Recenze: Taťka, nebo zabiják? Akční film mění rodinnou dovolenou v masakr

Hutch Mansell vypadá jako typický taťka a trochu legrační postava z nějakého amerického sitcomu. Zapomíná včas vyvézt popelnici před dům, dospívající dcera a syn nad jeho chováním nechápavě kroutí hlavou. A k tomu má obličej herce Boba Odenkirka, který v seriálech Perníkový táta a Volejte Saulovi prokázal specifický komediální talent, jakkoli – zejména v tom druhém – doprovázený také skvělým dramatickým výkonem.

Jenže v akčních filmech Nikdo a novince Nikdo 2, kterou od tohoto čtvrtka promítají česká kina, Bob Odenkirk klame tělem. Hutch je pod svou taťkovskou fasádou dokonalým zabijákem.

V prvním dílu z roku 2021 tento penzionovaný stroj na zabíjení odmítl přihlížet bezpráví a zlikvidoval bandu zlosynů uvnitř autobusu, čímž vznikla jedna z nejpamátnějších akčních scén posledních let. V pokračování už má protagonista o poznání složitější pozici. Moment překvapení se nekoná a přichází osvědčené hollywoodské pravidlo, že ve druhém díle musí být všeho více.

Dvojka se mimo jiné mnohem intenzivněji točí okolo Hutchova rodinného života. I když jeho denní pracovní náplň má k nudě a šedi docela daleko. U snídaně či večeře se to sice nezdá, tenhle „sitcomový taťka“ však během jednoho dne zlikvidoval partu Asiatů ve výtahu, skupinku s útočnými puškami M-17 a navrch bandu Brazilců s mačetami.

Důvody pro tento způsob obživy jsou dva. Jednak se protagonista musel vrátit z „důchodu“, protože na konci prvního dílu spálil několik desítek milionů dolarů patřících ruské mafii a nyní si dluh musí odpracovat. A pak má také specifickou povahu: Všechny problémy řeší pomocí brutálního násilí.

Jenže Hutch cítí, že na manželku už toho bylo dost. A tak naplánuje rodinnou dovolenou. V nejstarším americkém akvaparku na Floridě. Tam, kde byl na jediné rodinné dovolené coby chlapec se svým lehce bláznivým otcem, kterého stejně jako v prvním dílu ztvárnil šestaosmdesátiletý Christopher Lloyd a kterého hrdina opět hodlá vzít s sebou.

Příjezd do laciného motelu, jehož luxusní manželské apartmá připomíná spíše chýši či podivné doupě, ještě nezkazí dobrou náladu. Hutchovi však stačí párkrát mrknout a problémy si ho najdou samy. Třeba se v bistru na chvilku zakouká do prázdna a zavzpomíná, jak tu kdysi trávil čas s otcem a bratrem. Jenže v tom „prázdnu“ teď sedí místní šerif a ten si nějaké očumování od turisty v nevzhledné havajské košili nenechá jen tak líbit.

Pak přijde drobný konflikt Hutchových dětí s místní mládeží v herně, který vyústí v to, že protagonistova dcera dostane od šéfa podniku pohlavek. Je to jen drobný políček, ale pro osazenstvo obstarožně působícího místa s lacinými atrakcemi má fatální důsledky. Čímž stále jen začíná série scén, v nichž Hutch stojí proti obří přesile a neváhá použít co nejbrutálnější prostředky, aby s ní skoncoval.

Nikdo 2 je jistě derivát prvního dílu, postrádající moment překvapení. Ale indonéský režisér Timo Tjahjanto dostatečně kreativně navazuje na zdařilé akční sekvence svého předchůdce Ilji Najšullera, byť nedosahuje podobné směsi dramatičnosti a nadsázky.

První větší akční scéna na loďce pro turisty jasně ukazuje, že tentokrát jde hlavně o přepálenou komediální akci, která je podobně bláznivá a komiksově nevěrohodná jako všechny okolní papundeklově působící rekvizity či atrakce.

Snímek stojí na charismatu Boba Odenkirka, na jeho schopnosti uhrát trochu trapného tátu od rodiny i nelítostného zabijáka, přestože je dvojí stylizace zjevně nevěrohodná a existuje čistě pro potřeby komediální zápletky. A také k plnému představení celé povedené rodinky.

Od minule už víme, že Hutchův otec má podobnou náklonnost k násilí jako syn. Hrdinova bratra, zenového, tichého, leč podobně nebezpečného chlapíka, hraje raper a herec RZA, zatímco Connie Nielsen v roli Beccy se ukazuje jako mnohem víc než jen manželka a matka.

Je to podobně obehrané jako kýčovitá píseň More Today Than Yesterday od skupiny Spiral Starecase, kterou oba manželé neironicky prožívají. Použitím tohoto songu tvůrci mimo jiné pomrkávají na publikum, že oni naopak nic nemyslí příliš vážně.

U sledování Nikdo 2 má člověk každou chvíli pocit, že mnohé už viděl jinde a lépe. Ztřeštěná „záporačka“ v podání Sharon Stone nikdy nedostane dost prostoru, aby se dorovnala zdařilejším karikaturám padouchů, jako byl například antagonista ze snímku Kingsman: Tajná služba, s gustem zahraný Samuelem L. Jacksonem. Akční sekvence zase nikdy nedosáhnou vynalézavosti soubojů ze série o Johnu Wickovi.

O pouhou rutinu však také nejde. A nedostatek originality autoři dohánějí dobrým komediálním načasováním, které ředí drsné momenty, kdy praskají lebky a těla jsou nabodávána na háky či rozřezávána cirkulárkou.

Nikdo 2 je akční komedií tak trochu z výprodeje. Tvůrci však tento „aušus“ divákům servírují záměrně a navíc poměrně hrdě. Nic převratného se nekoná. Ale hodina a půl se dá strávit podstatně horšími způsoby.