Článek
Rychlý obrat v otázce Hormuzského průlivu znovu ukazuje, jak křehká je bezpečnost jedné z nejdůležitějších dopravních cest celosvětového obchodu s ropou. Zatímco Írán nejprve v pátek oznámil jeho otevření, během několika hodin své rozhodnutí změnil.
Podle bezpečnostního analytika a politologa z Masarykovy univerzity Josefa Krause přitom nejde ze strany Íránu o složitou operaci. „Už samotná hrozba stačí k tomu, aby se žádná loď nepokoušela proplout,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Domnívá se, že k otočce přispělo prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o pokračující blokádě íránských přístavů. To později skutečně Teherán uvedl jako důvod uzavření. V optimistickém scénáři dalšího vývoje by však podle Krause spolu mohly obě země do 48 hodin jednat, USA by oznámily ukončení blokády a Teherán by Hormuzský průliv opět otevřel.
Írán v pátek oznámil znovuotevření Hormuzského průlivu, ale dnes v sobotu ho znovu uzavřel. Ještě před pár hodinami přitom průlivem proplouval konvoj tankerů. Jak je možné takto klíčovou trasu prakticky ze dne na den uzavřít?
Ve skutečnosti to není nijak složité. Lze to uzavřít pouze takhle verbálně. Írán jednoduše oznámí, že Hormuzskou úžinu považuje za uzavřenou. Není to tak, že tam íránské námořnictvo vytvoří kordon složený z lodí na červené čáře a brání ostatním v proplutí.
Pokud by se někdo pokusil proplout, stačí jeden útok – například raketou nebo bezpilotním prostředkem –, napadnout danou loď a zbytek týdne tam už nikdo nebude mít odvahu proplout. A hlavně žádná pojišťovna na světě takovou plavbu nepojistí.
Nyní je nutné považovat průliv za uzavřený, a to právě z toho důvodu, že to Íránci oznámili. Je to opravdu takhle jednoduché, a proto je vyděračský potenciál Íránu takhle silný.
Takže v praxi jde spíš o hrozbu než o fyzickou blokádu?
Už samotná hrozba stačí k tomu, aby se žádná loď nepokoušela proplout. A o to víc v situaci, kdy Íránci v posledních týdnech ukázali, že jsou schopni a ochotni proplouvající lodě skutečně napadnout, pokud neuposlechnou jejich příkaz.
Jak konkrétně Írán v posledních týdnech plavbu omezoval? Jsou informace o reálných útocích?
Ano, zhruba před dvěma týdny a dříve Írán několik připlouvajících tankerů ohrozil nebo poškodil. Asi poslední, který jsem zaznamenal, byl kuvajtský tanker.
Od té doby se žádná loď nesnažila proplout, pokud to neměla s Íránem dopředu domluvené. To se týkalo například čínských nebo některých francouzských lodí, kde hrála roli diplomacie a pravděpodobně i finanční dohody.
Mimo to ale začaly lodě proplouvat až včera ve chvíli, kdy bylo oznámeno otevření průlivu v souvislosti s dohodou o příměří. Ta byla pro Íránce klíčová zejména v bodě, že dojde k zastavení izraelských útoků vůči Libanonu.
Proč se tedy situace znovu tak rychle otočila?
Zdá se, že Donald Trump něco říkal Íráncům a zjevně potom něco jiného oznamoval na své sociální síti Truth Social. Zmínil, že Íránci slíbili otevřít Hormuzskou úžinu, ale zároveň potvrdil pokračování americké blokády íránských přístavů.
Íránci tím pádem řekli, že žádná dohoda není, a reagovali uzavřením Hormuzské úžiny. To je výsledek za poslední dva dny.
Jaký další vývoj v tuto chvíli očekáváte?
Spojené státy budou v tuto chvíli oznámení o uzavření průlivu zpracovávat. Předpokládám, že se Američanům do nějaké další otevřené konfrontace s Íránem úplně nechce, což samotná vyjednávání ukazují.
Dovedu si představit, že spolu budou obě země za jeden až dva dny znovu jednat, ať už fyzicky, nebo virtuálně, a dojde k oznámení o ukončení blokády íránských přístavů ze strany Spojených států. Íránci by v tom případě mohli Hormuzskou úžinu znovu otevřít.
To je optimistický scénář. V pesimistickém naopak hrozí sporadické konfrontace – například útok na loď, která by se pokusila proplout. To by vedlo k dalšímu uzavření průlivu a nárazovému skoku cen ropy na světových trzích.
Írán v pátek dočasně otevřel Hormuzský průliv. V sobotu ho opět uzavřel.
Má tato situace nějakou paralelu, kdy se strategická oblast takto rychle otevírala a zavírala, nebo jde o unikát?
Do značné míry jde o unikátní situaci. Je to dáno jednak geografickými specifikami Hormuzské úžiny, ale i specifikami íránského způsobu válčení.
Írán dnes dokáže Hormuzskou úžinu efektivně kontrolovat a ohrožovat díky tomu, že má například dostatek bezpilotních prostředků, které nákladově vyrábí za pár tisíc dolarů. Jejich nasazením je schopen způsobovat ztráty nejen Spojeným státům, které se snaží o opak, ale případně i celosvětovému společenství a globální ekonomice v řádech desítek miliard dolarů.
Žádný stát neměl historicky takovou páku, ať už geograficky, ale i technologicky. Je to teď strašlivě snadné, laciné a Íránci si toho jsou vědomi.
