Článek
Americké volby pravidelně poutají pozornost investorů po celém světě. S každým volebním cyklem se objevují úvahy o tom, které sektory budou vítězi a které naopak mohou na změnu politického kurzu doplatit. Přesto historie ukazuje, že význam voleb pro dlouhodobý vývoj akciových trhů bývá často přeceňován.
Investoři mají tendenci soustředit se na to, kdo vyhraje. Mnohem důležitější však bývá, v jaké kondici se nachází ekonomika, jak se vyvíjejí úrokové sazby, inflace a zisky firem. Právě tyto faktory mají na výnosy akciových trhů dlouhodobě podstatně větší vliv než politická příslušnost prezidenta nebo složení Kongresu.
Nejistota ano, trvalý dopad většinou ne
Volby přesto nejsou z pohledu trhů bezvýznamné. Předvolební období bývá tradičně spojeno se zvýšenou volatilitou. Investoři se snaží odhadnout budoucí podobu daňové politiky, regulace, obchodních vztahů nebo veřejných výdajů. Trhy obecně nemají rády nejistotu, a proto bývá nervozita před volbami vyšší než v běžných obdobích. Jakmile je však výsledek znám, nejistota mizí a investoři se mohou vrátit ke sledování ekonomických fundamentů. Historicky proto bývá období po volbách pro akciové trhy často příznivější než měsíce, které jim předcházejí.
Představa, že akciím automaticky prospívá jedna politická strana více než druhá, je zjednodušující. Historie nenabízí jednoznačný důkaz, že by republikánští či demokratičtí prezidenti přinášeli investorům systematicky vyšší výnosy.
Finanční trhy totiž nereagují na samotné politiky, ale na důsledky jejich kroků. Rozhodující je, zda nová administrativa podpoří hospodářský růst, jak ovlivní inflaci, zda povede k růstu nebo poklesu rozpočtových deficitů a jaké podmínky vytvoří pro podnikatelské prostředí.
Proč investorům vyhovuje rozdělená moc
Zajímavé je, že z historického pohledu nebyla pro akciové trhy nejpříznivější období, kdy jedna strana ovládala celý Washington. Naopak velmi dobře si trhy vedly v situacích, kdy byla moc rozdělena mezi prezidenta a Kongres.
Důvod je poměrně jednoduchý. Rozdělená vláda omezuje možnost rychle prosazovat rozsáhlé změny v daňové, regulační nebo fiskální politice. Vyšší předvídatelnost bývá pro investory příjemnější než ambiciózní reformní programy, jejichž ekonomické dopady jsou obtížně odhadnutelné.
O budoucnosti trhu rozhodnou jiná témata
Přestože se pozornost soustředí na volby, investoři by neměli přehlížet mnohem významnější faktory. Jedním z nich je měnová politika americké centrální banky. Vývoj úrokových sazeb má přímý dopad na cenu kapitálu, investiční aktivitu firem i ocenění akcií.
Neméně důležitý bude vývoj firemních zisků. Americké akcie vstupují do další etapy ekonomického cyklu s vysokými očekáváními, která bude potřeba naplnit. Pokud se růst ziskovosti zpomalí, mohou být dopady na trhy výraznější než jakýkoli volební výsledek.
Vedle toho pokračuje strukturální trend spojený s rozvojem umělé inteligence. Investice do datových center, výpočetní infrastruktury a digitálních technologií dnes představují jeden z hlavních motorů růstu amerických firem. Jejich význam pravděpodobně výrazně přesáhne délku jednoho volebního období.
Volit lze emoce, investovat by se mělo racionálně
Americké volby bezpochyby přinesou zvýšenou volatilitu, silné emoce i výrazné mediální pokrytí. Historie však opakovaně ukazuje, že pokoušet se řídit investiční portfolio podle volebních preferencí není dlouhodobě příliš úspěšná strategie.
Pro investory bude i tentokrát důležitější sledovat inflaci, úrokové sazby, hospodářský růst a schopnost firem vytvářet zisky. Budoucnost akciových trhů totiž pravděpodobně neurčí volební místnosti v Pensylvánii nebo Georgii, ale vývoj americké ekonomiky a firemních výsledků.
