Přibývá vážných plísňových onemocnění a úmrtí na ně. I kvůli moderní léčbě rakoviny

Možná jste se taky dívali na populární televizní seriál Last of Us, jehož druhá řada měla premiéru letos na jaře. Odehrává se ve světě, v němž většinu lidstva vyhubila houbová nákaza, která se původně rozšířila infikovanou moukou. Konkrétně šlo o zmutovanou houbu rodu cordyceps, která skutečně existuje, napadá a posléze zabíjí hmyz. Lidem ublížit nemůže. Jiné, více mikroskopické houby je však zabít dokážou. A děje se to stále častěji, i když skutečně ohrožení jsou až na naprosté výjimky jen lidé s hodně oslabenou imunitou.

Lékaři se shodují na tom, že jde tak trochu o odvrácenou stranu stále účinnější moderní léčby některých vážných chorob, díky níž třeba lidé s rakovinou nebo těžkým revmatologickým onemocněním mohou žít déle. Jejich imunitu ale léčba oslabí natolik, že se mohou nakazit některým z běžných mykotických onemocnění, na které ale můžou i zemřít.

Náchylnější k takovému průběhu jsou také těžcí diabetici. Ke zvyšujícímu se výskytu mykotických infekcí přispívá i nadměrné používání některých léků a také oteplující se klima.

Podle Petra Smejkala, internisty, infektologa a hlavního hygienika pražského Institutu klinické a experimentální medicíny, nejsou mykotické nemoci jako takové nebezpečnější než dříve, ale jejich výskyt stoupá. Proč? „Protože se pacienti s vážnými onkologickými a revmatologickými onemocněními dožívají vyššího věku. Daní za tu skvělou léčbu, která jim pomáhá, je snížení jejich imunity – a tím i zvýšený výskyt mykotických onemocnění,“ vysvětlil lékař.

Přispívá k tomu i fakt, že imunita ve vyšším věku slábne tak jako tak. Ne tolik, aby jinak zdravý člověk chytil vážné mykotické onemocnění, ale dost na to, aby ho léčba nějaké nemoci oslabila víc než mladší jedince.

„K tomu připočtěme, že pacienty častěji léčíme antibiotiky – což vede k porušení rovnováhy, narušení přirozených slizničních bariér, třeba i ve střevě, a přemnožení hub. Když se k tomu přidá snížení imunity, může to přerůst v těžkou mykotickou infekci,“ popsal lékař.

Petr Smejkal přirovnává oslabení lidí po moderní, úspěšné, ale náročné léčbě k imunodeficitu, kterým v minulosti před objevem účinné léčby trpěli lidé nakažení virem HIV – mnozí umírali na banální infekce, proti nimž se jejich tělo neumělo bránit.

Celosvětově podle studie Davida Denningema z Manchesterské univerzity publikované v časopise The Lancet Infectious Disease na mykotické infekce zemřou ročně téměř čtyři miliony lidí, před deseti lety to byla polovina.

Nejčastější příčinou smrti popsanou ve studii je některá z aspergilóz způsobujících fatální zápaly plic (aspergily jsou všudypřítomné houby, vyskytují se ve vzduchu, v půdě, prachu, stavebních materiálech, některých potravinách a ve vodě, do těla se dostávají dýcháním). Umírají na ně zejména lidé s těžkým astmatem, rakovinou plic, pacienti s leukémií či ti, kteří podstoupili orgánovou transplantaci, případně lidé, kteří se nakazili na jednotce intenzivní péče, kde původně skončili s nějakým jiným problémem.

To potvrzuje i Smejkal. „Onemocnění se vyskytují prakticky jen u pacientů se sníženou imunitou. Tedy u těch, kteří mají nádorová onemocnění, těžká revmatologická onemocnění vyžadující imunosupresívní terapii (působící proti vlastní imunitě - pozn. redakce), nekontrolovaný diabetes či berou léky potlačující imunitní reakce a zabraňující tak tomu, aby se neodhojil transplantovaný orgán.

Mykotická neboli houbová onemocnění způsobují kvasinky a plísně. Pro zdravého člověka nejsou nebezpečné. U lidí s hodně oslabenou imunitou se ale mohou po setkání s některým z těchto původců vyvinout život ohrožující nemoci, které vyžadují okamžitou nitrožilní léčbu antimykotiky.

Podle Petra Smejkala to ve většině případů nejsou ti samí původci jako u banálních mykóz. Těžké mykotické infekce způsobují většinou jiní původci. Například houba Cryptococcus napadající centrální nervový systém či již zmíněné plicní infekce vyvolané houbou Aspergillus nebo houbou Pneumocystis. „Ale například v případě běžných kvasinek rodu candida se mohou banální kvasinkové záněty (známé nejčastěji z gynekologických zánětů - pozn. redakce) rozšířit í do krve. A u pacientů se sníženou imunitou mohou vést k těžké sepsi i smrti,“ popsal lékař.

Člověk s normálně fungující imunitou se po setkání s nimi nenakazí, a tedy ani neonemocní. Případně má u něj nemoc banální průběh. Pro člověka s výrazně oslabenou imunitou riziko představují, a to velmi vážné. Jak se jim může bránit?

Houby tohoto typu se vyskytují prakticky všude v okolním prostředí, jsou v půdě, na potravinách, ve střevech. „Styku s nimi se neubráníte žádným perfektním hygienickým opatřením. Vstup do organismu umožní narušená bariéra a jejich šíření oslabená imunita. Dostanou se dovnitř porušenou kůží nebo sliznicí, trávicím traktem nebo dýchacími cestami,“ popsal lékař Smejkal.

Zároveň platí, že některé zvláštní druhy hub a infekce s nimi spojené se vyskytují jen v určitých oblastech světa, takovým případem je například histoplazmóza v USA. Jde o infekční onemocnění způsobené vdechnutím spor houby Histoplasma capsulatum. Toto onemocnění je často spojováno s ptačím a netopýřím trusem a je běžné jen v některých oblastech světa.

Pravděpodobnost zavlečení jinam není vysoká, houby se chovají jinak než běžné viry nebo bakterie, které se snadno přenášejí z člověka na člověka třeba kapénkovou infekcí. Schopnost hub infikovat někoho zdravého je však minimální. V tom se realita liší od televizního seriálu, stejně jako se houbová infekce nepřenese z člověka na člověka.

Jaké pacienty nejčastější trápí vážná mykotická onemocnění? Jak již bylo řečeno, jde o ty s oslabenou imunitou. Tím jsou myšlena skutečně závažná oslabení imunity, ne situace, kdy člověk třeba chytne každou podzimní rýmu, která se kolem něj mihne.

Často jde o lidi po léčbě nějakého zhoubného nádoru nebo pacienty s nemocemi krve, jako je například leukémie. „Pacienti s nemocemi krve a oslabenou imunitou mají vysoké riziko rozvoje invazivních mykotických infekcí s vysokou úmrtností, “ potvrdila docentka Barbora Weinbergerová z Interní hematologické a onkologická kliniky Fakultní nemocnice v Brně.

Jejich výskyt i podle jejích slov roste v souvislosti s používáním intenzivnější a agresivnější léčby zhoubných nádorů krve, novou biologickou léčbou, léčbou starších pacientů a delší dobou přežívání pacientů díky pokrokům v léčbě. Jinými slovy: kvůli tomu, že pacienti s nemocemi krve mají lepší léčbu i lepší šanci na přežití.

Mykóza se kvůli snížené obranyschopnosti pacientů s nemocemi krve na rozdíl od zdravého jedince šíří přímo v tkáních a cévách a krví je roznášena po těle. Postup infekce je pak velmi rychlý. I proto rizikoví pacienti dostávají s ohledem na riziko rozvoje mykotické infekce preventivní léčbu antimykotiky s účinkem proti houbovým patogenům, která významně snižuje riziko nákazy. „Například u vysoce rizikových nemocných z 20 až 60 procent na pět a méně,“ vyčíslila docentka. Pokud infekce propukne, záleží úspěšnost léčby hodně na včasné diagnostice a rychlosti zahájení léčby.

Napadení plísněmi hrozí i lidem s revmatoidní artritidou a dalšími revmatickými onemocněními, jako je třeba Bechtěrevova nemoc, která se léčí pomocí kortikosteroidů nebo moderní biologickou léčbou. Obojí jim může pomoci, ale obojí rovněž oslabuje imunitu. Plísně se mohou rozšířit jak do kloubů, tak může vypuknout celkové onemocnění.

Ke zvýšenému riziku nákazy rovněž přispívá dlouhodobá hospitalizace. „Nemocnice je rizikové prostření a já každému pacientovi říkám, že se musíme snažit jej propustit do domácího ošetřování hned, jak to půjde,“ podotýká k tomu hlavní hygienik IKEM.

Odborníci se zároveň setkávají s tím, že se některé houby stávají odolné na dosavadní antimykotika, podobně jako přestávají antibiotika platit na některé bakterie. Na druhou stranu je moderní léčba vážných houbových infekcí šetrnější. Moderní léky proti mykózám nejsou pro člověka zdaleka tak toxické ve srovnání s těmi, která se používaly ještě před třiceti lety.

S vážnými mykotickými onemocněními se setkávají i lékaři jiných oborů než ti zaměřující se na léčbu vážných chorob. Například čelistní chirurgové – těžký zánět zubů, kostí i měkké tkáně způsobený vláknitou houbou rodu mukormykóza nedávno řešili na Klinice ústní, čelistní a obličejové chirurgie brněnské fakultní nemocnice. Lékaři museli ženě část napadené čelisti odstranit. I tady se ale našel spouštěč v podobě předchozího zhoubného onemocnění a následného oslabení po jinak úspěšné léčbě rakoviny.

Objevují se ale, byť vzácně, i případy, kdy pacient s těžkým mykotickým onemocněním žádnou léčbu tlumící obranyschopnost organismu před tím neabsolvoval. To byl i případ ženy trpící aspergilózou, léčící se na stomatologické klinice pražské Všeobecné fakultní nemocnice - nákaza se jí do obličeje dostala zřejmě již před lety při nehodě skrz otevřenou ránu, roky rostla a postupně jí deformovala obličej. To je totiž pro tento typ infekcí typické, vyvíjejí se velmi pomalu. Pro houby je totiž mnohem těžší pronikat tkáněmi než pro viry a bakterie. Je to jiné než v případě rychle postupující mykotické infekce u pacientů s oslabenou imunitou třeba na hematoonkologii, která se šíří krví.

Dobrat se toho, kolik lidí na vážné plísňové infekce v Česku zemře, není možné, protože tato úmrtí nepodléhají centrální registraci. Hospitalizováno s nimi podle dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku ročně je přes sedm tisíc lidí – nejčastěji kvůli kandidóze, což je násobně více než v minulosti.

Číslo však bude nejspíše ještě vyšší, protože onemocnění se hlásí jen u lidí s imunodeficitem, například po léčbě rakoviny nebo orgánové transplantaci. V Česku nicméně zatím chybí plošné povinné hlášení a sledování těchto infekcí i u ostatních nemocných. Mělo by to smysl i kvůli většímu přehledu o tom, jaké kmeny plísní a kvasinek se šíří, a nasazení účinné léčby. Už teď je zřejmé, že tyto infekce, respektive jejich léčba, zatěžují rozpočty nemocnic. Nemluvě o tom, že kvůli nim může zemřít člověk, který by se jinak vyléčil třeba z rakoviny.

Odborníci, jejichž pacientům mykotická onemocnění hrozí, ale nemoci monitorují. Situaci monitoruje i Národní referenční laboratoř pro mykózy a antifungální rezistenci, která sbírá, eviduje a analyzuje houbové patogeny.

Šéfredaktorka webu Vitalia.cz