Článek
Tichomořský ostrovní stát Nauru chce opustit koloniální název a přejmenovat se na Naoero. Parlament v úterý změnu podpořil potřebnou dvoutřetinovou většinou, teď ji ještě musí potvrdit celostátní referendum.
Návrh na přejmenování třetího nejmenšího státu světa (po Vatikánu a Monaku) původně předložil prezident David Adeang začátkem letošního roku. V projevu z 29. ledna argumentoval, že „navrhovaná změna se snaží věrněji ctít dědictví našeho národa, náš jazyk a naši identitu“.
Nauřané vnímají změnu názvu jako snahu odpoutat se od koloniální minulosti. Podle vlády označení „Nauru vzniklo, protože název Naoero nebylo možné správně vyslovit v cizích jazycích a byl změněn ne naší vůlí, ale kvůli pohodlí“.
Vláda plánuje, že změna názvu se projeví v národních symbolech a v oficiální identitě na regionální i mezinárodní úrovni, včetně Organizace spojených národů.
Koloniální historie Nauru sahá do konce 19. století, kdy ostrov anektovalo Německo. Po první světové válce se ostrov stal mandátním územím Společnosti národů ve společné správě Austrálie, Nového Zélandu a Velké Británie. Tím zůstalo až do získání nezávislosti v roce 1968.
Kolonizátoři v Nauru využívali mimořádně kvalitní fosfátová ložiska k výrobě hnojiv. Těžba pokračovala i po vyhlášení nezávislosti a přinesla ostrovu výrazný ekonomický růst. Zásoby fosfátů však postupně vyschly a centrální část ostrova dnes tvoří neúrodná a prakticky neobyvatelná krajina.
Nauru zdaleka není jedinou zemí, která se rozhodla ke změně názvu. Nedávno se například rozhodlo africké Svazijsko vrátit k předkoloniálnímu pojmenování Eswatini. V obdobném duchu se v minulosti přejmenovala Barma na Myanmar nebo Cejlon na Srí Lanku.
Nauru - základní informace
- Rozloha - 21 km2 (třetí nejmenší na světě)
- Počet obyvatel - asi 12 tisíc (třetí nejnižší na světě)
- Nauru nemá oficiální hlavní město. Faktickou metropolí je distrikt Yaren.
- Většina obyvatel hovoří jazykem „dorerin naoero“, který je vedle angličtiny oficiálním jazykem.
- Prezidentem je od roku 2023 David Adeang.
