Článek
„V účetním roce 2024/2025 jsme dosáhli přibližně na 3,8 miliardy korun v tržbách včetně DPH. V posledním roce do 31. března 2026 jsme tržby navýšili zhruba o 30 procent na cca 5,0 miliard korun včetně DPH,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel e-shopu Košík.cz Ivan Utěšil.
Čísla zachycují aktivity firmy na jediných dvou trzích, kde působí, tedy v České republice a na Slovensku. Před rokem se totiž Košík.cz stáhl z Bulharska, kde se mu nedařilo.
Růst ale zatím neznamená, že by druhý největší online prodejce potravin po Rohlík.cz překlopil svůj byznys do zisku. Po dvanácti letech od svého vzniku totiž stále prodělává. Do plusu se zatím globálně ale nedostal ani jeho největší rival, Rohlik Group.
„Pořád jsme ve ztrátě. Ale je tam dramatické zlepšení,“ hodnotí Utěšil. Podle něj Košík meziročně na úrovni EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů, pozn. red.) v roce 2025/2026 snížil ztrátu o přibližně 200 milionů korun.
Hlavní překážkou k ziskovosti je podle něj složitost a propojenost online byznysu s potravinami, který je náročný na logistiku, technologie, nákup i cenotvorbu, ale také na uspokojení požadavků zákazníka.
Ředitel e-shopu Košík.cz Ivan Utěšil.
„Když zákazník objedná na Alze vadný iPhone, tak viní Apple. Ale když mu přijdou z Košíku špatné mandarinky, v jeho očích za to může Košík. A hrozí, že už víckrát nenakoupí. Objednávka, doručení i jídlo od nás musí být perfektní,“ popsal.
Za zásadní šéf Košíku považuje to, že se firma podle něj poprvé dostala do pozitivní takzvané jednotkové ekonomiky, tedy provozní ekonomiky objednávek před započtením nákladů centrály v pražských Dejvicích.
Tvrzení o aktuálním hospodaření zatím nelze ověřit z účetních závěrek ve Sbírce listin. Poslední veřejně dohledatelná závěrka Košík.cz je za období končící 31. března 2023.
Také pro letošní rok plánuje Košík ztrátové hospodaření, cílem je však srazit ztrátu o dalších 150 až 200 milionů korun. Konkrétněji o svých plánech však firma nemluví.
V příštím fiskálním roce by pak e-shop, za nímž stojí investoři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, chtěl být v hospodaření „skupinově neutrální“. To znamená, že by po započtení vzájemného obchodu s firmami, ve kterých mají podíly vlastníci Košíku, zejména s velkoobchodem Makro/Metro a logistickou firmou DoDo, měl vycházet zhruba na nule. Jinými slovy: pro vlastnicky provázané firmy by se měl začít byznys Košíku vyplácet, protože například generuje marži pro spřízněné firmy. Pro Makro je Košík mimo jiné digitálním distribučním kanálem a DoDo zajišťuje část z rozvozů z e-shopu.
Zároveň ale Utěšil dodává, že Košík bude potřebovat další miliardový kapitál na dofinancování stávajícího byznysu v Česku a na Slovensku, ale také pro chystanou expanzi na nový nejmenovaný trh v letošním roce.
„Určitě počítáme s investicí pro tento nový trh, která bude poměrně signifikantní. Zatím to vypadá, že se může jednat o nižší miliardy korun během pěti let,“ řekl Utěšil, který před nástupem do Košíku působil ve skupině EPH, odkud přišel s úkolem otočit ztrátový byznys k udržitelnějšímu růstu a ziskovosti.
Loňský odchod firmy z Bulharska hodnotí jako správný krok. Podle něj je tamní trh kulturně vzdálený, malý a s horší potenciální návratností. „Dokud domácí propozice není odladěná jako švýcarské hodinky, je těžké řídit ještě Bulharsko. Peníze v ČR a na Slovensku mají výrazně vyšší efektivitu,“ řekl.
Další investice pak potřebuje společnost v České republice, kde prodeje táhnou regiony, a na Slovensku, kde začal expandovat před zhruba rokem a půl. V posledním uzavřeném fiskálním roce tam podle Utěšila utržil necelých 400 milionů korun a v aktuálním roce ho chce zdvojnásobit. Na Slovensku pokrývá 55 procent území a letos cílí na 60 procent, tedy přibližně 3,5 milionu obyvatel.
V Česku Košík pokrývá regiony, kde žije okolo 83 procent populace, a laťku, kam by se rád dostal, vidí okolo 90 procent.
Přímým konkurentem Košíku na Slovensku je Tesco Online, platformy zaměřené na superrychlé doručení zboží jako Wolt a Foodora, a potenciální „hrozbu“ představuje i příchod českého Rohlíku, o němž se v poslední době spekulovalo.
V tuzemsku půjdou největší investice do infrastruktury. E-shop nechce další expanzi stavět primárně na budování obřích centrálních skladů, ale na hlubší spolupráci s Makrem. Právě na jeho infrastrukturu se napojil už před lety, ale teď chce v rámci sítě prodejen Makra vystavět síť automatizovaných a technologicky vybavených mini skladů okolo tisíce metrů čtverečních s možností vlastní výroby.
V současnosti má e-shop standardní centrální body ve všech krajských Makrech a v jedné ze tří pražských prodejen. První pilot nového „supercentra“ se staví v Ústí nad Labem, do konce června chce přestavět až šest poboček. „Budou tam vlastní chladicí technologie, vlastní výroba, jako například pekárna, abychom zákazníkovi dokázali doručit dokonalou čerstvost,“ popsal Utěšil.
E-shop zatím navenek nijak nereagoval na inflační tlaky, podporované současnými globálními otřesy. Prý zatím také není pod tlakem ze strany dodavatelů a odpověď na vyšší ceny pohonných hmot hledá v interních úsporách.
