Česká banka bez Američanů napsala jeden z velkých příběhů pražské burzy

Když se 6. května 2016 začalo na pražské burze obchodovat s akciemi Moneta Money Bank, nebyl to příběh nové banky, která by si šla na trh pro kapitál na expanzi. Burza měla hlavně umožnit odchod dosavadního vlastníka, tedy takzvaný exit.

Americký konglomerát General Electric se po finanční krizi v roce 2008 zbavoval velké části finančních aktivit. Patřila mezi ně i česká GE Money Bank, která se krátce před IPO, tedy první veřejnou nabídkou akcií spojenou se vstupem na burzu, přejmenovala na Monetu.

Z dnešního pohledu ale Moneta není jen připomínkou odchodu amerického vlastníka z české banky. Je to také jeden z nejvýraznějších příběhů pražské burzy poslední dekády. Akcie vstupovala na trh za 68 korun, což odpovídalo tržní kapitalizaci banky zhruba 34,7 miliardy korun.

Pro pražský trh šlo o významnou událost. Moneta přinesla na burzu velký, likvidní bankovní titul s vysokým počtem volně obchodovatelných akcií a postupně se z ní stal vzácný případ domácí retailové banky bez silné zahraniční mateřské skupiny. Dnes se titul obchoduje kolem 183 korun a tržní hodnota Monety se pohybuje kolem 100 miliard.

Ještě výraznější je ale její dividendový příběh. Moneta za roky 2016 až 2025 rozdělila akcionářům podle svých investorských materiálů celkem 42,3 miliardy korun, tedy 82,75 koruny na akcii. Podle akciového analytika Fio banky Karla Nedvěda se právě díky celkovému výnosu včetně dividend Moneta řadí mezi nejúspěšnější pražské tituly posledních let.

„Od vstupu na pražskou burzu celková návratnost Monety včetně reinvestovaných dividend překonala Komerční banku, Erste Group i celý index PX,“ říká Nedvěd pro SZ Byznys. Investoři, kteří akcie koupili při IPO a dividendy investovali zpátky do akcií Monety, podle něj dosáhli celkového výnosu kolem 500 %, tedy v průměru téměř 20 procent ročně.

První roky po vstupu na burzu byly hlavně o stabilizaci. Z GE Money Bank se musela stát samostatná Moneta, a to nejen podle názvu. Banka se oddělovala od globální skupiny, měnila značku, systémy i investiční příběh. Investoři nesázeli na rychlou expanzi do zahraničí ani na technologickou revoluci. Hlavním lákadlem byla silná kapitalizace, ziskovost a schopnost vyplácet vysoký podíl zisku akcionářům.

Při dnešním pohledu se může zdát, že 68 korun při IPO byla mimořádně výhodná nabídka. Investoři ale tehdy nekupovali desetiletou historii vysokých dividend, nýbrž banku uprostřed zásadní proměny. „Cena nebyla výrazně podhodnocená, ale ani přemrštěná,“ říká Nedvěd. Moneta podle něj nabízela silný ziskový potenciál, zároveň se ale právě oddělovala od GE, měnila značku a teprve si musela vybudovat vlastní historii na burze.

Dnes jsou podle něj podmínky jiné. „Od vstupu na burzu se bilanční suma banky více než ztrojnásobila. Dlouhodobě a pravidelně dodává silné hospodářské výsledky s důrazem na efektivitu a kontrolu nákladů. Zároveň si vybudovala reputaci stabilního dividendového titulu s atraktivním výnosem,“ říká Nedvěd.

Cesta Monety ale nebyla vždy přímočará. Nejtěžší zkouškou byl pro akcii i hospodaření banky „covidový“ rok 2020. Čistý zisk tehdy klesl ze čtyř miliard korun v roce 2019 na 2,6 miliardy a akcie zakončila rok na 68 korunách, zhruba o pětinu níž než o rok dříve. ČNB navíc bankám doporučila zadržet kapitál a omezit dividendy. Pro titul, jehož atraktivita stála z velké části právě na pravidelném výnosu, to byl citlivý okamžik. Moneta ale krizi ustála a později se k vysokým výplatám vrátila.

Druhým velkým motivem desetileté historie je konsolidace. Moneta se opakovaně ocitla v centru úvah o spojení s Air Bank a Home Creditem ze skupiny PPF. První pokus se rozběhl v roce 2018, ale v roce 2019 padl.

Druhá, mnohem silnější vlna přišla v roce 2021, kdy do Monety vstoupila skupina PPF. Akcie nakupovala přes svou společnost Tanemo, která v dobrovolné nabídce odkupu nabízela investorům 80 korun za akcii. PPF se poté stala největším akcionářem Monety s podílem těsně pod 30 %.

Akcionáři Monety později schválili plán na převzetí Air Bank Group, jenže ani tentokrát se transakce nedotáhla. V roce 2022 se strany dohodly na ukončení transakce. Podle Monety ukončení iniciovala PPF po revizi transakce novým vedením skupiny. Veřejně zmiňovanými důvody byly také zhoršené makroekonomické podmínky a změny kapitálových požadavků.

Pro akcii to byla klíčová epizoda. Moneta se mohla změnit z relativně snadno čitelné dividendové banky ve větší skupinu s více značkami na českém trhu. To by jí mohlo přinést rychlejší růst, ale i vyšší riziko, protože spojování bank bývá složité, drahé a může omezit peníze dostupné na dividendy. Nakonec Moneta zůstala samostatná, avšak s PPF jako mimořádně významným akcionářem.

Podle analytika Patria Finance Jindřicha Litnera byly úvahy o spojení s PPF a Air Bank jedním z nejviditelnějších témat v historii akcie. Pro její cenu ale podle něj šlo spíš o krátkodobé vlny optimismu.

„Zpětně se ukazuje, že hlavním důvodem velmi silného dlouhodobého růstového příběhu Monety bylo především schopné vedení banky,“ říká Litner pro SZ Byznys. Za skutečný pilíř investičního příběhu označuje silné hospodaření, štědrou dividendovou politiku a disciplinovanou práci s kapitálem.

Vedle PPF se mezi největší akcionáře Monety zařadili i další čeští investoři. Desetiprocentní podíl drží kyperská Mythessa Holdings Limited, přes kterou v Monetě investuje fond J&T Arch Investments. Dalších 9,95 procenta má kyperská Manecomte Limited, spojovaná s miliardářem Pavlem Tykačem. Moneta zároveň upozorňuje, že evidovaní držitelé nemusejí být vždy konečnými vlastníky akcií.

Vlastnická struktura přitom není důležitá jen kvůli možným úvahám o konsolidaci. Šéf Monety Tomáš Spurný v březnovém rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že by banka v příštích letech podle něj potřebovala vyšší free float, tedy větší podíl akcií skutečně dostupných pro obchodování na trhu.

To by podle něj mohlo zvýšit váhu banky v indexu MSCI a zároveň zlepšit likviditu akcií. Jako možné cesty zmínil například akvizici placenou částečně nově vydanými akciemi, nebo rozhodnutí současných akcionářů část akcií přerozdělit. Zároveň ale dodal, že jakýkoli takový krok je zatím pouze spekulací. Podle březnové analýzy Fio banky se free float Monety pohybuje kolem 60 %.

Vedle nedokončených transakcí s PPF ale Moneta jednu důležitou akvizici dotáhla. V roce 2020 převzala Wüstenrot, čímž posílila v hypotékách a stavebním spoření. To pomohlo postupně měnit profil banky. Moneta už není jen „dědicem“ někdejší GE Money Bank se silným postavením ve spotřebitelském financování. V jejím portfoliu mají větší váhu klasické bankovní produkty, hypotéky či vklady.

Proměnu banky zdůrazňuje i Spurný, který ji vede od října 2015 v roli generálního ředitele. Moneta se podle něj za deset let od vstupu na burzu posunula „z transformované banky k moderní, výkonnostně řízené instituci“. Připomíná silnou kapitálovou pozici, úvěrové portfolio téměř 300 miliard a návratnost kapitálu kolem 20 %.

„Zásadní je ale něco jiného, a to změna obchodního modelu, který nám pomohl obstát v konkurenci a vytvořit ziskový růst,“ shrnuje Spurný pro SZ Byznys.

Vývoj akcie ovlivňovaly také úrokové sazby. Po inflačním šoku a prudkém růstu sazeb po roce 2021 banky těžily z vyšších úrokových výnosů, i když zároveň čelily dražším vkladům a tlaku klientů. Moneta dokázala v tomto prostředí zvýšit ziskovost. Za rok 2024 vykázala čistý zisk 5,8 miliardy korun a za rok 2025 jej zvýšila na 6,5 miliardy.

Současné ocenění akcie už ale podle Litnera není nízké. Patria Finance odhaduje férovou hodnotu Monety zhruba na 175 korun za akcii, tedy pod úrovní, kde se titul v poslední době obchoduje. Trh navíc Monetu oceňuje zhruba na 2,9násobek její účetní hodnoty, což zjednodušeně znamená, že investoři jsou ochotni za banku zaplatit téměř trojnásobek kapitálu, který má v účetnictví.

„To ji řadí mezi nejdražší bankovní tituly v Evropě. Tuto prémii však z velké části ospravedlňuje její nadprůměrná návratnost kapitálu a silná schopnost generovat zisk,“ říká. Další růst akcie by podle něj vyžadoval buď lepší než očekávané výsledky, nebo nový faktor, který by zvýšil dlouhodobou hodnotu banky.

Pro další roky je zásadní otázka, zda Moneta dokáže udržet kombinaci, která z ní udělala úspěšný burzovní titul, tedy vysokou ziskovost, disciplinované náklady, dostatek kapitálu a atraktivní dividendu. Management banky ve výhledu do roku 2030 počítá s dalším růstem zisku a dividend.

Takový plán ale stojí na několika předpokladech. Důležité bude, jak rychle budou klesat sazby, zda se nezhorší kvalita úvěrového portfolia, jaké kapitálové požadavky nastaví regulátor a zda se znovu otevře téma konsolidace.

„Nejpravděpodobnějším scénářem pro akcie Monety v horizontu následujících pěti let je dle mého názoru pokračování dividendové stability,“ říká Litner z Patria Finance. Management banky podle něj dlouhodobě vystupuje jako správce dividendového titulu a tuto strategii potvrzuje vysokým výplatním poměrem i důrazem na návrat kapitálu akcionářům. Konsolidační scénář s PPF a Air Bank považuje spíše za méně pravděpodobný, byť by v případě návratu mohl být dodatečným zdrojem hodnoty.

Podobně vidí hlavní rizika i Nedvěd z Fio banky. Úspěšný příběh Monety by podle něj mohl zlomit hlavně výrazný pokles ekonomiky, který by omezil zájem o úvěry a zhoršil schopnost klientů splácet.

„Negativně by působily také regulatorní či daňové zásahy omezující výplatu kapitálu. Banka na druhou stranu dokázala dobře využít trend digitalizace a přesunu klientů do online a mobilního bankovnictví, což přispělo ke zvyšování efektivity a ziskovosti,“ tvrdí.

Po deseti letech tak Moneta představuje výraznější příběh, než jakým se mohla jevit při vstupu na burzu. Tehdy šlo hlavně o odchod amerického vlastníka z české banky. Dnes je z ní titul, který investorům ukázal sílu dividend, význam kapitálové disciplíny a také to, že i zdánlivě nudná bankovní akcie může na burze vytvořit mimořádnou hodnotu.