Článek
Čínské Čcheng-tu prodloužilo lockdown kvůli strachu z šíření covidu ve většině města na neurčito. Pro obyvatele to bylo překvapení, protože původně měla uzávěra zavedená 1. září skončit ve středu.
V lockdownu tak zůstává 16 z 23 městských částí, což zahrnuje víc jak 16 milionů lidí. Všechny je čeká každodenní testování na koronavirus. I v obvodech, které se lockdownu vyhnuly, musí lidé na testy ještě v pátek a neděli.
Podmínky lockdownu jsou navíc, jak je v Číně zvykem, velmi přísné. Domácnosti mohou například na nákup potravin a dalšího nezbytného zboží. A to pouze pokud jí v předchozích 24 hodinách vyšel negativní test.
Úřady ve městě ve středu odhalily jen asi 116 případů covidu, čímž celkový počet pozitivně testovaných za poslední měsíc vzrostl asi na 1800. Přísný lockdown je tak v ostrém kontrastu se snahou většiny světa vrátit se k normálnímu životu.
Čínská centra v lockdownu
Podobné tvrdé lockdowny kvůli malému počtu nakažených vyhlašují pravidelně po celé Číně. Od konce srpna bylo alespoň částečně zavřených přes 70 měst, kde žije na 300 milionů lidí.
Čínská vláda totiž vyvíjí silný tlak na samosprávy jednotlivých provincií, aby dál prosazovaly politiku nulové tolerance covidu-19. Pro vládnoucí komunisty je to zvlášť důležité před říjnovým stranickým sjezdem, kde má být prezident Si Ťin-pching v rozporu s tradicí už potřetí v řadě potvrzen ve své funkci.
Čínské lockdowny provází skandály:
„Strana se chce ujistit, že nic neobvyklého, jako je velká epidemie, nemůže potenciálně ohrozit společenskou stabilitu a zastínit proces předání vedení – a nemluvě o pošpinění Si Ťin-pchingovy osobní důvěryhodnosti jako vůdce,“ řekl pro CNN Yanzhong Huang, vedoucí pracovník pro globální zdraví v Radě pro zahraniční vztahy.
Komunistická strana tvrdí, že strategie nulové tolerance koronaviru je účinnější než modely západních demokracii. Ve skutečnosti byla ale některá města na lockdown tak nepřipravená, že tam začaly docházet potraviny.
Například v pondělí se na čtyři dny uzavřelo centrum města Kuej-jang po nahlášení 132 nakažených. Už ve středu se obyvatelé obraceli na sociální sítě s prosbami o jídlo.
Obzvláště vážná situace pak byla v obřím bytovém komplexu Huaguoyuan, kde bylo uvařeno na 400 000 lidí. Někteří z nich uvedli, že tři dny hladověli.
V dalším městě lockdown delší dobu unikal pozornosti, než 27letý mladík zveřejnil na internetu příběh své těhotné manželky. Žena podle něj potratila, protože jí odepřeli lékařskou péči. Úřady slíbily, že případ důkladně prošetří.
Frustrace obyvatel roste
V některých městech ale úřady narazily na odpor. Ve Wu-chanu, původním epicentru pandemie, které jako první na světě zavedlo lockdown, uspořádali obyvatelé o víkendu protest a dožadovali se zrušení nové týdenní uzávěry.
Na odpor narazila čínská vláda už na jaře, když na dva měsíce uzavřela Šanghaj. To ochromilo ekonomiku a lidé začali vládní strategii kritizovat.
Jak se žilo v Šanghaji:
V reakci na to Si Ťin-pching vydal důrazné varování kritikům a slíbil, že „rozhodně bude bojovat proti jakýmkoli slovům a činům, které zkreslují, zpochybňují nebo popírají“ jeho politiku nulového covidu.
Navzdory tomu je jasné, že nespokojenost čínské populace s touto strategií roste. Zmíněný Yanzhong Huang z Rady pro zahraniční vztahy ale míní, že společenskou nespokojenost stát zvládne.
„Ještě to nedosáhlo bodu zvratu. Většina lidí se stále drží vládního narativu o nezbytnosti nulového covidu,“ uvedl pro CNN s odkazem na zakořeněné obavy z viru a jeho dlouhodobých zdravotních dopadů.
Huang dále řekl, že nadcházející sjezd strany by mohl otevřít „politické okno pro potenciální politický posun“ od nulové tolerance covidu. Očekávat ale nějaký zásadní politický posun je podle něho jen zbožným přáním.
