Článek
Tři desetiletí od svého vzniku si připomíná Divadlo Bez Zábradlí, kde se mnohé z osobností stojící u jeho vzniku sejdou ve čtvrtek na této pražské scéně v paláci Adria. A čtvrtstoletí svého působení slaví Divadlo v Dlouhé, které se divákům poprvé otevřelo 16. listopadu 1996.
„Čtvrtstoletí existence divadla si připomínáme v průběhu celé letošní sezony, samotný výroční den oslavíme premiérou inscenace režijního tandemu SKUTR Mistr a Marketka a ke stejnému datu chystáme souhrnnou publikaci,“ řekla ČTK mluvčí Divadla v Dlouhé Karola Štěpánová. Ve foyer divadla jsou vystaveny fotografie připomínající okamžiky, situace a umělce, které ke čtvrtstoletí Divadla v Dlouhé patří. Historii divadla připomene dnes večer v ČT dokument Krátké čtvrtstoletí Divadla v Dlouhé.
Román Michaila Bulgakova Mistr a Markétka je jedním z nejtajemnějších děl světové literatury, plný hádanek, symbolů a náznaků. Jeho čtenář se ocitne ve společnosti, která chce stvořit lepšího člověka i lepší svět, místo toho ale stvoří svět plný strachu, jenž se dá zneužít jako zbraň proti všemu, co se vymyká průměru. Divadlo v Dlouhé plánuje v současné sezoně uvést také dramatizaci románu Doba z druhé ruky: konec rudého člověka Světlany Alexijevičové. Touto sérií se obrací k identitě sovětského člověka - sovětské společnosti jako palčivé hrozby dnešní Evropy, uvedla mluvčí divadla.
Divadlo Bez zábradlí zahájilo v září 30. sezonu. Jako jedno z prvních soukromých ještě v Československu ho založilo několik herců pod vedením Karla Heřmánka v roce 1992. Založili ho po odchodu z Divadla na Zábradlí, které tehdy procházelo personálními změnami, a trochu natruc, jak přiznávali, ho nazvali Divadlo Bez zábradlí.
Za 30 let má Divadlo Bez zábradlí za sebou řadu inscenací, které přilákaly tisíce diváků a měly stovky repríz – hry jako Jakub a jeho pán, Revizor, Blbec k večeři, Tři muži na špatné adrese, Hráči, Kontrabas a mnoho dalších. Na inscenacích spolupracovaly režisérské legendy, jako třeba Jiří Menzel nebo Sergej Fedotov. A Heřmánek nedávno předal vedení divadla svým dvěma synům, Karlovi a Josefovi.
Ve čtvrtek se na jevišti při vzpomínání na historii divadla sejdou Veronika Freimanová, Jana Švandová, Jiří Bartoška, Jan a Rudolf Hrušínští, Pavel Zedníček či zakladatelská dvojice Hana a Karel Heřmánkovi. Ve foyer divadla bude výstava fotografií, plakátů a dalších materiálů, které jsou s existencí této scény spjaty.
Divadlo Na Fidlovačce, původně Tylovo divadlo v Nuslích, vybudoval před sto lety herec a podnikatel Stanislav Langer. Původně byl jeho záměr postavit nuselský divadelní stánek v prostorách Nuselského pivovaru, nakonec získal pozemek na druhé straně Botiče, v parku, kde se konala ševcovská pouť Fidlovačka. Divadlo se mělo slavnostně otevřít 28. října 1921, den předem ale zemský stavební úřad otevření stavby kvůli nedodělkům zakázal. Langerovi se podařilo po provedení pár oprav divadlo otevřít 5. listopadu, připomíná mluvčí divadla Lucie Purchartová.
Divadlo ve své historii měnilo název i svou náplň, až bylo za normalizace uzavřeno a budova chátrala. V roce 1994 se hlavách Elišky Balzerové a Tomáše Töpfera zrodil nápad na znovuvybudování scény. Díky veřejným sbírkám a sponzorům se to povedlo a 28. října 1998 se divadlo znovu otevřelo. Nejprve Töpfer, potom Balzerová divadlo vedli, od roku 2016 má scéna nové vedení.
Diváci si na Fidlovačku rychle našli cestu, divadlo nabízí atraktivní nenáročné tituly pro široké publikum. „Sezonu jsme odstartovali v plném proudu a diváci chodí a chodí stále více. Jsme rádi nejen kuli našemu divadlu, ale kvůli kultuře,“ uvedla Purchartová. Zatím poslední premiérou Fidlovačky je adaptace filmového muzikálu Kouř, v současné sezoně scéna plánuje ještě čtyři premiéry. „Snažíme se vynahradit sobě i divákům nucenou pauzu, kterou jsme měli. Přejeme si spokojené diváky, chceme pro ně zábavu a aby každá návštěva u nás pro ně byla nezapomenutelným zážitkem. K nám se chodí divák bavit, zasmát se nahlas a zapomenout na starosti kolem,“ dodala mluvčí.
