Koronavirus vs. americká politika. Spojenými státy zmítají stranické boje

V americkém Senátu, horní komoře Kongresu, se hlasovalo v neděli večer. Na stole byl návrh zákona o obrovské finanční injekci pro americkou ekonomiku sužovanou koronavirovou krizí – pomoc měla podle amerického listu The New York Times činit až dva biliony amerických dolarů. Tedy v přepočtu až 52 bilionů korun.

Z toho by šla podpora pro malé podnikatele i velké firmy, počítá se s pomocí leteckým společnostem. Podle agentury AP by průměrná americká čtyřčlenná rodina dosáhla na finanční pomoc ve výši tří tisíc dolarů, v přepočtu zhruba 75 tisíc korun.

Návrh zákona ale zablokovali demokratičtí senátoři – hlasování skončilo remízou 47 pro, 47 proti, přičemž pro schválení legislativy je ve stočlenném Senátu zapotřebí nejméně 60 hlasů.

Šéf senátních demokratů Chuck Schumer o návrhu řekl, že jde o „obří korporátní fond záchrany bez odpovědnosti“. Jednoduše měl podle demokratů zákon upřednostňovat velké firmy před potřebami států, měst i nemocnic. Zablokovaná dohoda by podle nich mimo jiné dostatečně neochránila pracovníky třeba ve zdravotnictví. Po třech dnech intenzivních vyjednávání tak strany nedokázaly najít kompromis, který by americkou ekonomiku nakopl.

Co dál? Nedělní neúspěch v Senátu způsobil další otřes na finančních trzích. V pondělí se například podle francouzské televize France 24 v reakci na hlasování propadly na asijském trhu ceny ropy. Původně bylo v plánu dosáhnout dohody do pondělí a zákon začít co nejrychleji uplatňovat – podle Reuters právě na důkaz podpory finančním trhům.

Demokraté ale teď chtějí podle předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové přijít s vlastním návrhem. Pelosiová to řekla v neděli po setkání se šéfem senátních republikánů Mitchem McConnellem s tím, že si jsou názory obou stran na klíčové otázky stále vzdálené. Nesouhlas s republikánskou dohodou ale může Demokratické straně přinést negativní body – podle některých celý proces prostě zdržují.

Spojené státy nejsou jedinou zemí, v níž se řeší taková pomoc domácí ekonomice. Ne všude se ale stal finanční balíček v koronavirové krizi předmětem stranických půtek. Někde ani nemusí procházet parlamentním schvalováním. „Bezprecedentní“ finanční pomoc plánuje kvůli pandemii viru SARS-Cov-2 i Velká Británie, zřejmě se ale obejde bez (politických) průtahů. Rozhoduje se o ní na vládní úrovni.

Ministr financí Rishi Sunak podle deníku Metro minulý týden oznámil, že vláda bude mít více než 300 miliard liber, v přepočtu skoro 9 bilionů korun, k dispozici coby záruku za půjčky britským firmám. Vedle toho ještě oznámil, že lidé s finančními potížemi způsobenými koronavirem budou moci na tři měsíce přerušit splácení hypoték, a rozšířil roční úlevu od některých daní také na všechny hoteliérské a volnočasové firmy. Podobnou pomoc plánuje třeba i francouzská vláda.

Spojené státy jsou momentálně třetí nejzasaženější zemí novým koronavirem. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa jde o náročnou zkoušku pro Američany. Trump na svůj Twitter napsal, že se na konci patnáctidenní lhůty, kterou vyhlásil minulé pondělí, rozhodne, jakou cestou se USA vydají. Zhruba dvoutýdenní plán měl za cíl zpomalit šíření viru – podle doporučení se měli Američané uchýlit do izolace, omezit cestování a vyhýbat se lidnatým prostorům. V karanténě je teď bezmála třetina americké populace.

Trumpovo řešení krize je ale pod palbou kritiky. Na prezidenta zaútočil například demokratický starosta New Yorku Bill de Blasio – New York je v tuto chvíli ohniskem epidemie ve Spojených státech se skoro 17 tisíci nakaženými. „Přijde mi, že jsme na to sami. Od federální vlády jsme nedostali prakticky nic,“ řekl de Blasio americké televizi CNN. Starosta New Yorku také v neděli uvedl, že zásoby respirátorů a dalších zdravotních pomůcek se do 10 dnů vyčerpají.

Prezident se na nedělní tiskové konferenci situaci pokusil uklidnit. Uvedl, že se zásobováním třeba pomůže Národní garda Spojených států - její nasazení bude plně hradit americká vláda. Ve státech New York a Washington, kde je krize vůbec nejrozsáhlejší, pak budou k dispozici armádní sbory s inženýry, kteří budou připraveni vystavět polní nemocnice s tisíci lůžek navíc. I přes stále stoupající křivku nakažených Trump v neděli uvedl, že v boji „nad neviditelným nepřítelem“ USA vítězí.

De Blasia ale Trumpovo vystoupení příliš neuklidnilo. „Všichni Američané si zaslouží upřímnou pravdu. Je to horší a horší a duben a květen budou ještě mnohem horší,“ řekl v pondělí starosta New Yorku.