Článek
„Zčásti si myslím, že je zrušení odkladů správným krokem. Protože odklady skutečně dostávaly i děti, které je nepotřebovaly. Zároveň mám ale obavu, nebo až trochu strach, z toho, co tahle změna přinese. Spoustě dětí, které jsou nezralé nebo mají například vady řeči, by totiž odklad prospěl, ale nově budou muset do školy nastoupit,“ říká Marcela Křížová, která je učitelkou prvního ročníku na pražské Základní škole Ke Kateřinkám.
Odklady se od příštího školního roku výrazně změní a školy to řeší už nyní, protože se postupně uzavírají zápisy. Do základních škol tak budou od září nastupovat i děti, které by dnes dostaly odklad. Třeba kvůli tomu, že nejsou dostatečně zralé nebo si to z různých důvodů přejí rodiče. To už možné nebude. Povolené budou jen odklady ze zdravotních důvodů podepřené názorem lékaře specialisty.
„Nebudu hájit kroky předchozího vedení ministerstva,“ říká k tomu ministr školství Robert Plaga (ANO). Ale s tím, že změnu zároveň rušit nehodlá.
Nástup úpravy odkladů ve svém úřadu zdědil. V Česku se totiž utrhly ze řetězu. V posledních letech nastupovala s odkladem skoro čtvrtina ročníku.
„Je nezpochybnitelné, že odkladovost byla v Česku vysoká,“ nerozporuje Plaga z tohoto pohledu změnu, která byla přijatá za minulé vlády, ale pod poslaneckým návrhem byli podepsaní všichni zástupci stran, i z hnutí ANO a SPD, a hlasovala pro něj rovněž jednomyslně tehdejší vláda i opozice.
„Část dětí odklad opravdu nepotřebovala. Ale je velká otázka, u kolika by to naopak bylo potřebné a problém se nám tak přesune z mateřských škol do prvních tříd. Nemyslím si, že pouze přidání asistenta pedagoga do první třídy bude dostatečnou podporou,“ vysvětluje svůj postoj Plaga.
Toho se obávají také učitelky, které dnes učí v první třídě nebo je to čeká příští rok. Tedy že změna pak nemusí být ku prospěchu opravdu každého dítěte, jak by to mělo být.
„Asistenti v prvních třídách určitě pomůžou. Na druhou stranu se ale nedá čekat, že se všechno vyřeší v prvním ročníku. Myslím, že by bylo ideální, aby s dětmi šli pak i do druhé, možná i třetí třídy,“ dodává Křížová.
Každopádně ale změna od příštího školního roku platí. Letos je přechodový rok. Děti narozené po 31. březnu 2020 mohou ještě o odklady žádat podle původního zákona, příští rok to bude platit už pouze pro děti narozené o letních prázdninách, od roku 2028 už budou pravidla jednotná.
Nové vedení Ministerstva školství tohle rozhodnutí rušit nehodlá. Chce nejprve vyhodnotit, jak se změna projeví ve školách.
„Neptáme se, zda má mít dítě odklad školní docházky, ale jak ho podpořit, aby přechod z mateřské do základní školy úspěšně zvládlo,“ popsala vedoucí oddělení speciálního vzdělávání, školských poradenských zařízení a primární prevence Ivana Blažková z MŠMT na první ze série konferencí Národního pedagogického institutu věnované právě plynulému přechodu z mateřské do základní školy a poděkovala učitelům, že na to budou myslet.
Budeme muset zpomalit, říkají učitelé
„Obávám se, že se výrazně prohloubí rozdíly ve třídě, protože opravdu nevíme, jaká skladba žáků se nám sejde,“ říká Michaela Jindrová, která v příštím roce bude mít první ročník na 4. základní škole Cheb.
Uvědomuje si, že bude proto potřeba s částí dětí jet pomalejším tempem, aby přechod mezi mateřskou a základní školou co nejlépe zvládly.
„Doteď jsme měli výuku v první třídě nastavenou tak, že jsme například prošli celou abecedu. Děti zkrátka zvládly základy čtení a počítání. Teď ale očekávám, že se může stát, že učivo 1. ročníku budu muset rozvolnit a část nechat do 2. ročníku,“ dodává Jindrová.
A zástupci Ministerstva školství zmiňují, že tohle bude opravdu nutné a učitelé by se neměli bát zvolnit tempo u dětí, kterým to prospěje. Ubýt by mělo v prvních ročnících i tlaku na výkon, mimo jiné tím, že se zruší známkování.
V první třídě se už nebudou smět žákům dávat známky od září 2027, to samé pak začne platit o rok později pro druháky. Zároveň žádný prvňák nesmí nehledě na svůj prospěch propadnout.
Leckde by odklady uvítali
Další učitelé, se kterými Seznam Zprávy hovořily, také zmiňují, že chybí učební materiály, které by mohli využít právě pro žáky, kteří budou zaostávat a dnes by dostali kvůli nezralosti odklad.
„Rád bych, aby bylo možné i nadále získat odklad na základě sociálního znevýhodnění, ale chápu, že je potřeba počet odkladů obecně snížit,“ dívá se na to z pohledu své školy ředitel základky v ústeckých Předlicích Martin Košnar.
Děti ze zdejší vyloučené lokality málokdy docházejí pravidelně do mateřské školy. V celém okrese Ústí nad Labem nechodí do školky pětina dětí mezi 3 a 5 lety věku. Hůře je na tom z tohoto pohledu už jen Most, kde jde o 21,8 procenta dětí. Pro takové děti je pak daleko těžší start v základní škole, proto část z nich dostávala dnes odklad.
Ministerstvo školství si tenhle problém uvědomuje, a proto ministr Plaga chce tlačit na to, aby děti docházely do školky ne jen povinný poslední předškolní rok, ale aby absolvovaly ve školce alespoň roky dva.
„Kdyby se povedlo, aby rodiče dávali děti svědomitě do mateřské školy, což se ale v našem případě nestává, tak by se to vyřešilo. Vidíme pak, že našim dětem prospívá přípravná třída,“ dodává Košnar.
I přípravné třídy by se ale měly do budoucna rušit. Podle zákona nejpozději k 1. září 2029. Tenhle bod je z celé změny nejspornější, respektive se o něm vede od počátku největší debata. Takže se ještě může stát, že nakonec přípravné třídy v systému zůstanou.
Tento mezistupeň pro děti s odkladem totiž funguje i regionálně velmi rozdílně. Vznikaly postupem let především tam, kde chyběly kapacity mateřských škol. Zatímco v celém Královéhradeckém kraji jich tak funguje jen 5 a chodí do nich 58 dětí, v Ústeckém kraji jich je 98 a navštěvuje je skoro 1200 dětí.
