Článek
Obě delegace seděly proti sobě u dlouhého dřevěného stolu.
Ukrajinci udržovali kamenné tváře a občas si něco zapsali. Jejich bulharské protějšky vedené tehdejším prezidentem Rumenem Radevem jim vysvětlovaly, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou „nemá vojenské řešení“ a že „další a další zbraně nepomůžou“.
Volodymyr Zelenskyj se tehdy v červenci 2023 v Sofii neudržel. „Bůh chraň, aby se stala nějaká tragédie a vy jste byli na mém místě,“ začal ukrajinský prezident. „A co když vám lidé se společnými hodnotami nepomůžou? Co budete dělat? Řeknete: ‚Putine, prosím vezměte si bulharské území?‘“ Radev se odpovědi vyhnul.
Bulharsko s Ukrajinou sice nesousedí, ale má pro ni velký význam z jiného důvodu. Právě přes rumunské a bulharské teritoriální vody proudí většina vývozu ukrajinského obilí: lodě využívají prostor NATO, aby se ukryly před ruskými útoky, které by jim mohly hrozit v mezinárodních vodách.
Kandidát na Orbánova náhradníka
Jako hlava státu měl Rumen Radev jen malý vliv na reálná rozhodnutí. Střídající se vlády v Sofii zpravidla stály na straně Kyjeva, což má význam zejména při hlasováních na půdě Evropské unie, jejíž podpora je pro napadenou zemi životně důležitá.
Teď už ale 62letý politik prezidentem není. V lednu se funkce předčasně vzdal, aby mohl kandidovat v parlamentních volbách. Jeho koalice je v nedělním hlasování favoritem na vítězství a jako premiér už by Radev mohl situaci Kyjevu zkomplikovat.
I proto teď evropská média o Radevovi píší jako o jednom z politiků, který by po porážce maďarského premiéra Viktora Orbána mohl místo něj na evropské úrovni hájit ruské postoje.
Exprezident má dlouhou historii výroků, v nichž dával najevo vstřícnost k Rusku a naopak skepsi vůči Ukrajině a její schopnosti se bránit.
Ostře se postavil proti nedávno uzavřené dohodě Sofie s Kyjevem o spolupráci s tím, že jen zatáhne Bulharsko do války. Podporuje další nákupy ruských energií a zpochybňuje pokusy Moskvy ovlivňovat volby v evropských zemích.
„Radevův přístup zůstává obezřetnější a méně konfrontační než Orbánův, přestože dal najevo, že chápe argumenty proti sankcím,“ poznamenala pro Seznam Zprávy analytička Maria Simeonovová ze sofijské pobočky think tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).
Podezření z ruského vměšování v Bulharsku
Bulharská vláda podle zjištění serveru Politico požádala Evropskou unii o asistenci při odvracení ruského vlivu na předvolební kampaň. Sofie kvůli podezření určila i zvláštní vyšetřovací tým, kterému radí známý bulharský novinář Christo Grozev, pracující pro investigativní server Bellingcat a často rozkrývající ruské vlivy.
V Bulharsku se podobně jako v Rumunsku v roce 2024 objevilo podezření, že na některých sociálních sítích figuruje řada účtů s nejasným původem a aktivně podporuje některé kandidáty.
Po Orbánově nedělní prohře se prezentuje jako jeden z mála evropských politiků, schopných mluvit s Kremlem. „Jsme jediným členským státem Evropské unie, který je zároveň slovanský i pravoslavný,“ řekl nedávno. „Můžeme být důležitou spojkou v celém mechanismu… k obnovení vztahů s Ruskem,“ vysvětlil.
Radev je sice prakticky jedinou velkou tváří kampaně své koalice Progresivní Bulharsko, ale před volbami poskytl jen dva rozhovory. Kam až je ochoten zajít, se i proto analytici většinou zdráhají odhadovat.
„Jeho strategie je pronášet tak vágní a nejasná prohlášení, jak je možné, aby voliči mohli slyšet, co od něj slyšet chtějí,“ podotkla pro server Politico Boriana Dimitrovová z bulharské výzkumné agentury Alpha Research. Má za to, že se Radev snaží oslovit voliče napříč celým spektrem.
„Podle toho, jaká delegace právě přijela, si vybírá, jestli vyvěsí ukrajinskou vlajku, nebo ne,“ poukázal pro agenturu AFP na jeho prezidentské období bulharský sociolog Parvan Simeonov.
Analytička ECFR poznamenává, že Radev nakonec pravděpodobně nebude otevřeně proruský. „Veřejné mínění v Bulharsku zůstává hodně proevropské, což omezuje politický prostor pro explicitní spojení s Moskvou,“ uvedla Simeonovová pro Seznam Zprávy.
Očekává od něj spíše další důraz na „mírové“ snahy, které by mohl prezentovat jako alternativu vůči „solidaritě s Ukrajinou“ prosazované Evropskou unií. Bude podle ní nadále mluvit o ekonomických nákladech sankcí.
Korupce a mafiánský stát
Faktem je, že v bulharské předvolební kampani není válka na Ukrajině tím hlavním tématem, které by rezonovalo. Bulhaři jdou volit parlament poosmé během pěti let. Mezitím několikrát ve velkém vyšli do ulic, aby dali najevo touhu zatočit s korupcí.
Bulharsko je v každoročním žebříčku vnímání korupce sestavovaném organizací Transparency International spolu s Maďarskem v tomto ohledu nejhorší zemí v Evropské unii. Do toho zůstává nejchudší v celém bloku, a Bulhaři tak logicky touží po změně.
Radev si navíc během prezidentského mandátu vybudoval pověst bojovníka proti korupci. Do politiky vstoupil bez zkušeností, býval oblíbeným pilotem stíhačky a náčelníkem vojenského letectva, ale právě to mu pomáhalo distancovat se od politických stran.
Velkou popularitu získal během obřího skandálu v roce 2020, kdy Bulharsko řešilo vliv zdejších oligarchů na státní zastupitelství. Prokuratura tehdy provedla razii v prezidentově kanceláři a krátce zadržela dva jeho spolupracovníky.
„To jen posílilo jeho důvěryhodnost jako bojovníka proti ovládnutí státu. Když vztek veřejnosti narůstal, vyšel jednoho letního večera mezi dav, zvedl zaťatou pěst, odsoudil korupci a vyzval ‚gangstery‘, aby opustili vládu,“ vysvětlila bulharská novinářka Borjana Džambazovová.
Tehdejší protesty nakonec svrhly vládu dlouholetého konzervativního premiéra Bojka Borisova. Jeho strana GERB je v letošních volbách hlavním soupeřem Radevova Progresivního Bulharska.
Dlouholetý bulharský premiér Bojko Borisov. Zůstává lídrem strany GERB, která je i součástí končící koalice, ale v čele vlády už nestojí.
I tentokrát Radev v kampani mluví o zničení „mafiánského státu“ a boji s „oligarchickým modelem“. Veřejné zakázky plánuje kontrolovat s pomocí umělé inteligence a slibuje reformu soudního systému.
Radev sice nezpochybňuje bulharské členství v NATO a Evropské unii, ale často se vůči těmto organizacím vyjadřuje kriticky. Stavěl se například proti přijetí eura, kterým se v Bulharsku platí od začátku letošního roku, a (neúspěšně) prosazoval v této otázce referendum.
Zvládne vůbec sestavit vládu?
Podle průzkumů Progresivní Bulharsko nedosáhne na parlamentní většinu. Má šanci získat asi třetinu hlasů, druhý GERB se pohybuje zhruba o deset procentních bodů níž. Koaliční jednání se ale můžou protáhnout.
Radev vyloučil spolupráci s Borisovem i s další stranou, která pravděpodobně získá výrazné zastoupení a jejíž lídr Deljan Pejevski je na americkém a britském sankčním seznamu kvůli korupci. Další kandidující koalice (Pokračujme ve změně - Demokratické Bulharsko) s šancí na větší počet poslanců má zase problémy s Radevovými proruskými postoji.
„Pokud Radevův politický tábor dosáhne silného výsledku a bude mít jasný náskok před druhou stranou, může se pokusit o menšinovou vládu a spoléhat na ad hoc parlamentní podporu dalších stran,“ nastínila Simeonovová možný povolební vývoj.
Podle ní by s touto strategií mohl Radev uspět, pokud zůstane společnost unavená neustálým opakováním voleb. „Mohlo by to zvýšit ochotu dalších stran tolerovat - nebo alespoň mlčky podporovat - menšinovou vládu,“ dodala.
Dimitar Bečev z think tanku Carnegie Europe má pochyby, jestli Radev vůbec zvládne náročná koaliční jednání vést.
„Prezident má úplně jiný popis práce než lídr největší strany, jehož úkolem je vyjednávat dohody s ostatními stranami,“ řekl serveru Politico. „Neviděli jsme ho v akci. Nevíme, jak bude jednat, čeho je schopný a jaké jsou jeho limity.“
