Recenze: Všem je krásně a blaze. Nový český film má čundráckého genia loci

Recenzi si také můžete poslechnout v audioverzi.

Denisa je lékařka a matka dvou dětí. Poslední dobou má pocit, že na ni vše padá, a už se těší na dovolenou v Itálii. Nemožný exmanžel jí moc nepomáhá, současný partner a kolega z práce na tom s empatií není o mnoho lépe. Když děti zjistí, že nemají hlídání pro papouška, rozhodnou se ho propašovat do auta, aby ho nezabila nevrlá sousedka, která se nakonec za úplatu uvolila ke krmení ptáka. Jenže příslušník rodu ara při první příležitosti opustí kufr vozu a dovolená končí v poloopuštěném kempu, nad nímž opeřenec momentálně krouží.

Režisér Milan Cieslar se po rádoby romantických komediích pro dospělé a odbočkách do dalších žánrů rozhodl natočit rodinnou podívanou. Snímek Nečekané léto, který od minulého čtvrtka promítají kina a za první víkend jej vidělo přes deset tisíc diváků, je po titulech jako Špindl rozhodně krokem dopředu. I když především proto, že tu předmětem bujarého veselí není třeba dávná historka o znásilnění na pingpongovém stole.

Každopádně hrdince Denise v podání Barbory Polákové tvůrci dopřáli vskutku dokonalou dovolenou. Vymysleli film, ve kterém se protagonistům opravdu vůbec nic nestane.

Správce kempu hraný Jaroslavem Duškem končí při pokusu o odlov papouška se zlomenou nohou. A zdá se, že bude muset lokalitu s pár chatkami uzavřít. Syn Petr v podání Jordana Haje nemá velký zájem se o destinaci starat, navíc je stav hostů momentálně na nule. Jenže vtom přijíždí dodávka s početnou rodinou Petráskových a zoufalí lovci papouška musí cestu do Itálie odložit alespoň do rána.

K situaci se přichomýtnou ještě Petr Čtvrtníček a Leoš Noha coby komická dvojice trampů, stejně jako pár dalších postav. Ty poté hrají na kytary, pijí pivo, věnují se dětem u vody a tak dále. Přitom se mezi Petrem a Denisou rozvíjí zjevná náklonnost. A také někteří další protagonisté se začínají sbližovat.

Prakticky vše se odehrává v duchu bezstarostné prázdninové idyly, pošťačka tu běžně vozí v košíku na bicyklu různé bylinky včetně marihuany, Čtvrtníčkův lehce pomalejší hrdina Lojza hraje s dětmi nohejbal a místo malinovky těm takřka osmnáctiletým nabízí radši „tykadlo“ neboli půllitr piva.

Snad jen Petrovi rozvedení rodiče se hašteří, neboť zlomená noha je zase svedla k dočasnému soužití. A Zuzana Mauréry coby ostrá právnička rozhodně nehodlá příliš pečovat o nemohoucího a svými názory často také nemožného Duška.

Sám Petr skrývá drobné tajemství, které se naplno odhalí až na konci, i když jeho odkládání nemá žádný smysl – tedy kromě toho, že diváky a některé z postav uměle udržuje v drobném napětí. Jinak představuje Nečekané léto jakousi obdobu výtahové hudby. Je tu trocha kýčovité romantiky třeba na voru či na paraglidovém rogalu nad fotogenickou českou krajinou, hrají se ty nejprovařenější táborákové písně, ke kterým se v epizodní roli připojí i Tomáš Klus.

Samozřejmě je potřeba i tady nechat trochu stereotypů, jimiž se pyšní tuzemské mainstreamové komedie. Denisa je tedy mimoňka a Petr jakýsi dokonalý zachránce, který to umí s dětmi, rogalem a k tomu je skvělý lyžař, instruktor, stavitel vorů. Denisa se vyznačuje neustálými starostmi, přičemž alespoň v jedné scéně musí při parkování narazit do pytlů s odpadky – neboť pro ženu v české komedii je nemotornost během chůze či jízdy zřejmě povinností, bez toho se hrdinky nejspíš napsat nedají.

Vzhledem k tomu, že jde o rodinnou zábavu, se tu příliš nevyskytují typické otravné macho postavy, se kterými obvykle navazují svazky protagonistky zdejších romantických komedií. Jen ve stopovém množství se tak snímkem mihne otravný partner, který Denisu zjevně nevnímá jako matku dvou dětí, ale spíše kratochvíli v duchu „po práci legraci“.

Film sice není tak protivný jako leckterá konkurence pro dospělejší publikum, ale zase obsahuje nulovou dynamiku. Malí i velcí spolu prostě pobývají v lese a u vody, jedí guláš a mimoděk oznamují publiku, že jsou přesným ekvivalentem té nejtuctovější dovolené.

Nic proti odpočinku kdesi za humny, který může být klidně více naplňující než italské letovisko. Ale jako materiál pro celovečerní film to není zrovna šťastné. Nečekané léto asi chtělo navazovat na některé dětské televizní klasiky typu Jak dostat tatínka do polepšovny, jenže snímky Marie Poledňákové a dalších tvůrců vždy obsahovaly nějaké konflikty, jakýsi trpčí podtón pod zdánlivě pohodovou kulisou.

Nečekané léto bohužel vykresluje jen to, jak spolu postavy pobývají a pak se všichni navzájem sblíží, ať už v kamarádském, rodinném, či romantickém duchu. Většina hrdinů ani nemá načrtnutý charakter, moc se netematizuje jejich náklonnost, prostě tu působí jakýsi čundrácký genius loci, v němž je všem krásně a blaze. Snad jednou se tu objeví drobný „problém“ v podobě nečekaného hosta, potíž ovšem vyřeší, když postava z děje náhle zmizí, i když dle předchozí logiky ani neměla jak.

Nečekané léto je svým způsobem paradoxní titul. Název sice vychází z toho, jak skončila plánovaná cesta k moři, jinak je to ale to nejčekanější a nejtypičtější české léto, kterému může být příjemné se třeba na týden vystavit. Bohužel o dost hůře už se na tento sled bezdějových epizod dívá.

Nechybí tu jen příběh a napětí, vlastně se těžko vciťuje do kohokoli, protože se zde všichni pohybují tak nějak bez vlastností. Akorát Denisa se neustále stresuje a ostatní, děti i dospělí, povětšinou trpělivě a chápavě uklidňují její napětí.

Poslední snímek Milana Cieslara neobsahuje zdaleka tolik míst, která by uměla publikum naštvat či pohoršit. Bohužel ale ani takových, jež by zaujala. Je to jako polehávat 93 minut na hladině a mhouřit oči na nebe. Pokud by tohle měl být standard tuzemské rodinné mainstreamové podívané, je to zoufale málo.