Hlavní obsah

Kdo předvídá letos krizi, riskuje důvěryhodnost. Nikdo neví, zda a kdy roznětky bouchnou

Pavel Kysilka ve studiu Burza vysvětluje, co ovlivní českou ekonomiku v nadcházejícím roce.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Jaké události ovlivní v nadcházejícím roce český byznys? Podle ekonoma Pavla Kysilky jsou klíčové faktory tyto: konec kvantitativního uvolňování, při němž Evropská centrální banka pumpovala do ekonomiky velké peníze. Dále brexit a potenciální globální obchodní války. A konečně, zda v Evropě potrvá současná konjunktura.

Článek

Bývalý centrální bankéř, exšéf České spořitelny a zakladatel firmy 6D Academy Pavel Kysilka osobně nevěří, že Česko zasáhne letos krize. Najisto ale nic předpovídat nehodlá: „Ekonomové, kteří říkají, že letos krize přijde, riskují důvěryhodnost. Nedá se to předvídat,“ krotí přibývající pesimistické hlasy.

Zároveň ale připouští, že kolem nás doutná řada dlouhodobě neřešených problémů, které se mohou stát roznětkou příštího hospodářského ochlazení. „Slabost italské ekonomiky, Řecko, které se nemůže dostat ze svých dluhů, přetrvávající problémy ve Francii. Dělení Evropy na sever, který investuje do jihu, a chudý jih. Další roznětkou může být šok z brexitu, z globálních obchodních válek, energetický šok,“ vypočítává.

Dobře podle něj je, že žádný zdroj nebezpečí se nerýsuje v české ekonomice. Země je ale se svým okolím provázaná, takže závisí na prosperitě států, které se staly jejími největšími trhy.

Za důležitý úkol české vlády pokládá Kysilka rozhodnutí o budoucnosti energetiky. „Rozhodnutí o jádru (o tom, zda stavět nové jaderné elektrárny – pozn. red.) určí na desetiletí koncepci české energetiky a ceny pro spotřebitele. Je to zcela zásadní otázka, řešila ji už Pithartova vláda v 90. letech, ale nakonec to zůstalo na další kabinety,“ říká ekonom.

Vzhledem k nevypočitatelnosti trhu, evropské energetické politiky i k překotnému technologickému vývoji ale Kysilka vládě dnes radí „nedělat nevratná rozhodnutí, spíše pragmatické krátkodobé kroky“. Jinými slovy – do stavby jaderného zdroje se nepouštět a počkat na další vývoj v oboru.

Druhá část rozhovoru s Pavlem Kysilkou:

Druhá část rozhovoru s Pavlem Kysilkou.Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy

Dalším důležitým faktorem pro Česko je podoba brexitu, o níž budou britští poslanci rozhodovat 21. ledna. Divoký brexit, při němž by se musely znovu od začátku budovat obchodní vazby s Velkou Británií, považuje za velké riziko pro Česko. „Británie je naším třetím až čtvrtým největším obchodním partnerem, znamená pro nás víc než celá Čína a Rusko dohromady,“ připomíná.

Za nešťastný považuje přístup Evropské unie k britské snaze o odchod. „Hlasy, které slyším z Bruselu, považuji za velmi smutné. Zaznívá odtud unisono: Teď to Británii oslazujeme a do budoucna to osladíme všem, koho by napadlo z Unie vystupovat. To je ze strany evropských politiků infantilní,“ říká bývalý bankéř.

Česko by se podle něj mělo spojit se zeměmi, které mají díky svým podobně otevřeným ekonomikám stejný zájem jako my na co nejotevřenějších mezinárodních obchodních vztazích. „Největším rizikem je pro nás hrozba globálních obchodních válek. Proto bychom měli hrát s dalšími spojenci, jako je Slovensko nebo Rakousko, silnou aktivní úlohu, aby nedocházelo k eskalaci konfliktů mezi státy a aby se ochladily horké hlavy některých státníků,“ říká Pavel Kysilka.

Co si šéf 6D Academy myslí o evropské klimatické politice? Proč považuje za mimořádně zajímavý příběh spojení Kellnerovy Air Bank s Monetou Money Bank? A jak se vyrovnat s nedostatkem pracovních sil na českém trhu? Sledujte obě části rozhovoru, jež jsou součástí tohoto článku.

Reklama

Doporučované