Článek
Projekt krizové komunikace, který spravuje Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), poskytuje aktuální upozornění k cestám a pobytu v konkrétních destinacích. Lidé se do něj při cestách do zahraničí registrují dobrovolně. V případě mimořádných událostí Drozd spolupracuje se zastupitelskými úřady v dané zemi. Po aktuální americko-izraelské intervenci v Íránu se na Drozd spoléhají tisíce Čechů, které uvízly na Blízkém východě.
Někteří lidé ale popisují, že jim skrze systém nepřišlo dost informací potřebných k návratu do vlasti, a upozornili tak na nedostatky Drozdu. Už v pondělí například trojice cestovatelů v Izraeli redakci popsala, že nevěděla o vládou plánovaných repatriačních letech. Od začátku americko-izraelské operace prý nedostali zprávu ani pokyn, i přesto, že v systému Drozd byli zaregistrováni a bylo by tak snadné je kontaktovat přes e-mail nebo telefonní číslo.
Jiní turisté ve stejné destinaci redakci naopak popsali, že jim zprávy pomocí Drozdu přišly, někteří ale kritizují nedostatečné informace ohledně konfliktu mezi Izraelem s USA a Íránem.
„Zrovna k Izraeli jsme rozesílali 28. února zprávu přes Drozd, která šla všem občanům, kteří byli registrováni právě v Izraeli. V ní jsme jim sdělovali, že do země doporučujeme cestovat jenom v nezbytných případech,“ říká ke kritice Tomáš Stolina, zástupce ředitele konzulárního odboru ministerstva zahraničí, který se systémem Drozd pracuje.
„Nelze vyloučit technický problém,“ zní z ministerstva
Následně podle Stoliny posílalo ministerstvo doplňující bezpečnostní informace v e-mailu, který chodí společně se zprávami Drozdu. Možné problémy ale připouští. „Pokud zpráva někomu přišla a někomu ne, nemůžeme vyloučit technický problém, je to textová zpráva, která chodí prostřednictvím místních operátorů. Česká republika to v zahraničí nemůže úplně ovlivnit,“ popisuje.
Ředitel konzulárního odboru rovněž upozorňuje, že jim od začátku současného konfliktu žádný technický výpadek nahlášen nebyl. „Vycházíme tedy z toho, že když zpráva někomu přišla a někomu ne, tak systém prostě fungoval,“ dodává.
Jak vznikl krizový nástroj ministerstva?
Systém Drozd funguje od roku 2009. Tehdy ho ministerstvo zahraničí spustilo v reakci na rok 2004, kdy zasáhlo jihovýchodní Asii tsunami.
„Vznikl proto, že tu do té doby nebyl nástroj, jak komunikovat s Čechy, kteří odjíždějí například na dovolené,“ popisuje exministr zahraničí Tomáš Petříček. Ten má se systémem zkušenosti z doby, kdy vláda za jeho působení vypravovala například repatriační lety pro lidi uvíznuté v cizině kvůli pandemii covidu-19.
Do Drozdu se dobrovolně registrují občané při cestách do zahraničí. Jako aplikace je dostupná na webu ministerstva, kde se lidé můžou přihlásit. Jako alternativu mohou využít i aplikaci Portál občana v telefonu, kde se hlásí například přes bankovní identitu. Při registraci cestující vyplní své osobní údaje a cíl cesty včetně příjezdu a odjezdu. Díky databázi má pak ministerstvo zahraničí přehled, kde se turisté nacházejí.
Zprávy z Drozdu lidem chodí SMS, e-mailem, ale také přes portál, do kterého se mohou přihlásit. „Jde to tedy třemi kanály. Zkoušeli jsme to i nyní před rozhovorem prověřit, dívali jsme se na registraci pro Spojené arabské emiráty a vidíme tam zprávy i zpětně, občan by tam tedy měl vše vidět,“ upozorňuje Stolina.
Problém ale podle něj mohl spočívat i v nastavení při registraci do samotného systému. „Záleží na tom, kdy lidé registraci provedli. My rozesíláme Drozdy podle toho, kdy lidé v dané zemi jsou. Navíc můžeme zahrnout i osoby, které už do dané země odcestovaly před nějakou dobou, a dáváme ještě vždy rezervu, aby zprávy přišly i těm, kteří se na cestu teprve chystají,“ dodává Stolina.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) ke stížnostem na Drozd už v pondělí řekl, že aplikace funguje standardně, přiznal však, že není dokonalá. „Rozumím, že v takovéto situaci se najdou lidé, kteří si myslí, že by to mohlo fungovat lépe. Aplikace také slouží k tomu, abychom o těch lidech věděli,“ popsal. Doplnil ale, že sami lidé situaci někdy podceňují a do Drozdu se nenahlásí.
Macinka zároveň upozornil, že ministerstvo v posledních týdnech před cestami do regionu varovalo, protože tam hrozilo zhoršení bezpečnostní situace. „Když se pak stane něco neočekávaného, může dojít k zahlcení krizových linek. Posilujeme možnosti, informace z Drozdu se navíc liší dle zemí, ve kterých ti lidé zrovna jsou,“ popsal ministr.
Stolina pak upozorňuje ještě na to, že četnost zpráv, které lidem přijdou z Drozdu, není tak častá. „Možná si to lidé mohou vykládat jinak, ale Drozd není zpravodajský web, není to platforma, ze které mají dostávat průběžně novinky či aktualizace z dané destinace. K tomu slouží média. Drozd je krizový nástroj. Používáme zprávy jenom v zásadních momentech, kdy se něco klíčového děje, změní se bezpečnostní situace, je doporučení třeba opustit zemi nebo když víme o riziku, které teď aktuálně hrozí. Pokud jde o repatriační lety, tam třeba můžeme dát zprávu, že se takový let chystá,“ zmiňuje.
Příklad zprávy ze systému Drozd.
Při registraci do Drozdu navíc podle Stoliny každý uvidí i e-mailovou adresu pro technické dotazy k aplikaci samotné. „S lidmi komunikujeme, když dochází k technickému problému, dle potřeby případ předáme IT podpoře. Ale rovnou mohu říct, že od soboty, kdy začal útok na Írán, jsme nezaznamenali žádný technický výpadek či stížnost, že by systém technicky nefungoval,“ vyzdvihuje Stolina.
Komunikace ambasád
Klíčovou roli ve funkčnosti systému Drozd hrají i ambasády v daných destinacích. „Je tam několik druhů přístupů. Aplikaci Drozd spravuje konzulární odbor ministerstva. Naši pracovníci rozesílají zprávy s tím, že návrhy na ně dostáváme právě od zastupitelských úřadů v zahraničí, protože právě oni jsou v terénu a vidí, jaká je situace, a mohou nejlépe posoudit, zda situace vyžaduje reakci třeba v podobě zprávy. Jde to od pracovníků ambasád, typově od konzulů,“ popisuje Stolina.
Právě v souvislosti s komunikací s ambasádou v Tel Avivu popsala redakci problém i turistka Věra. Když se snažila volat na telefonní číslo velvyslanectví, nepodařilo se jí to. „Instrukce jsou, ať voláme ambasádám. Ale čísla nebyla dostupná, nedalo se dovolat. Nouzová linka patrně v Izraeli funguje pouze z izraelského čísla. My samozřejmě izraelské číslo nemáme,“ popsala Seznam Zprávám.
K ministerstvu zahraničí se ale podobné stížnosti nedostaly. „Slyšíme poprvé od vás, že by k tomu docházelo. Ale nejsme schopni technicky posoudit, jestli chyba spočívá v bezpečnostním nastavení například v Izraeli, tedy v přístupu místních operátorů v době probíhající krize. Nebo jde o přetížení sítě v době, kdy třeba docházelo k odvetným opatřením. Pro nás je primární kontakt vždy nouzová linka MZV, která je k dispozici občanům nonstop a dá se na ni dovolat i z cizího čísla. Máme to vyzkoušené,“ argumentuje Stolina.
Na dotaz, zda v době současného konfliktu na Blízkém východě posilovali kapacity ambasád, reaguje, že to operativně nejde. „Výrazně jsme posilovali hlavně nouzovou linku v Praze, která je centrální pro všechny tyto hovory, tam jsme navyšovali velmi výrazně kapacitu. Angažovali jsme všechny dostupné zdroje, přidávali jsme i licence pro program, ve kterém linka funguje. Ale na ambasádách to je něco jiného, tam je předem daný počet lidí a není možné jej operativně navyšovat,“ uzavírá Stolina.
