Hlavní obsah

Izrael vytvořil seznam svých představitelů, jimž hrozí soud v Haagu

Foto: Profimedia.cz

Žena oplakává mrtvé členy rodiny al-Lúh, které zabila izraelská raketa v srpnu 2014.

Reklama

17. 7. 2020 13:35

Tajný seznam vznikl ještě předtím, než Mezinárodní trestní soud (ICC) rozhodne, zda bude vyšetřovat podezření z válečných zločinů na palestinských územích. Na seznamu figuruje i premiér Netanjahu a ministr obran Ganc.

Článek

Pokud se haagský tribunál začne zabývat údajnými válečnými zločiny na palestinských územích, mohli by být izraelští politici a představitelé armády a tajných služeb při výjezdu do zahraničí zatčeni. Izrael proto sestavil jejich tajný seznam, informoval deník Haarec.

Seznam čítá dvě až tři stovky osob, některé z nich přitom ani nevědí, že na něm figurují. Izraelská vláda ho udržuje v tajnosti, protože se obává, že zveřejnění by mohlo ohrozit lidi, kteří na něm jsou. Haagský soud by totiž seznam jmen pravděpodobně posoudil jako oficiální přiznání Izraele, že osoby na seznamu se podílely na incidentech, které se vyšetřují.

Premiér, ministři obrany, armádní velitelé

Podnět k tomu, aby Mezinárodní trestní soud vyšetřoval Izrael, ale také palestinské hnutí Hamás z válečných zločinů v roce 2014, kdy proběhla izraelská vojenská operce Ochranné ostří, podala žalobkyně Fatou Bensoudaová.

Právě politici a vojenští velitelé, kteří rozhodovali a účastnili se války v Gaze, budou prvními, o nichž bude mezinárodní tribunál jednat. Patří k nim premiér Benjamin Netanjahu, bývalí ministři obrany Moše Jaalon, Avigdor Lieberman a Naftali Benet z řad politiků, dále bývalí šéfové izraelské armády Gadi Eizenkot a Benny Ganc (nyní ministr obrany a vicepremiér) i nynější šéf generálního štábu Aviv Kochavi a bývalý i současný šéf kontrašpionáže Šin bet Joram Cohen a Nadav Argaman.

Kromě těchto „velkých jmen“ ale seznam obsahuje i jména lidí na mnohem nižších pozicích, jako jsou armádní velitelé nebo také úředníci, kteří dávali razítka na dokumenty s různými druhy povolení pro židovské osady na palestinských územích. Ty jsou totiž z hlediska mezinárodního práva ilegální a i jejich zakládáním by se mezinárodní tribunál teoreticky mohl zabývat.

Foto: Profimedia.cz

Archivní snímek z Gazy po bombardování izraelskou armádou.

O tom, zda se tak skutečně stane, rozhodne tříčlenný panel soudců. Těmi jsou Maďar Peter Kovacs, Francouz Marc Perrin a soudkyně z Beninu Reine Adelaide Sophie Alapiniová-Gansouová. Právě oni by měli vyslovit konečné stanovisko, zda do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu spadají i zločiny spáchané v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě. Výše zmíněná žalobkyně Bensoudaová došla v prosinci k závěru, že by zločiny na palestinských územích měl ICC vyšetřovat.

Izrael odmítá uznat jurisdikci haagského soudu

Izrael argumentuje tím, haagský tribunál v tomto případě vyšetřovat nemůže, protože Palestinská autonomie není představitelem suverénního státu a protože jde o politický spor. Židovský stát odmítá uznat jurisdikci ICC a nehodlá se případného procesu nijak účastnit. S Bensoudaovou ale v první fázi předběžného vyšetřování izraelské úřady komunikovaly.

Izraelská vláda také podle serveru The Times of Israel jmenovala v červnu zvláštní tým, který obsahuje členy Národní bezpečnostní rady, ministerstev spravedlnosti a zahraničí a také vojenské prokuratury, aby koordinoval postup státu vůči ICC.

Izrael podle deníku Haarec rovněž zvažuje, že by tajně financoval jednoho z amici curiae (institut anglosaského právního systému, který označuje osobu, jež není stranou sporu, ale dobrovolně nabídne soudu informaci o svém právním nebo jiném pohledu na projednávaný případ).

Izraelskou pozici u soudu by mohla ještě zhoršit plánovaná anexe palestinských území, k níž mělo původně dojít na začátku července. Kvůli pandemii koronaviru, která zasáhla židovský stát už ve druhé vlně, a také ochabující podpoře z USA ale izraelská vláda k tomuto kroku zatím nepřistoupila. O jeho protiprávnosti hovoří jak OSN, tak i Evropská unie i představitelé izraelské opozice.

Haagští soudci nyní mohou celý případ odložit, nebo naopak vyšetřování povolit. V druhém případě je možné, že se zatím nebudou zabývat otázkou jurisdikce na palestinských územích a nechají rozhodnutí až na pozdější dobu v průběhu vyšetřování. Právě to je podle většiny právních expertů pravděpodobný scénář.

Válka v Gaze, osady, střelba u plotu

Pokud k vyšetřování dojde, netýkalo by se jen výše zmíněné operace Ochranné ostří, ale také budování židovských osad a také střelby podél plotu na hranici mezi Pásmem Gazy a Izraelem. V části posudku věnovaného vojenské operaci Bensoudaová poukázala na to, že členové izraelské armády „úmyslně zahájili disproporční útoky v odvetě minimálně za tři incidenty a úmyslně zabili a způsobili vážná zranění“.

„Navzdory jasným a trvalým výzvám na Izrael, aby zastavil své aktivity na okupovaných palestinských územích, které odporují mezinárodnímu právu, není žádné znamení, že s tím skončí,“ napsala žalobkyně v části věnované osadám. Poukázala na to, že Izrael naopak plánuje anexi.

ICC by se podle ní měl zabývat i situací na hranici Gazy z roku 2018, kdy bylo zabito 200 lidí, mezi nimiž bylo i 40 dětí, a tisíce dalších Palestinců byly zraněny.

Na straně Izraele nicméně stojí „těžká váha“. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa už oznámila, že pokud začne ICC údajné válečné zločiny vyšetřovat, budou to USA brát jako politické gesto. V červnu Trump dokonce pohrozil sankcemi soudcům ICC, kteří by se na vyšetřování Izraele podíleli. Řada dalších států naopak vyjadřuje haagskému tribunálu podporu.

O tom, že nebezpečí případného zatčení neberou izraelští představitelé na lehkou váhu, svědčí i rozhodnutí bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové, která už z těchto důvodů zrušila v roce 2015 svoji plánovanou cestu do Evropy. Britští aktivisté tehdy žádali její zatčení kvůli její roli během války v Gaze v letech 2008–2009.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované