Zpochybňuje zažité představy. V Kunsthalle vystavuje Annette Messager

Velkou výstavu, nazvanou podle jednoho jejího díla Annette Messager: Tragikomedie, jí nově otevřela pražská Kunsthalle. Obsahuje díla vytvořená za více než půl století. Potrvá do 28. února 2027.

Annette Messager je vítězkou Zlatého lva z Benátského bienále či laureátkou japonské ceny Praemium Imperiale v kategorii sochařství. Velkou retrospektivu její tvorby uspořádalo pařížské Centre Pompidou, kromě toho vystavovala v londýnské Hayward Gallery, šanghajské Power Station of Art nebo telavivském Muzeu umění.

Podle pořadatelů Annette Messager využívá fotografie, textil i nalezené předměty k vyprávění příběhů zpochybňujících zažité představy o společnosti, genderu či umění. Věnuje se univerzálním lidským otázkám, týkajícím se lásky, ztráty, hravosti, strachu, komedie či tragédie.

„Její tvorba nám připomíná, že umění nepotřebuje vzácné materiály, že krása může vznikat z těch nejobyčejnějších věcí, že pod zdánlivě uklidňujícím povrchem může číhat hrůza a že tvořit znamená hrát si s maximální vážností,“ říká spolukurátorka výstavy Christelle Havranek.

Podle ní má Annette Messager ráda věci, které nejdou dohromady, a pracuje ve svých dílech s protiklady.

Výstava reflektuje témata, k nimž se Francouzka ve své tvorbě vrací opakovaně, jako jsou například proměna každodenních předmětů, pohádky a podobenství nebo úvahy o ženství. Díly zároveň prostupuje její osobní zkušenost z působení v uměleckém světě ovládaném muži, komplikovaný vztah k náboženství nebo politická atmosféra Paříže 70. let minulého století.

Právě tehdy vstoupila Annette Messager do širšího povědomí, když umělecky pracovala s různými identitami, například sběratelky, podfukářky či podomní obchodnice. Prostřednictvím fotografií a alb rozostřovala hranici mezi soukromým a veřejným, přičemž vlastní tělo i různá pozorování proměňovala v umělecký materiál. Tyto rané práce se často vyznačují intimitou deníků či osobních sbírek.

Předměty spojené s domácností nebo dětstvím umělkyně proměňuje v cosi neznámého, humorného či znepokojivého. Podobným způsobem přistupuje k pohádkám, mytologii a náboženství.

Jednou z opakujících se postav výstavy je pohádkový chlapec Pinocchio. Přehlídka vrcholí monumentální instalací nazvanou Casino, která vtahuje publikum do prostoru připomínajícího divadelní scénu. Vlnící se rudé hedvábí evokuje okamžik, kdy právě Pinocchia spolkne velryba a on se v jejích útrobách znovu setkává se svým otcem Geppettem.

Rozměrná instalace propojuje divadelnost, proměnu a touhu. Casino bylo původně představeno ve francouzském pavilonu na Benátském bienále v roce 2005, kde získalo Zlatého lva pro nejlepší národní expozici.

Výstavu doprovází komentované i takzvané performativní prohlídky s umělci, pětidílný přednáškový cyklus TransformArt: Tělo a materiál v současném umění, nedělní prohlídky s odborníky, projekce KunstKina a workshopy s lokálními designérkami, zaměřené na parfémy, šperky a práci s kovem.

Kunsthalle také v prosinci vydá anglickojazyčný katalog, pro nějž už má zajištěnou mezinárodní distribuci. Obsáhne text kurátorů Christelle Havranek a Thea Carnegyho-Tana, esej Léy Veinstein i rozsáhlý rozhovor s Annette Messager.