Hlavní obsah

Lidem chybí stín. Plzeň začínají proti horku a suchu bránit vzrostlé stromy

Foto: Seznam Zprávy

Podle výsledků několika anket lidem zeleň v centru citelně chybí.

3. 5. 12:01

Lidem v Plzni chyběly v nejužším centru města zeleň a stín. Nyní se proto v historickém jádru objevily vzrostlé stromy. Kromě poskytnutí stínu stromy filtrují znečišťující látky, redukují emise CO2 a zásadně zvlhčují vzduch.

Článek

„Riegrovu ulici zdobí osm javorů,“ uvedla Hana Josefová z plzeňského magistrátu. „Další čtyři vzrostlé stromy ve velkých květináčích jsou i na náměstí Republiky,“ dodala. Usazení stromů v květináčích podle ní umožní, že s nimi bude možné v případě potřeby manipulovat. Majitelé firem, které v Riegrově ulici podnikají – jde především o kavárny a restaurace, slíbili, že se o zhruba pětimetrové stromy budou starat.

Podle výsledků několika anket lidem zeleň v centru citelně chybí. „Jde o pilotní projekt, který ukáže, jak na to bude veřejnost reagovat,“ řekla Petra Siegerová, mluvčí Plzeňské teplárenské, která první stromy zaplatila.

Podle expertů z Mendelovy univerzity plní zeleň ve městech řadu důležitých funkcí. „Zeleň má schopnost zvyšovat vlhkost vzduchu v průměru o 5-7 %,“ konstatuje univerzitní práce nazvaná Význam zeleně pro člověka. Měření prováděná v České republice například ukázala, že v parcích je vzdušná vlhkost ve dne o 5-10 procent vyšší než uvnitř města. Večer se rozdíly zvyšují až na 20 procent.

Foto: Plzeňská teplárenská

Vzrostlé javory mléč, dovezené z Německa, jsou deset až 15 let staré.

Další čtyři javory umístil na největší náměstí Nadační fond Plzeň sobě. Na zhruba 2,5hektarové ploše dosud nebyly. Po vyhodnocení reakcí občanů předpokládají oba subjekty, že zajistí stromy i do dalších ulic vycházejících z náměstí, kde také nejsou. Město Plzeň zatím stromy do nejužšího centra neplánuje, ale teplárna i nadace doufají, že ho tímto krokem „vyhecují“.

Stromy denně uvolní litry vody

„Zatím mají průměr koruny kolem dvou metrů, ale měly by být čtyřmetrové,“ uvedla Siegerová. Díky stínu bude v létě průchod Riegrovou ulicí, která je pěší zónou, příjemnější. V krátké ulici, která vede od právnické fakulty k hotelu Central na náměstí, je největší koncentrace restaurací a barů včetně předzahrádek v Plzni. Od září je tam kavárna Družba, kterou provozují učitelé a studenti Západočeské univerzity, a několik let tam sídlí univerzitní galerie.

Vědecká studie Mendelovy univerzity se zabývá právě i vlivem velikosti koruny na vlhkost vzduchu. Zjednodušeně řečeno jde o to, kolik litrů vody za den strom vydá. Například strom s objemem koruny 25 m3 uvolní přibližně za den 10 litrů vody. Má-li koruna objem koruny 700 m3, jde již o 400 litrů vody denně. A strom s korunou o objemu 2700 m3, uvolní přibližně za den 500 litrů vody.

Zdravý listnatý strom, dobře zásobený vodou, je schopen odpařit za slunečného dne v létě 80 až 100 litrů vody.

Foto: Plzeňská teplárenská

Zatím mají koruny v průměru kolem dvou metrů, ale měly by být čtyřmetrové.

Vzrostlé javory mléč, dovezené z Německa, jsou podle mluvčí deset až 15 let staré. „Jsou zasazené do dřevěných květináčů z tropického dřeva jatoba a se stromem i hlínou váží až dvě tuny,“ řekla Siegerová. Díky speciální konstrukci 1300litrových květináčů mohou být v ulicích celoročně. „Teď s napětím očekáváme reakce veřejnosti,“ uvedla.

Od stromů si v Plzni slibují i mnoho dalších příznivých přínosů. „V létě vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody, a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry, tedy vznikne rosa,“ uvádějí vědci.

Stromy budou v ulicích Plzně ročně. A také v zimě jsou užitečné. „V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %.“

Foto: Plzeňská teplárenská

Díky speciální konstrukci 1300litrových květináčů mohou být stromy v ulicích celoročně.

Všeobecně dobře známý je příznivý vliv stromů na fyzické zdraví člověka. Zeleň je producentem kyslíku a částečně zbavuje vzduch škodlivých plynů, jako jsou zplodiny dopravy a průmyslu, látek jako jsou SO2, NO2, CO. Navíc odpuzují hmyz a snižují hlučnost. „Větve se chovají jako oscilátor a pohlcují zvukovou energii rezonancí,“ potvrdili autoři studie.

Stromy také ve městech snižují prašnost. „Částečky prachu se usazují na listech, zejména na listové čepeli, a srážkami jsou splavovány do půdy. Možnost zachycovat prašné částice je dána především mnohonásobně větší plochou listů, než je vlastní povrch terénu, a uspořádáním povrchu listů. Větší zachycovací schopnost prachu mají koruny stromů tvořené drobnými lístky a drsnějším povrchem listů,“ uvádí vědecká práce.

Kde jsou stromy, tam se lidé cítí v bezpečí

Méně známé jsou dopady zeleně ve městech na psychické zdraví lidí. „Vliv zeleně na chování člověka, jeho pocit pohody a duševního zdraví, byl dlouho přehlížený. Kladné účinky zeleně na psychiku lidí začaly vycházet najevo až v 60. letech dvacátého století. Ukázalo se, že moderní architektura a urbanistická řešení vedou k řadě problémů v oblasti duševního zdraví i chování člověka. Architekti začali spolupracovat s psychology a řešili vliv životního prostředí na chování člověka. Touto spoluprací došli k závěru, že zeleň v městských ulicích se výrazně podílí na duševní výkonnosti, duševním i tělesném zdraví lidí a rovněž ovlivňuje sociální chování obyvatel,“ píší experti z Mendelovy univerzity.

Jako jeden z mnoha benefitů umisťování stromů do měst uvádějí fakt, že za pomoci stromů vytvořený uzavřený prostor vyvolává pocit bezpečí a lidé jsou pak ochotni v místě trávit více času.

„Pěstěná zeleň má i další psychologický účinek – vzbuzuje dojem pořádku, určitého bohatství a exkluzivity, což zpětně působí na lidi, kteří se v tomto prostředí pohybují, a do určité míry modifikuje jejich chování,“ konstatuje studie.

Pěší zóna v Riegrově ulici vznikla v roce 2014 zhruba za 12 milionů korun. Lidé, kteří vystoupí v sadech Pětatřicátníků, na hlavním terminálu MHD, tudy dojdou až na náměstí Republiky, které je s plochou 139 metrů krát 193 metrů jedním z největších v Evropě.

Nyní, a to je další přínos stromů, se jim v centru Plzně bude víc líbit. Lidé totiž podle odborníků vnímají stromy i jako důležitý estetický prvek. „Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Různorodost okrasných vlastností rostlin dává neomezené možnosti vytváření uměleckého vzhledu náměstí a jiných osázených území ve městě.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené