Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Centrální bankéři z Příkopů nás před čtvrtečním měnověpolitickým zasedáním nechali tak trochu nahlédnout do své kuchyně. Podle nedávných komentářů můžeme v bankovní radě České národní banky (ČNB) sledovat dva proudy. Jeden je spíše opatrnější a přiklání se k dalšímu snížení úroků o standardního čtvrt procentního bodu. Do tohoto tábora patří například viceguvernérka Eva Zamrazilová.
Pak tu jsou hned dva radní, kteří se v posledních dnech vyslovili, že únorové zasedání centrální banky může přinést razantnější snížení hlavní sazby, než je obvyklý 25bodový krok. Například viceguvernér Jan Frait si dokáže představit snížení o více než půl procentního bodu a nejspíš pro tento krok zvedne i ruku.
„Vždy jsem byl zastáncem toho, že až uvidíme, že sazby by se měly posunout na nižší hladinu, měli bychom přistoupit k odvážnější akci a dostat se tím na úroveň, která už pak bude vyžadovat pouze jemné ladění,“ uvedl Frait v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Tímto holubičím komentářem spustil mírný výprodej koruny, která „koketovala“ s psychologickou bariérou 25 korun za euro.
Frait svůj konkrétní návrh na čtvrtečním zasedání zváží v závislosti na nové prognóze. Lednové přecenění podle něj ale nepřineslo žádné významné šoky a výhled ekonomického růstu, poptávky domácností a inflačních tlaků se zmírňuje.
Přesto se viceguvernér přiklání spíše k dosavadní rétorice bankovní rady, že úroky bude nutné na vyšší úrovni držet déle, než napovídá prognóza z dílny analytické sekce centrální banky. Frait to zdůvodňuje tím, že pouze tímto způsobem bude cílová rovinka ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli úspěšně zvládnuta. Na druhou stranu sazby na konci roku pod „čtyřkou“ považuje za realistické.
Podobným tónem, byť s opatrnějším akcentem, hovořil i radní Tomáš Holub. Ten pro Lidové noviny připomněl, že čtvrteční debata bankéřů bude probíhat především kolem tempa snižování sazeb. Zda tedy pokračovat obvyklými krůčky po 25 bazických bodech, nebo se již na čtvrtečním zasedání či v dohledné budoucnosti otevírá prostor pro výraznější uvolnění měnových podmínek.
„I kdybychom na příštím zasedání 8. února rozhodli pro snížení základní úrokové sazby na 6,25 procenta, měnové podmínky by zůstaly přísně nastavené,“ nechal se nedávno slyšet.
Podle Holuba platí, že pokud by koruna měla tendenci oslabovat výrazněji někam nad zmíněných 25 korun za euro, mohlo by to tempo snižování úrokových sazeb přibrzdit. Pokud by se kurz „utrhl“ o poznání více, mohla by ČNB dle Holuba cyklus snižování sazeb dokonce dočasně přerušit.
Současný tlak na korunu je však podle něj pouze dočasný a pravděpodobně odezní, až se do snižování úroků pustí také Evropská centrální banka. Její prezidentka ale na nedávném zasedání uvedla, že cyklus snižování sazeb nezačne dříve než v létě, což může korunu potápět.
K holubičímu křídlu bankovní rady se pak možná přiklání i Jan Kubíček, který v posledním rozhovoru pro časopis Bankovnictví zmírnil obavy z toho, jak proběhne lednové přecenění zboží a služeb. „Zatím se zdá, že hrozba zvyšování cen potravin byla neopodstatněná,“ uvedl. Zdůraznil naopak rizika související se slabým hospodářským růstem.
Ve finále bude ovšem důležitý také postoj samotného guvernéra centrální banky Aleše Michla, který s veřejnými vystoupeními tradičně dosti šetří. Jeho názor však mohou ovlivnit jak poslední údaje o tuzemské ekonomice, tak celkové vyznění nové prognózy.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
