Zendaya a Pattinson zvrací z lásky. Film budí kontroverze, ale je skvělý

„Co je ta nejhorší věc, kterou jste v životě provedli?“ ptá se Rachel svých přátel, budoucích novomanželů Charlieho a Emmy. Ochutnávka svatebních vín se trochu protáhla, alespoň je příležitost se navzájem lépe poznat. Koneckonců není to tak dávno, co se do sebe zamilovali.

Potkali se v kavárně. On, stydlivý Angličan v podání Roberta Pattinsona. Ona, do knihy začtená Zendaya, hvězda seriálu Euforie nebo filmové Duny. Když si odskočí pro další kávu, Charlie v náhlém, poněkud děsivě vypadajícím záchvatu odhodlání rychle fotí opuštěnou knihu a googlí recenze, aby měl záminku Emmu oslovit a udělat dobrý první dojem. Stejně se mu to nepovede. „Na tohle ucho jsem hluchá,“ vysvětluje viditelně otřesenému muži dívka, která jeho falešné námluvy neslyšela. „Nechceš to zkusit znova?“

Nový film Drama, který tuto středu 1. dubna v rámci akce Tady Vary přednostně uvedou desítky kin po celé republice, mohl být romantickou komedií. Pod rukama norského režiséra Kristoffera Borgliho, autora satirické komedie Je mi ze sebe špatně nebo pocty Nicolasi Cageovi nazvané To se mi snad zdá, ale mutuje do vyšinutého thrilleru, ve kterém se láska během několika vteřin mění v hrůzu. To všechno kvůli zásadní otázce po tom, kde začíná a končí hranice vzájemného přijetí.

Zmínit nejhorší věc, kterou v životě provedla Charlieho nastávající manželka Emma, by znamenalo kompletně prozradit zápletku. Nápovědou ale může být kontroverze, kterou Drama vzbudilo pár dní před premiérou. Film prý zlehčuje násilí. Zejména skrze postavu Emmy, a to přesto, že se žádného násilného činu nedopustí. Těsně. Snad jen na svém vlastním uchu – na které pak nedoslýchá.

„Dokážu si představit, že tenhle snímek přinese spoustě lidem spoustu problémů,“ konstatoval nedávno televizní moderátor Jimmy Kimmel, když si do své show pozval Zendayu.

Že Drama budí kontroverze ještě před uvedením do kin, je samozřejmě poněkud znepokojivé. Ale možná se tak ukazuje, že hypotéza filmu opravdu funguje. Jsou věci, které na milovaném člověku prostě akceptovat nelze. Nebo ano?

„Láska je radikální přijetí,“ snaží se sám sebe přesvědčit Charlie, ale ani on si neví rady s temnou minulostí své partnerky. S tím, jaké stanovisko by měl zaujmout divák, si režisér Borgli vyloženě hraje. Neustále ho rozptyluje a napíná. Někdy poodhaluje kontext Emminy vyšinutosti – trauma z dětství, komplikované dospívání, statistická pravděpodobnost podobných činů. Existuje totiž země, kde se tento typ násilí objevuje nečekaně často. Mimochodem, možná, že Drama nezlehčuje závažný problém, ale satirizuje způsob, jakým se o něm ve společnosti diskutuje.

Když je atmosféra filmu příliš tíživá, prořízne ji drsný vtip nebo scéna, v níž dva nejžádanější hollywoodští herci mladé generace zvracejí. Žaludeční šťávy z nich létají proudem – jako bychom nesledovali romantický snímek, ale hororovou teenage komedii ve stylu Scary Movie – a stávají se tématem televizních talkshow. „Je to ovocný džus s nějakou želatinou, do vašich úst vede trubička a někdo jiný ovládá, kdy zvratky vycházejí ven. Já a chlapík, co dělal triky, jsme museli být perfektně sehraní,“ vysvětlovala Zendaya Kimmelovi, jak scénu natáčeli.

Právě Borgliho odhodlání totálně se osvobodit od žánrových pravidel, míchat romantická gesta s litry umělých zvratků a žánr romantické komedie s thrillerem či satirou, dělá z Dramatu tak zábavnou podívanou. Střídáním kontrastních situací a žánrů vykresluje hrdiny plasticky a každý trapas, ve kterém je vyválí, znamená další dávku divácké empatie.

Režisér ale dává pozor, aby publikum neustále držel v režimu pohotovosti. Rychlý, rázný střih podtrhuje pocit, že Drama odráží zeitgeist internetové doby, kdy naše pozornost pojme sotva polovinu tiktokového klipu. Nejasný tón filmu zase striktně dodržuje internetovou etiketu, kterou hlásá takzvaná post-ironie: Nikdo nesmí poznat, co je myšleno vážně, co je vtip, co provokace.

Borgli diváky mate také skoky v čase, hypotetickými situacemi, jež si postavy pouze vysnívají, ale třeba i milisekundovým prolomením takzvané čtvrté stěny neboli hranice mezi uměleckým dílem a diváky – to když se v záběru objeví scénář se zvýrazněnou replikou, kterou Charlie zrovna vyslovil. Ve snímku Drama prostě nic není jisté. Člověku se z toho motá hlava. Podobně jako z komplikované lásky.

To hlavní, o co se Drama snaží, v lecčem navazuje na Borgliho šest let starý krátkometrážní snímek Is This The Worst First Date Ever?, v překladu Je tohle nejhorší první rande? Sledujeme v něm setkání muže a ženy, kteří se jeden druhého snaží zaujmout, ale romantika tu zcela chybí. Místo ní přichází naturalistická studie trapnosti. Divák je zahlcen detaily – od zakručení v břiše až po upatlaný displej telefonu. Hlavně pak musí čelit odpudivému pohledu do vyšinutých duší obou protagonistů, o to intenzivnějšímu, že tolik připomínají nás samotné. Snaha získat sympatie se mění v boj o poslední zbytky důstojnosti. A divákovi nezbývá než se ošívat studem, nebo se zoufale řehtat.

I Robert Pattinson, v Dramatu neurotický intelektuál jako z filmů Woodyho Allena na pokraji zhroucení, vyvolává místy téměř fyzické divácké reakce. Zendaya naopak působí celkem suverénně, což v kombinaci s jejím temným tajemstvím zní trochu paradoxně, ale dobře to funguje dohromady. Její postava je plná konfliktů a zmatku, nevinná a děsivá zároveň. Dlouho člověk nezapomene ani na Alanu Haim v roli ambiciózní, dominantní, až hysterické svatební svědkyně Rachel. Bez ní by Drama fungovat nemohlo, stejně jako bez scénografie a kostýmů, které příběh milenců dokreslují v luxusních konturách světa liberálních intelektuálů z newyorského Manhattanu a přidávají mu tak sympaticky satirický osten.

V překotném tempu první poloviny má člověk pocit, že se z Dramatu stane hit a záběry s dávícími se hollywoodskými hvězdami zaplní feedy sociálních sítí. Ve druhé části novinka místy ztrácí dech a působí trochu jako dlouze natahovaná hříčka.

Závěr ale úroveň opět pozvedá. A potvrzuje, že nový snímek Kristoffera Borgliho je nakonec mnohem romantičtější, než se na první pohled mohlo zdát. Pobouření už vyvolal, ale v divácích jistě zažehne i lásku. Pokud ne, možná se hodí inspirace Zendayou: „Nechceš to zkusit znova?“