzavřené pro nové klienty a platí v nich původní smluvní podmínky platné do konce roku 2012.
Klíčové vlastnosti transformovaných fondů
- Garance nezáporného zhodnocení: Ze zákona nesmí připsat záporný výnos; klient má jistotu, že o vložené peníze nepřijde.
- Uzavřenost systému: Do těchto fondů již nelze nově vstoupit. Mají je pouze lidé, kteří smlouvu uzavřeli do 31. 12. 2012.Výsluhová penze: Po 15 letech spoření umožňují vybrat až 50 % naspořených prostředků.
- Nízký výnos: Kvůli povinné garanci investují velmi konzervativně, což vede k výnosům, které dlouhodobě nepokryjí inflaci
Debaty o konci starého „penzijka“ vítá i Asociace penzijních společností. „Je dobře, že Ministerstvo financí tuto diskuzi otevřelo. Vnímáme, že odborná veřejnost je přesvědčená o tom, že tento produkt je již překonaný, a měl by se najít rozumný horizont, kdy ho ukončit,“ souhlasí prezident asociace Radek Moc.
Ministerstvo financí zatím změny nechce komentovat. „Legislativní text úpravy 3. penzijního pilíře je v současnosti připravován a zatím není možné sdělit jeho detaily. Ty budou představeny na květnové tiskové konferenci,“ uvedl mluvčí resortu Filip Běhal.
Do transformovaných fondů už není možné od roku 2013 vstoupit. Každým rokem se tak postupně vyprazdňují. Část lidí dospoří a peníze vybere, část odchází spořit jinam. Zhruba 1,7 milionu lidí a s nimi 350 miliard korun ale stále zůstávají.
Pokud se fondy za deset let „vypnou“, zbude v nich podle odhadu penzijních společností méně než čtvrtina dnešního počtu účastníků a méně než třetina dnešního objemu peněz. „Bavíme se maximálně o 400 tisících lidech a zhruba 100 miliardách,“ uvedl Radek Moc.
Čekat ale na posledního Čecha, který v takovém fondu bude mít peníze, podle něj nedává smysl. „Je třeba najít na jedné straně dobrou rovnováhu mezi legitimním očekáváním klientů, kteří si spoření uzavřeli, a tím, aby tento produkt neskončil až s odchodem jeho posledního účastníka, což by bylo nejdříve po roce 2050, a nezatěžoval systém investování na penzi další čtvrtstoletí,“ myslí si Radek Moc.
Výnos je nicotný. V reálu proděláte
Zásadním problémem starých fondů je mizivý výnos. Úspory střadatelů totiž investují zejména do bezpečných státních dluhopisů, které nesou jisté, ale velmi nízké výnosy. Zatímco průměrná inflace činila za posledních deset let zhruba 4 % ročně, staré fondy svým účastníkům vynesly v průměru něco málo přes jedno procento ročně. V reálu tak lidé prodělali.
Zákon jim totiž nařizuje, že účastníkům nesmí v žádném okamžiku vykázat ztrátu, případné ztráty vyrovnávají penzijní společnosti ze svého. Tato garance se podle ekonoma Miroslava Zámečníka přežila.
„Transformované fondy jsou dědictvím doby, kdy zákonodárce zcela upozadil vlastní smysl dlouhodobého spoření na penzi, tedy dlouhodobé zhodnocování vkladů účastníků, nejlépe v souladu se strategií životního cyklu, a vyměnil je za každoroční garantovanou černou nulu a jistotu, že peníze nezmizí riskantní finanční operací správce fondu,“ uvedl Zámečník.
Co bude s účastníky a jejich úsporami?
Přes kampaně, které povzbuzují k přestupu do modernějších a výnosnějších produktů, zůstávají ve „starých“ fondech nadále necelé dva miliony lidí. Mezi nimi i statisíce třicátníků a čtyřicátníků. Jak tedy s nimi a jejich úsporami naložit?
„Starší nechat v systému dospořit, pokud budou chtít. Ty mladší pak motivovat k přestupu do účastnických fondů. Ti, kteří by ještě za deset let zůstávali, by pak byli převedeni automaticky do ekvivalentních – konzervativních – fondů v novém ‚penzijku‘,“ doporučuje Radek Moc z Asociace penzijních společností.
To je podle informací SZ Byznys cesta, kterou bude prosazovat Alena Schillerová. Podle ekonoma Zámečníka by měly penzijní společnosti mladé nadále upozorňovat, že pokud z tohoto systému neodejdou, připraví se sami o velkou část svého budoucího finančního polštáře na stáří.
„Ti, kdo na tom trvají, ať ve starých fondech těch 10 let zůstanou. Ale bylo by vhodné je pravidelně upozorňovat na to, že z hlediska výnosu o hodně přicházejí, protože někteří z účastníků jsou fakticky ve věku, kdy by měli být v dynamických fondech ze 100 %,“ upozorňuje Miroslav Zámečník.
Pro srovnání - akciové fondy nového „penzijka“ vydělaly za poslední dekádu každoročně přes sedm procent. „To je argument, se kterým penzijní společnosti už dnes aktivně oslovují mladší lidi z transformovaných fondů. A například jen za první kvartál letošního roku jich díky tomu přešlo do nových fondů skoro 30 tisíc,“ argumentuje Radek Moc.
Navíc jsou na trhu další možnosti, jak peníze na stáří zhodnocovat. Nízkonákladové ETF fondy, podílové fondy a další produkty.
Proč až za deset let?
Podle informací SZ Byznys pracuje resort Aleny Schillerové s horizontem zrušení starých fondů za deset let, což mu také doporučila Asociace penzijních společností, potvrdil SZ Radek Moc. Okamžitě podle něj staré fondy zrušit prostě nelze. Nakupují totiž především české státní dluhopisy, vysvětluje.
„V případě zrušení by musely penzijní společnosti v krátkém čase prodat státní dluhopisy v objemu zhruba 275 miliard korun, což by rozkolísalo trh a negativně ovlivnilo ceny dluhopisů.“
Druhý důvod pro zdrženlivost je právní. „Jakákoli úprava režimu transformovaných fondů - ať už formou postupného útlumu, nebo změny investičních pravidel - musí být provedena mimořádně citlivě s ohledem na 1,7 milionu dotčených střadatelů,“ napsal SZ Byznys ministr Karel Havlíček.
Kdyby stát řekl „od zítřka konec“, lidé by přišli o garance, které jim přitom původně slíbil. Tedy o záruku, že fondy nepůjdou do červených čísel, a o možnost výsluhové penze.
„Lidé si starý produkt uzavírali takový, jaký byl. Tedy i s jeho každoroční garancí nezáporného zhodnocení a s možností výsluhové penze. Protože většině lidí v transformovaných fondech je už přes padesát, umožnilo by jim ukončení až za deset let v klidu dospořit za těch podmínek, které si zvolili, byť přejít do nového systému mohou kdykoli,“ dodává Moc.
Zrušení starých fondů je ale jen jednou částí vládních snah o reformu dobrovolného spoření na penzi. Resort Aleny Schillerové finalizuje změnu poplatků a chystá i zavedení strategie životního cyklu a změnu podpory pro mladé střadatele.
