První projevy alergie v padesáti? Nic výjimečného. Může to začít i únavou

Padesát let si gratulujete, že na rozdíl od mnoha lidí ve svém okolí netrpíte žádnou alergií. A pak najednou něco, co vám nikdy nevadilo - třeba bříza u sousedů - vyvolá více či méně bouřlivou alergickou reakci. Čím to je?

Zatímco takzvaná hygienická teorie říká, že alergie více hrozí populaci, která v dětství vyrůstala v úzkostlivé čistotě, a proto má slabší imunitu, novější teorie alergie vysvětluje jinak. Podle ní až tak nesouvisí s poruchou imunity, ale rozjíždí se kvůli narušení povrchu těla, přesněji povrchových bariér, které mají bránit vstupu nežádoucích látek do organismu – jde nejen o kůži, ale i sliznice dýchacích cest či trávicí soustavu.

Vědci tady mluví o teorii epiteliálních bariér. Roli hraje mikrobiom, neboli střevní flóra a její složení. Pokud ji člověk nemá v pořádku například kvůli častému užívání antibiotik, stresu nebo nekvalitní stravě, může to také vést k problémům s imunitou, včetně vzniku alergie.

„Nejspíše půjde o souběh všech těchto faktorů a stále platí, že nedokážeme úplně přesně říct, jestli a proč se u někoho rozvine alergie,“ říká profesor Petr Panzner, přednosta Ústavu alergologie a imunologie plzeňské fakultní nemocnice. Podle něj je právě teorie poškození epiteliálních bariér velmi smysluplná. „Vysvětluje vznik alergií tak, že různé chemikálie, čisticí prostředky nebo prací prášky a tak dále poškozují epiteliální bariéry – kůži i sliznice – a umožní průnik alergenů do organismu a jeho takzvanou senzibilizaci neboli zcitlivění,“ popisuje lékař.

Pravda bohužel je, že člověk nemá příliš šanci ovlivnit, jestli se u něj v dospělosti alergie rozvine, nebo ne. Roli podle Panznera hraje dlouhodobé vystavování škodlivinám, ale o sklonu k alergiím se hodně rozhoduje v raném dětství, kde hraje roli i genetická dispozice. Pro složení střevní mikroflóry jsou zásadní první roky života a později se příliš ovlivnit nedá, například populární probiotika mají podle nejnovějších zjištění jen malý vliv.

Riziko zvyšuje i kouření či smog. Kvůli takovému oslabení kůže a sliznic se pak do těla snáze dostávají i pyly a roztoči, respektive bílkoviny z nich, které jsou spouštěči přehnané tělesné reakce.

S věkem slábne i imunita jako taková a nápor alergenů a škodlivin ji stále víc vyčerpává. Neplatí tedy, že by se v tomto směru stykem s nimi otužovala. Přirozenému stárnutí obranyschopnosti se odborně říká imunosenescence. To stojí za mnoha zdravotními problémy objevujícími se s věkem a je i důvodem, proč mohou po desítkách let člověku začít vadit nejen obyčejné pyly, ale také různé látky v pracovním prostředí, ať už jde o prach, chemikálie či barvy.

„Vznik alergie v dospělosti není výjimkou a obvykle je způsoben kombinací více faktorů, které postupně přeladí imunitní systém,“ vysvětluje alergolog Tomáš Slisz z pražské kliniky Gennet. Klíčové je podle něj dlouhodobé setkávání se s alergeny, typicky pyly nebo roztoči, na které imunitní systém po letech tolerance začne reagovat přehnaně.

Zejména u žen hrají v rozvoji alergií ve vyšším věku významnou roli i hormonální změny. Jakmile klesne hladina pohlavního hormonu estrogenu, sliznice v nose, očích i dýchacích cestách se vysušují, a jsou tím pádem náchylnější k poškození, což zase zvyšuje šanci alergenů proniknout do organismu. Spouštěčem alergií může být podle Slisze krom hormonálních změn také chronický stres, který rovněž oslabuje imunitu.

„S věkem dochází k posunům v rovnováze mezi imunitní tolerancí a zánětem. To, co nevadilo, najednou může začít vadit - a naopak,“ dodává lékař. Jinými slovy, někdy se naopak může stát i to, že člověk začne bez potíží snášet něco, co mu předtím vadilo.

Alergická reakce může dospělého člověka překvapit zničehonic, ale častěji se jedná o stabilní a chronické projevy, které se zhoršují pomalu.

Mezi klasické projevy alergie patří vodnatá rýma, škrábání v krku, nutkání ke kašli nebo svědící oči. Dospělí alergici ale mohou trpět také velkou únavou. K té částečně přispívají zduřelé sliznice, kvůli nimž se jim v noci špatně dýchá, ale zároveň jde i o důsledek toho, že alergie je vlastně zánět, který postihuje příslušný orgán.

Které další projevy alergií si mohou lidé vysvětlit špatně? „Často jde o chronickou rýmu přisuzovanou nachlazení, dlouhodobý kašel zaměňovaný za reflux či kuřácký kašel nebo dušnost považovanou za projev zhoršující se kondice. Kožní projevy pak mohou být brány jako obyčejná suchá kůže či věkem podmíněné změny,“ vypočítává alergolog Tomáš Slisz z pražské kliniky Gennet.

Někdy se dokonce může alergie ohlásit bolestmi hlavy, i když to podle lékaře není příliš typické a nelze ani přesně říct, o jaký typ bolesti jde. Je přitom jedno, zda už jste nějaké potíže s alergiemi měli například v dětství.

Pokud potíže trvají celé týdny a nelepší se, případně se k nim třeba občas přidá klasické pálení očí, je na místě nechat se zkontrolovat u lékaře.

Domácí testy na alergii dostupné v lékárnách mají podle alergoložky Radky Šedivé z pražské kliniky Synlab jen orientační význam. „Mohou něco naznačit, samy o sobě ale ke spolehlivému stanovení diagnózy nestačí. Většina takto prodávaných testů měří z kapky krve celkovou hladinu protilátek IgE. Jejich zvýšená hladina může souviset s alergií, ale může mít i jiné příčiny,“ uvádí lékařka. Testy navíc nezachytí všechny typy alergií, neurčí citlivost na konkrétní alergen, jako je pyl, prach či konkrétní potravina, ani člověku neprozradí, jak moc závažné jeho potíže jsou.

Určitě by tedy bylo předčasné pouštět se na základě výsledků domácího testu například do vysazování potravin z jídelníčku. „V případě dlouhodobého vysazení alergenu může při pozdějším kontaktu s ním dojít zbytečně k závažné alergické reakci,“ upozorňuje alergoložka. Průběžné podávání alergenů v malých dávkách sice může působit jako imunoterapie, ale musí ho vést lékař. Každého pak může spolehlivě otestovat alergolog, pak vyšetření hradí pojišťovna, jen je třeba počítat s delšími objednacími lhůtami.