Dvacet let od prvního finále má další šanci. Hrál NHL, ale titul mu chybí

Rány létaly zleva i zprava. Do konce prvního finále zbývaly necelé tři minuty a jako kdyby se pardubický útočník Vladimír Sobotka dostal do pračky. Z jedné strany do něj vrážel Richard Nedomlel, pořádně ostrý chlap, který váží 119 kilo. Na mantinel ho pak tlačil další drsný bek Patrik Koch.

„Ani jsem nevěděl, co se stalo. Nějak jsem se tam zapíchl a nešlo se z toho dostat,“ vykládal Sobotka už v docela dobré náladě po prvním vítězství Pardubic nad Třincem.

Jak se pod tlakem dvou drsňáků cítil? „Zajímavě,“ culil se.

Po dvaceti letech se ve finále potkává s třineckým kapitánem Martinem Růžičkou. Táhne se mezi nimi zajímavá sága, v níž je výrazně úspěšnější lídr Ocelářů.

Všechno začalo v roce 2006. Sobotkovi bylo osmnáct let, patřil k pokladům Slavie. Tým táhli zkušení Josef Beránek nebo Tomáš Vlasák, řádil v něm raubíř Radek Duda. Mezi nimi zaujal talent z Třebíče. V kádru byl tehdy i Roman Červenka, ale na závěr sezony ještě nebyl připravený. Trenér Vladimír Růžička ho tak nechal pomáhat prvoligovému Ústí nad Labem.

Ve finále Slavia nastoupila proti Spartě, kde kralovali Petr Bříza, Jaroslav Hlinka nebo Petr Ton. Martin Růžička dostal občas místo ve čtvrtém útoku. Sparta finále tehdy vyhrála, Růžička vybojoval svůj první extraligový titul.

Další vyhrál už s Třincem v roce 2011, stal se klubovou legendou a přidal dalších pět zlatých medailí. Českou nejvyšší soutěž vyhrál celkem sedmkrát.

V sobotu, když jeho tým v Pardubicích prohrál 2:3, kráčel do kabiny ve svém klasickém nastavení. Vousatý chlap byl pekelně naštvaný. Oči propichovaly všechny kolem. Vůbec byste neřekli, že sledujete chlapa, který má trofejí plnou skříň. Spíš šlo o někoho, kdo šíleně baží po prvním poháru.

Cestou do kabiny chtěl okamžitě zabouchnout dveře, které vedly do mixzóny. Štvalo ho, že se průhledem dají sledovat bezprostřední emoce jeho týmu.

Prásknul s nimi. Ale dveře zavřít nešly kvůli vystrčenému zámku. Tak aspoň přivřel.

Má v Třinci už jinou roli, než dřív, kdy bořil rekordy produktivity. Jeho 33 bodů v 18 zápasech z mistrovské sezony 2010/11 stále nikdo nepřekonal. Dnes je mentorem v lajně se dvěma juniorskými reprezentanty Matějem Kubiesou a Petrem Sikorou. Může gólem a asistencí pomoci, ale už se od něj nečeká žádná kanonáda.

Podobně je na tom Sobotka v Pardubicích. Na přesilovku se taky dostane, ale ne v první vlně. Od gólů jsou v týmu někdejší slávistický parťák Červenka nebo Lukáš Sedlák. Po Sobotkovi se chce spíš kvalitní defenzivní práce, vyhrát vhazování, jistit ostatní.

Ale stále si drží výkonnost, aby měl roli v nejbohatším klubu Česka. „Asi je to pěkný,“ přikývne, že se po dvaceti letech potkává ve finále znovu s Růžičkou. „Abych řekl pravdu, snažím se teď tímhle směrem nemyslet. Vyhýbám se médiím, úplně všemu. Nic nečtu, trochu změna u mě. Soustředím se jen, abychom podávali výkon, jaký se očekává,“ pokračuje.

Ve finále se objevil naposledy se Spartou před čtyřmi lety, kdy je porazil Třinec. Od roku 2017 nevyhrál titul nikdo jiný než právě Oceláři a Kometa Brno.

„Touha uspět je hodně velká,“ vypálí rázně Sobotka.

„Je to strašně blízko i strašně daleko. Vyhráli jsme první zápas a musíme se zaměřit na ten druhý. A pak…,“ na chvíli se pardubický útočník zamyslí. Jako kdyby se dostával myšlenkami někam, kam už nechce. „Ne, to nebudu rozebírat,“ zavrtí hlavou.

Bůhví, jestli mu do hlavy náhodou neskočila další vzpomínka na bitvu s Oceláři. Na jaro 2024 totiž asi nikdo nezapomene. Sparta se Sobotkou vedla nad Třincem 3:0 na zápasy a prohrála 3:4. Do té doby platilo, že ještě nikdo tohle manko neotočil.

„Máme důležitý první krok. Ale z naší strany to ideální výkon nebyl, musíme být lepší,“ má jasno pro další dny. Pořád platí, že Třinec má v extralize ohromný respekt. Sice před rokem prohrál ve čtvrtfinále (se Spartou, Sobotka byl jejím kapitánem), teď ale ožil. Část staré party zůstala, okysličil ji návrat bratří Kovaříčků, nákup Oscara Flynna, mladí hráči z vlastní akademie i Boris Žabka na lavičce.

Proti Třinci se stále hraje špatně. „No jasně, systémově jsou na tom velmi dobře a pořád platí, že se k nim těžko prochází. Ale když budeme rychlí, zvládneme je napadat a sebereme jim puky, bude to dobré,“ nabízí svůj pohled Vladimír Sobotka.

Vadilo mu, že Pardubice nedokázaly Třinec víc zatlačit a získat si převahu: „Chtěli jsme být lepší a aktivnější. Třinec nás trochu uspával, ale v neděli chceme být aktivnější.“

Vladimír Sobotka odehrál 548 zápasů v NHL, zahrál si za Česko na Světovém poháru, na olympiádě i na mistrovství světa.

Ale titul ještě nezískal. Teď mu k němu chybí tři výhry.

Pokud je na druhé straně ale Třinec s nasupeným Růžičkou? Budete na pozoru, i kdyby scházela jedna jediná výhra.