Hlavní obsah

Komentář: Ministr padl. Se superministrem nebude líp

Daniel Zeman
spolupracovník redakce
Foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a brzy i dopravy Karel Havlíček míří na jednání vlády, snímek z listopadu 2019.

21. 1. 10:05

Představa, že ministr Havlíček kvalitně obsáhne veškerou agendu nového superúřadu a třeba se pustí i do realizace Národního investičního plánu, který ze 70 procent tvoří právě dopravní stavby, je úsměvná. Více v komentáři Daniela Zemana.

Článek

Ministr dopravy je nevděčná role. Každé pochybení, každé špatné rozhodnutí je vidět takřka v přímém přenosu. Takový ministr školství může být v klidu, že se děti učí zbytečnosti podle špatných osnov, to je většině lidí fuk, však oni si mladí nějak poradí. A ministryně pro místní rozvoj je úplně vysmátá – prakticky nikdo netuší, co má vlastně na starost, natož co každý den dělá.

Ale ministr dopravy je na pranýři 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce; pokud vůbec tak dlouho ve funkci vydrží. Neopravuje se dálnice – jeho vina. Opravuje se dálnice – jeho vina. Nestaví se dálnice – jeho vina. Nejedou vlaky – jeho vina. Nestaví se vysokorychlostní železnice – jeho vina. Pokud totiž v Česku něco stojí opravdu za starou belu, je to stav dopravní infrastruktury. A je to čím dál tím víc vidět.

Ví to Andrej Babiš, vědí to Babišovi voliči a vědí to i všichni možní adepti a adeptky na ministerské křeslo. Doprava je Babišovou Achillovou patou, neexistující dálnice a věčně rozkopaná D1 jej připravují o víc voličů než všechna Čapí hnízda a na Krym zavlečení příbuzní dohromady. Vždy do toho sice vstoupí jako deus ex machina a telefonátem zastaví rekonstrukci nebo jako teď zruší tendr na nový web, ale to se nedá dělat donekonečna.

Ministerstvo dopravy má ANO v držení nepřetržitě šest let, to už se Vítem Bártou nebo Alešem Řebíčkem straší blbě.

ANO přitom nemá kde vzít nové lidi, na dopravu má snad ještě méně expertů než na jiné oblasti, a to je co říct. Snad jen ve vysokorychlostní dopravě se za hnutí výrazněji angažuje poslanec Martin Kolovratník. Proč z něj není ministr? Pokud má všech pět pohromadě, je mu jasné, že by byl za pár měsíců s jeho politickou kariérou konec, ende, šlus.

Nepřízeň lidu je jedna věc, s tím se dokáže ministr nějak srovnat. Horší je, když vás vlastní premiér a člověk, který vás do funkce nominoval, považuje za onuci a posledního z posledních. Běžně se údajně stávalo, že Babiš na Kremlíka řval na zasedání vlády nebo ho kritizoval, kudy chodil. Šéf k pohledání.

Nutno dodat, že čerstvě odvolaný Vladimír Kremlík nebyl zrovna akceschopným politikem s tahem na branku. Odpovědnosti se vyhýbal, ve funkci nic převratného neudělal. Klidně se mohlo stát, že si na něj lidé v zasedačce sedli, protože ho přehlédli. Ani v oblasti PR to žádný lumen nebyl. Předbíhat frontu truchlících u rakve Karla Gotta v době největšího národního žalu, to byla kalouskovská sabotáž všech Prchalových PR snah.

Kremlík nechápal dokonce ani to, že po premiérově veřejné kritice za zmršený tendr na „e-shop“ s dálničními známkami za 400 milionů má sklopit uši a kát se. Nepochopil pravidla hry a ještě se obhajoval a odmítal se omluvit. Že si může sbalit svých pět švestek, muselo být Kremlíkovi jasné v okamžiku, kdy ho premiér nepozval na jednání s člověkem, který tvrdí, že onen e-shop naprogramuje s desítkami dalších lidí během víkendu a zadarmo.

Novopečený superministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček je v budování mediálního obrazu mnohem schopnější. Nemělo by proto nikoho překvapit, pokud se společně s Babišem zúčastní plánovaného víkendového hackathonu. Mohou roznášet ajťákům kávu, mžourat jim přes rameno na kódy a pochvalovat si, jak se díky těmto borcům povedlo zachránit desítky milionů. Národ sobě, dívej, mámo, tihle „týpci“ pro nás něco dělají, ne jako křiklouni z Milionu chvilek.

Právě pondělní oznámení zamýšlené „fúze“ ministerstev průmyslu a obchodu a dopravy je – se vší úctou k Jaroslavu Kuberovi – tou nejdůležitější informací. Snižování počtu ministerstev je českým politickým evergreenem. Dříve s tím operovala Nečasova vláda, teď si tuhle myšlenku osvojil Andrej Babiš. Snadné počty. Méně ministerstev, méně úředníků, vyšší výkon státní správy. Jeden ministr, který obsáhne vše od zahraničního obchodu přes lithium, 5G, nový blok jaderné elektrárny až po nové dálnice a železnice, ČOI a BESIP. A pak se může sloučit i to ministerstvo zemědělství a životního prostředí, vždyť je to prakticky totéž. Jedni řeší pole, druzí motýle. Motýle žijí na poli. Značka ideál!

Trendem ve světě je ovšem větší specializace. V současnosti má Česko 14 ministerstev, co do počtu obyvatel poloviční Dánsko má ministerstev 19, nepočítáme-li v obou případech úřad předsedy vlády. Mají třeba vlastní ministerstvo pro daně. Protože je to zkrátka extrémně složitá problematika. Od roku 2007 mají vlastní ministerstvo pro otázky klimatu a energie. Protože to berou vážně a chápou, že to spolu úzce souvisí. Zbyteční úředníci? Nepotřebné úřady? Přebujelá byrokracie? Řeklo by se, že podle OSN druhá nejlepší země pro život to dělá lépe než my, kteří jsme ve stejném žebříčku skončili na 20. místě…

Babiš se podle všeho inspiroval v Estonsku. Kde jinde. Estonsko miluje, mluví o něm pořád, pořád o něm i sní, když náhodou spí. Bohužel, mluvení a snění je skoro to jediné, na co se zmůže. Právě v Estonsku mají sloučené ministerstvo ekonomických vztahů a komunikací – přičemž pod komunikací si představují jak betonovou autostrádu, tak internet. Ministr Havlíček si sice představuje hlavně ten beton a atomové reaktory, ale to nevadí, to se poddá. Babišovi sice možná ve svatém nadšení uniklo, že ono sloučené estonské ministerstvo je současně zastupováno dvěma ministry – jedním pro infrastrukturu, druhým pro zahraniční obchod. Ale to nevadí, to se poddá.

Představa, že ministr Havlíček kvalitně obsáhne veškerou agendu nového superúřadu a třeba se pustí i do realizace Národního investičního plánu, který ze 70 procent tvoří právě dopravní stavby, je úsměvná. Možná má plán, že jako krizový manažer vše srovná do latě, vyhodí sedmého ředitele ŘSD od doby, co má ANO dopravu v gesci, a nastane nirvána. Ale pak spadne koncem března pár sněhových vloček na D1, případně nastane nějaký jiný naprosto nepředvídatelný kolaps, a Andreji Babišovi významně zacuká žilka na čele. A dosavadní oblíbenec pana premiéra může začít odpočítávat…

Reklama

Doporučené