Probiotika v tabletách mikroflóru nezlepší. Ani při antibiotikách, říká odborník

Užívání probiotik spolu s antibiotiky se jevilo jako smysluplné a neotřesitelné doporučení. Teď se ale ukazuje, že si to rozhodně nemyslí všichni odborníci. Před několika měsíci debatu rozvířil šéf České lékařské společnosti profesor Štěpán Svačina, internista a obezitolog z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. V dopise adresovaném lékařům uvedl, že pacientům jsou v lékárnách často doporučovány přípravky, které přitom nemají žádný efekt. A jmenoval například probiotika nabízená automaticky k antibiotikům.

Podle něj není prokázáno, že by probiotika pomáhala rychlejšímu obnovení střevní mikroflóry (odborníci raději používají slovo mikrobiota) po užívání léků, které kromě škodlivých bakterií ničí i ty prospěšné. Zvláště se to neprokázalo u laktobacilů, zdůraznil Svačina. Ty přitom patří k nejpopulárnějším probiotikům. Ve střevech přitom máme tisíce druhů bakterií, ve formě probiotik se vyrábí jen několik málo z nich.

Svačina říká, že případný průjem po antibiotikách je banální komplikace. Podle něj naopak hrozí, že pokud bude člověk užívat probiotika, obnova střevního mikrobiomu se zpomalí, protože se bude muset vyrovnávat s probiotiky dodanými do těla v tabletách.

Jeho slova vzbudila rozruch nejen mezi lékárníky, jejichž odborná komora odmítla kritiku toho, že by snad nabízeli probiotika bezdůvodně. Navíc, jak upozorňuje prezident České lékárnické komory Aleš Krebse některá probiotika jsou dokonce registrovaná jako léky. Týká se to například přípravku Enterol. To znamená, že se nezkoumá jen jejich bezpečnost, jako u doplňků stravy, ale také účinnost. Probiotika pacientům přitom podle Krebse nedoporučují jen farmaceuti v lékárnách, ale sami lékaři.

Probiotika registrována jako léky prošla klinickými studiemi a mají schválené i jasné situace, kdy se mají užívat. Lékárenský řetězec Benu, který patřil mezi ty, na nějž mířila kritika šéfa lékařské společnosti, otázku probiotik nakonec odmítl pro Seznam Zprávy komentovat.

Jednoduché sdělení není možné dát. Přinášíme vyjádření různých lékařů a dalších odborníků. Ti se vesměs shodují na tom, že existují situace, kdy mohou probiotika pacientům prospět a jejich užívání právě po antibiotikách může jejich zdravotní stav zlepšit. Jasno ale úplně není.

Situaci po vyjádření profesora Svačiny se nakonec podařilo uklidnit. Lékárníci se s lékaři dohodli na vzájemném respektování svých kompetencí. Zároveň se ukázalo, že probiotika skutečně nejspíše nelze plošně doporučit všem. Nelze ale ani říci, že nepomáhají.

V zásadě se dají názory odborníků shrnout takto: užívat probiotika po krátkodobé léčbě antibiotiky spíše smysl nemá. „Pokud člověk užívá třeba penicilin, je zcela zbytečné se nějakými probiotiky vůbec zabývat, mikrobiom se srovná sám maximálně během týdne či dvou,“ říká například uznávaný klinický farmakolog Josef Suchopár.

Silné průjmy po takových antibiotikách jsou spíše vzácné. Po déle trvající léčbě několika silnými antibiotiky to naopak některým lidem pomoci může. To jsou ale vážné případy například po velkých operacích nebo vleklých infekcích. Týkat se to může dospělých i dětí.

Brát probiotika preventivně nepřináší užitek. Drahá probiotika na míru a probiotické kúry nabízené zejména firmami působícími na internetu jsou vyhazováním peněz, říká například mikrobioložka Monika Cahová, vedoucí Laboratoře patofyziologie metabolismu z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny,

Podle docentky Cahové mohou mít probiotika v případě některých pacientů v případě prevence či léčby průjmu po antibiotikách smysl, ale není zaručený pozitivní efekt u každého jedince. „Důkazy nejsou příliš silné, ale řada studií potvrzuje, že u části lidí mohou pomoci zabrat volná místa po narušeném mikrobiomu a tím zabránit růstu potenciálně patogenních bakterií,“ vysvětluje odbornice. Jinými slovy: užívaná probiotika nepovedou ani tak k rychlejší obnově pestrosti mikrobiomu, jako spíše zabrání tomu, aby se pomnožilo něco, co člověku neudělá dobře.

Jde třeba o některé typy bakterií clostridie (zejména ​​Clostridioides difficile), které mají lidé v trávicím traktu běžně, ale právě silná antibiotická léčba může přispět k tomu, že se přemnoží. Jsou totiž odolné a zaberou tak místo po bakteriích, které antibiotika vyhubila.

Doporučováním probiotik k prevenci průjmů po antibiotikách (odborně se jim říká postantibiotické průjmy) se zabývá i společné stanovisko, které se chystají vydat Česká mikrobiomová společnost a Společnosti pro probiotika. Obě sdružují odborníky zabývající se touto problematikou. V něm mimo jiné zazní, že probiotika mohou fungovat jako prevence průjmů spojených s užíváním antibiotik. Jak již bylo řečeno, jde především o průjmy závažnější, způsobené bakterií Clostridioides difficile. Ty hrozí lidem spíše po déletrvající antibiotické léčbě, u krátkodobého podávání jsou nepravděpodobné.

Proti kritice stojí zastánci probiotik, kteří poukazují například na velkou analýzu publikovanou v prestižním časopise JAMA . Shrnuje data z 82 klinických studií, kterých se účastnilo přes 11 tisíc lidí. Výsledek ukázal, že užívání probiotik snížilo riziko průjmu spojeného s užíváním antibiotik o 42 procent.

Nicméně například i Americká gastroenterologická asociace doporučuje užívání určitých probiotik zejména při těžkých průjmech způsobených již zmíněnými bakteriemi Clostridioides (C. difficile). Zároveň ale říká, že u potíží způsobených něčím jiným není efekt tak velký.

Shoda mezi odborníky nepanuje ani na tom, kdy s podáváním probiotik začít. Lidé se běžně setkávají s doporučením, aby je užívali zároveň s antibiotiky, jen s několikahodinovým odstupem. Docentka Cahová by však užívání probiotik doporučila až po ukončení antibiotické léčby, nikoliv během ní.

Výjimkou jsou podle ní kvasinky Saccharomyces boulardii (obsahuje je například lék Enterol), které nejsou na antibiotika citlivé. „V oblasti mikrobiomu platí, že zatím nelze žádný poznatek zcela zevšeobecnit. K probiotikům bych sáhla v případě, že ze zkušenosti vím, že na antibiotika většinou reagují průjmem, nebo pokud musím užívat antibiotika opakovaně, v krátkých časových rozestupech,“ říká docentka Cahová.

Ale aby to mělo efekt, je podle ní dobré sáhnout po probioticích schválených coby léčiva. Na potíže s mikrobiomem po užívání antibiotik, jako jsou přípravky Enterol, Mutaflor a Lacidofil - jen první ale obsahuje látky odolné vůči antibiotikům, a má proto smysl ho brát už během léčby s nimi. U těchto přípravků byly potvrzeny léčebné účinky i bezpečnost. U ostatních probiotik se sleduje pouze bezpečnost, nikoli léčebný efekt a prodávají se jako potravinové doplňky.

Další názor podporující myšlenku, že to s probiotiky to není tak jednoduché, přináší gastroenterolog Milan Lukáš, člen výboru České gastroenterologické společnosti a přednosta Klinického centra ISCARE. „V 90. letech byla probiotika velmi populární. Postupně se však ukázalo, že jejich účinek není zásadní a jde spíše o doplňkovou terapii,“ říká Milan Lukáš. Podle něj mohou u některých pacientů zlepšit trávení, ale nelze to zobecnit na celou populaci a ani nemá smysl užívat je dlouhodobě.

I on je zastáncem toho, že někdy mohou mít po antibiotické léčbě smysl kvůli zažívacím potížím, například při užívání širokospektrálních antibiotik, což jsou léky používané tehdy, když není jasné, jaká bakterie infekci způsobila. Léčí se s nimi také záněty močových cest a některé těžší záněty dýchacích cest. „V takovém případě má smysl jejich užívání po dobu přibližně čtyři až šest týdnů. Delší terapie nutná není,“ uvedl gastroenterolog.

Podle něj se střevní mikrobiom ve většině případů dovede obnovit sám. Jeho složení je pro každého člověka jedinečné, podobně jako otisk prstu. „Probiotika navíc mohou u některých lidí pomáhat, zatímco u jiných mohou potíže, včetně nadýmání a plynatosti, dokonce zhoršit,“ upozornil. O tom, že by užívání probiotik usnadnilo návrat střevní mikrobioty do původního stavu, podle odborníků neexistuje dostatek důkazů. Podle studie publikované v časopisu Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology může obnova s probiotiky trvat dokonce pomaleji.

Samostatnou kapitolou je preventivní užívání probiotik u zdravých lidí, coby cesta k posílení imunity. To podle docentky Cahové nedává smysl, protože – zjednodušeně řečeno – zdravá střeva jsou plná různých mikroorganismů a není v nich místo pro to, aby se v nich uchytily nějaké další. Studie ostatně ukazují, že u zdravé populace se po užívání probiotik ve střevech neděje téměř nic. „Peníze za doplňky stravy raději investujte do kvalitního jídla,“ říká mikrobioložka.

Zároveň varuje před moderním trendem takzvaných probiotik na míru – takové kúry jsou k mání zejména u online prodejců a vyjdou i na několik tisíc korun měsíčně. Investici do nich pokládá za naprosté vyhazování peněz už proto, že „neexistuje jasná definice ‚zdravého mikrobiomu‘, takže není s čím ten váš porovnávat. „Není zkrátka možné vyhodnotit, jak moc je složení vašeho mikrobiomu v pořádku či ne, každý člověk ho má jedinečné. I kdyby nějaký test ukázal, že člověku nějaký konkrétní bakteriální kmen chybí, pravděpodobně ho stejně nesežene v podobě probiotik,“ říká.

Reálně lze totiž podle ní v doplňcích používat jen kmeny odvozené jen od několika schválených druhů (například Lactobacillus, Bifidobacterium, Saccharomyces, E. coli Nissle, Bacillus), což je zlomek z tisíců kmenů, které ve střevech žijí.

Autorka je šéfredaktorkou webu Vitalia.cz